Kdy hrozí nízký, nebo žádný důchod: Práce a další situace, které se nepočítají do pojištění

Česko má v současné době stále přísnou podmínku v podobě doby důchodového pojištění, kterou je nutné splnit pro získání nároku na starobní důchod. Nová vláda chce požadovaný počet let snížit a také opět počítat studium. Do té doby nicméně stále několika tisícům lidí ročně hrozí, že důchod vůbec nezískají.

Pro získání starobního důchodu je podle aktuálních pravidel nutné dosáhnout nejen důchodového věku, ale během života také získat nejméně 35 let důchodového pojištění (případně 30 let bez započítání náhradních dob). Právě nesplnění druhé podmínky je nejčastějším důvodem, proč Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) žádosti o důchod zamítá. Každý rok jde o několik tisíc zamítnutí.

Jen za rok 2020 eviduje ČSSZ celkem 6 410 zamítnutých žádostí, o rok dříve to bylo dokonce 7 482 žádostí. Čísla za loňský rok ještě nejsou k dispozici. Jak ale upozorňuje úřad ombudsmana, počty budou v dalších letech narůstat.

Současná podmínka 35 let pojištění je jednou z nejvyšších v celé Evropě a příliš mnoho ústupků neexistuje. V některých zemích je například možné získat důchod i s méně roky pojištění, přičemž je pak tento důchod krácen, to ale v Česku nelze. Snížení je možné jen tehdy, pokud senior počká 5 let navíc po dosažení důchodového věku, podmínka se pak snižuje na 20 let důchodového pojištění (případně 15 let bez náhradních dob).

Vláda plánuje zmírnění

Nová vláda chce podmínku ještě v tomto volebním období zmírnit a stanovila si to dokonce jako jednu z priorit ve svém programovém prohlášení. „Současná hranice 35 let doby pojištění je v rámci Evropy skutečně extrémní. Chceme ji snížit na 25 let, a i tak bude stále výrazně převyšovat hranice většiny ostatních evropských zemí,“ uvedl v rozhovoru pro České důchody ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka.

Zásadní změny důchodového systému chce vláda představit do dvou let, takže ke zmírnění podmínky pravděpodobně dojde v letech 2024 až 2025. Zda půjde o pouhé snížení, nebo s tím budou spojeny i jiné změny a podmínky, zatím není jasné. Do té doby si každopádně musí budoucí důchodci hlídat, aby splnili aktuální přísnější požadavky.

Aby si lidé kontrolovali dobu důchodového pojištění, radí také ředitel ČSSZ František Boháček. „Chybějící údaje o získané době pojištění komplikují a prodlužují dobu vyřízení žádosti. Proto je vhodné si tyto údaje včas ověřit prostřednictvím informativního osobního listu důchodového pojištění (IOLDP). Průběžnou kontrolou se tak dá předejít zbytečným komplikacím a chybějící údaje doplnit snadněji než až po letech nebo těsně před důchodem,“ uvedl Boháček v rozhovoru pro České důchody, který nyní připravujeme k publikaci.

Doplnil, že lidé mohou vyžít také novou Informativní důchodovou aplikaci (IDA), ke které je možné se snadno přihlásit třeba přes takzvanou elektronickou (bankovní) identitu. „IDA je služba ePortálu ČSSZ, která poskytne odpovědi na základní otázky snad každého z nás – budu mít nárok na starobní důchod, od kdy a jak vysoký by mohl být?“ konstatoval František Boháček.

Co se do důchodu nepočítá

Z hlediska zápočtu důchodového pojištění je nutné si hlídat zejména některé typy práce a další životní okolnosti, které se vůbec nepočítají. Mnoho lidí bývá při žádosti o důchod překvapeno, že jim za určité období chybí důchodové pojištění, přestože pracovali. Kvůli chybějícím rokům pojištění pak může být jejich starobní důchod výrazně nižší, případně ho mohou úředníci zcela zamítnout.

Důchodové pojištění se nepočítá u těchto situací:

1. Práce na dohody s nízkými výdělky

Pokud pracujete a z vaší výplaty se neplatí sociální pojištění, nepočítají se vám pro důchod výdělky ani odpracované roky. To může být velmi zrádné pro všechny, kdo mají více malých prací, brigád a přivýdělků. Jde hlavně o dohody o provedení práce (DPP) s výdělkem nižším než 10 000 korun, případně o dohody o pracovní činnosti (DPČ) s výdělky pod 3 000 korun.

2. Druhá nebo třetí práce

Pokud pracujete ve stejnou pro dva nebo více zaměstnavatelů (například na zkrácený úvazek), do odpracovaných let se započítává pouze jedna práce, i když odvádíte sociální pojištění ze všech zaměstnání. Jinými slovy za 1 rok práce můžete získat maximálně 1 rok pojištění. Týká se to ale jen odpracovaných roků, výdělky se počítají všechny.

3. Práce „načerno“

Pokud si přivyděláváte různými melouchy, dostáváte peníze na ruku a pracujete takzvaně „načerno“, nepočítají se vám odpracované roky ani výdělky do důchodu. V případě, že „bokem“ dostáváte jen část mzdy, snižujete si celkové odvody a váš budoucí důchod bude nižší.

4. Podnikání bez odvodů

Při podnikání se počítají jen roky, za které bylo zaplaceno pojistné. Pokud jste v některém roce podnikali, měli příjmy, ale nezaplatili jste pojistné, tak se vám tento rok nepočítá jako odpracovaný. Jde například o situace, kdy jste měli příjmy nízké, nedosáhli jste rozhodné částky pro účast na důchodovém pojištění a dobrovolně jste se nepřihlásili. V období 1996 až 2004 bylo například možné při ztrátě zažádat stát o vrácení sociálního pojištění a mnozí podnikatelé tak činili.

5. Invalidita nižšího stupně

Jako náhradní doba pojištění se počítá pouze pobírání invalidního důchodu III. stupně. Pobírání důchodu pro I. nebo II. stupně invalidity se nezohledňuje pro důchod starobní. Platí pouze to, že pokud dosáhnete důchodového věku a nemáte dostatek let důchodového pojištění, transformuje se vám invalidní důchod na důchod starobní ve stejné výši.

6. Péče o domácnost

V některých rodinách jeden z rodičů nepracuje, stará se o děti i po dosažení věku 4 let a je takzvaně v domácnosti. Pokud nejde o dítě závislé na pomoci (více o této situaci píšeme v tomto článku), tak se toto období nepočítá do důchodu. Zvláště v této situaci je výhodné si platit dobrovolné důchodové pojištění.

7. Pasivní příjmy

Do důchodu se počítají pouze příjmy, ze kterých se platí sociální pojištění. Pokud jste ale v určitém období měli nebo máte pouze kapitálové příjmy nebo třeba příjmy z pronájmu (a zároveň nejste osoby samostatně výdělečné činné), tak se to vůbec nepočítá.

8. Vězení bez práce

Kdo si odpykával nebo odpykává výkon trestu ve vězení bez zařazení do práce, tak se mu tato doba nepočítá do důchodového pojištění.

9. Studium

Veškeré studium po 18. roce věku, tedy například střední nebo vysoká škola, se od roku 2010 pro potřeby důchodu vůbec nepočítá. Současná vláda sice hovoří o tom, že studium opět začne počítat, ale zatím jde pouze o plány bez větších podrobností.

10. Dlouhodobá nezaměstnanost

Pokud jste nezaměstnaní, ale nejste v evidenci úřadu práce, tak se tato doba nepočítá vůbec. Ovšem i evidence se počítá pouze omezeně. Nezaměstnanost, kdy pobíráte podporu nebo se rekvalifikujete, se počítá vždy. Ale nezaměstnanost bez podpory se započítá jen ve výši 3 let, a to zpětně od žádosti o důchodu. Navíc nezaměstnanost před 55. rokem života se počítá maximálně v délce jednoho roku. Výsledná doba se navíc krátí na 80 %. Detailně se nezaměstnanosti věnujeme v tomto článku.

11. Předdůchod

Pokud čerpáte předdůchod, nepočítá se tato doba jako náhradní, ale pouze jako vyloučená.

Dobrovolné pojištění

Ve všech případech je možné platit si takzvané dobrovolné důchodové pojištění, díky kterému pak nehrozí, že by vám při žádosti o důchod chybělo. V roce 2022 je toto pojištění stanoveno na 2 724 korun měsíčně.

V některých případech zákon umožňuje doplacení pojištění i zpětně, ale tato možnost není neomezená. Část lidí se bohužel domnívá, že když jim ČSSZ důchod zamítne, jednoduše si pojištění doplatí v celé délce, to však zpravidla není možné. Pokud k tomu není zvláštní důvod, lze obecně doplatit pojištění jen v délce 1 roku zpětně. Jsou ale i výjimky, které podrobně popisujeme v samostatném článku.

Foto: Adobe Stock