Bílkoviny mohou ve stáří rozhodovat o soběstačnosti. Přitom právě seniorům v jídelníčku často chybí
Bílkoviny si lidé často spojují se sportovci, posilovnou a proteinovými nápoji. Ve vyšším věku ale mají mnohem praktičtější význam. Pomáhají udržet svaly, které člověk potřebuje při chůzi, vstávání nebo cestě do schodů.
Sledovat v Google Zprávách
Ve stáří klesá svalová i kostní hmota. Pokud se k tomu přidá málo pohybu a slabší jídelníček, může být úbytek rychlejší. Člověk si toho mnohdy nevšimne ze dne na den. Časem ale začne mít pocit, že je cesta do třetího patra náročnější než dřív. Hůř se zvedá z nízkého křesla nebo si musí při vstávání pomoct rukama.
Slabší svaly se mohou ukázat u úplně běžných věcí
Vstávání ze židle vypadá jako úplně obyčejný pohyb. Ve vyšším věku ale může dobře ukázat, jak na tom svaly jsou. Pokud se člověk musí zapřít rukama nebo se zvedá s větší námahou, svalová síla už nemusí být stejná jako dřív.
Sílu nohou a trupu člověk využívá i při vstávání z postele nebo toalety, nastupování do auta a chůzi do schodů. Když svaly zeslábnou, tyto pohyby začnou být náročnější. Výraznější úbytek svalové hmoty a síly se označuje jako sarkopenie. Nejde přitom jen o množství svalů. Důležité je také to, jakou mají sílu a co s nimi člověk ještě zvládne.
Slabší svaly mohou časem zasáhnout i do samostatnosti. Člověk může začít méně chodit ven, hůř unese nákup nebo potřebuje při delší cestě odpočívat. Méně pohybu pak může úbytek svalů ještě urychlit.
Ve vyšším věku má proto smysl hlídat pohyb i jídlo. Dostatek bílkovin pomáhá svalovou hmotu udržovat a pravidelná zátěž svalům dává důvod zůstat aktivní.
Ve vyšším věku tělo bílkoviny potřebuje
Bílkoviny dodávají tělu aminokyseliny. Ty využívá při obnově tkání, tedy i svalů. Národní zdravotnický informační portál (NZIP) uvádí: „Nedostatečný příjem bílkovin jednak prohlubuje úbytek svalové hmoty, jednak oslabuje imunitní systém.“
Ve stáří ale často vzniká jiný problém. Člověk jí méně než dřív. Nemá takovou chuť k jídlu, rychleji se zasytí nebo si nechce vařit jen pro sebe.
NZIP upozorňuje také na zhoršování čichu a chuti. Přidat se mohou potíže se zuby, žvýkáním nebo polykáním. Menší porce pak musí obsahovat dost živin, jinak se jejich nedostatek může postupně nasčítat.
Ve vyšším věku je proto dobré příjem bílkovin hlídat o něco víc. Porce mohou být menší, ale stále musí dodat dostatek živin. Bílkoviny by proto neměly zůstat jen u jednoho jídla za den.
V praxi se vyplatí zařadit jejich zdroj během dne několikrát. Není nutné počítat každý gram. Důležitější je, aby bílkoviny z jídelníčku pravidelně nevypadávaly.
Není nutné jíst každý den maso
Bílkoviny nejsou jen kuřecí prsa nebo steak. Státní zdravotní ústav mezi vhodné zdroje řadí libové maso, ryby, vejce, luštěniny, tofu a mléčné výrobky. Jídelníček proto může být mnohem pestřejší.
Ráno může být zdrojem bílkovin jogurt, skyr, tvaroh nebo vejce. K obědu může přijít ryba, maso nebo luštěniny. Večer například cottage, sýr nebo pomazánka z luštěnin.
Proteinový prášek kvůli tomu většina lidí automaticky nepotřebuje. Může se v některých situacích hodit, ale běžné jídlo zůstává základem.
U člověka, který jí velmi malé porce nebo dlouhodobě hubne, už může být situace složitější. Nechutenství a problémy se žvýkáním mohou zvyšovat riziko nedostatečné výživy. Pokud senior začne bez zjevného důvodu výrazně hubnout, ztrácí chuť k jídlu nebo přestává zvládat běžné činnosti, má smysl řešit stav s lékařem. Pomoci může také nutriční terapeut.
