Nezaměstnanost: Jak ovlivňuje důchod a kdy ho může zvýšit

Bez práce se může během života ocitnout kdokoliv, proto je důležité si hlídat, za jakých podmínek se evidence na úřadu práce počítá do důchodu. Zvláště u lidí mladších než 55 let jsou pravidla velmi přísná.

Jedním z častých mýtů je, že evidence na úřadu práce se automaticky počítá pro budoucí starobní důchod. Jenže je to pravda jen částečně. Nezaměstnanost se ve skutečnosti počítá omezeně, takže pokud jste nezaměstnaní velmi dlouho, snadno se může stát, že nárok na důchod vůbec nezískáte, protože vám bude chybět pojištění.

Nezaměstnanost před rokem 1996 se vždy započítává bez omezení. Pokud jste tedy byli oficiálně uchazečem o práci, tak se vám vše počítá jako náhradní doba pojištění. Po tomto roce se již pravidla zpřísnila a dochází ke krácení dob, které se počítají pro důchod.

Roli hraje nejen váš věk, ale také to, jestli jste „pouze“ v evidenci, nebo pobíráte podporu v nezaměstnanosti.

Bez podpory jen tři roky

„Pokud je občan pouze evidován bez nároku na podporu, je rozsah této náhradní doby pojištění omezen v závislosti na věku, kterého dosáhl v době evidence,“ vysvětlila pro České důchody Jitka Drmolová, mluvčí České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ). A dodala, že při výpočtu důchodu se berou v potaz nejvýše 3 roky nezaměstnanosti bez podpory.

Pravidla pro započítání nezaměstnanosti jsou následující:

1. Doba, kdy pobíráte podporu v nezaměstnanosti, nebo když se rekvalifikujete, se počítá vždy celá.
2. Celková doba nezaměstnanosti bez podpory se započítá v maximální výši 3 roků. Bere se zpětně ode dne začátku důchodu, a to standardního i předčasného.
3. Doba nezaměstnanosti bez podpory před 55. rokem života se započítá jen ve výši 1 roku.
4. Doba, když pobíráte odstupné a z toho důvodu nemáte podporu v nezaměstnanosti, se počítá vždy celá.

Dalším omezením je, že všechna tato období v rámci nezaměstnanosti se krátí na 80 %, ze 100 dnů se vám tedy pro důchod započte vždy jen 80 dnů. Více o tomto pravidlu píšeme v samostatném článku.

Velmi dobrý přehled o tom, jak stát eviduje vaši nezaměstnanost, získáte nahlédnutím do důchodového výpisu (Informativní osobní list důchodového pojištění, IOLDP), který každému před důchodem automaticky zasílá ČSSZ. Jednou ročně si o něj také může každý bezplatně zažádat. Ve výpisu se vždy dozvíte, jestli jde o nezaměstnanost s podporou (pak uvidíte položku ND – uchazeč hm. zabez.) nebo bez podpory (uvidíte ND – uchazeč o zaměstnání).

Podívejte se na příklad:

Praktické příklady nezaměstnanosti

ČSSZ pro potřeby tohoto článku připravila také tři příklady, které pravidla ukazují v praxi:

Pan Adam byl od svých 42 let po dobu 10 let v evidenci úřadu práce, poté již až do dovršení důchodového věku nebyl vedený v evidenci úřadu práce. Podporu v nezaměstnanosti pobíral prvních šest měsíců. Jako náhradní dobu pojištění je možno hodnotit prvních šest měsíců, kdy pobíral podporu, a poté pouze jeden (poslední) rok v evidenci. Zbylých 8,5 roku není důchodově pojištěno, jelikož se jedná pouze o dobu vedení v evidenci úřadu práce bez podpory do 55 let.

Pan Miloš byl v evidenci úřadu práce od svých 53. do 56. narozenin. Podporu nepobíral. Při výpočtu důchodu mu bude hodnocena doba evidence v rozsahu jednoho roku před 55. narozeninami (od 54. do 55. narozenin) a také doba jednoho roku po 55. narozeninách (od 55. do 56. narozenin). Pokud by byl tento občan v evidenci úřadu práce ještě další rok, tato doba by se mu také hodnotila (celkem by byly zhodnoceny 3 roky evidence). Z výše uvedeného vyplývá, že se od dovršení důchodového věku za celou dobu vedení v evidenci na úřadu práce zpětně započítá doba 3 let až po 55 roků věku, a pokud byla doba evidence i před 55. rokem, k této době se nepřihlédne, pokud se nejedná o dobu s nárokem na podporu.

Paní Jiřina dovršila v 63 letech důchodový věk. Do 55. roku věku byla vedena v evidenci uchazečů o zaměstnání bez nároku na podporu po dobu 2 let, a dále 3 roky v rozmezí od 59. do 63. roku věku. Celkově je možné zhodnotit za celou dobu vedení v evidenci na úřadu práce 3 (poslední) roky bez podpory, to znamená, že k době evidence do 55. roku věku se nepřihlédne.

Kdy nezaměstnanost pomáhá?

Zní to neuvěřitelně, ale v některých případech může nezaměstnanost pomoci a zajistit vyšší důchod. Důvodem je omezení toho, jak se do důchodu započítávají odpracované roky a náhradní doby.

Při výpočtu výše důchodu hraje roli řada pravidel, nicméně nejdůležitější je, jak dlouho a kolik jste přispívali na sociální pojištění. Nestačí tedy „jen“ to, že jste pracovali, protože pokud se z toho neodvádělo pojištění, tak se výdělek do důchodu nepočítá. Platí, že čím déle jste pracovali a čím jste měli vyšší výdělky, tím budete mít vyšší starobní důchod. Více o tom, jak se počítá důchod, píšeme srozumitelně v tomto článku.

Méně známým faktem je, že při započítávání pojištění, tedy zjednodušeně odpracovaných let, se bere v potaz vždy celý rok (365 dnů). Za každý takový rok se vám důchod vždy o něco zvýší. Potíž ovšem nastává ve chvíli, kdy do celého roku chybí třeba pár dnů nebo měsíců.

Podívejte se na příklad:

Pokud například máte odpracováno 38 let a 355 dnů, započte se vám do důchodu jen 38 let. V případě, že byste pracovali o 10 dnů déle, započítalo by se 39 let a váš důchod by v závislosti na výdělcích mohl být o několik desítek až stovek korun vyšší.

Většina lidí si tuto skutečnosti neuvědomuje často odcházejí do důchodu hned po dosažení důchodového věku, i když se jim to zpravidla nevyplatí. V některých případech přitom může být výhodnější přihlásit se na úřad práce, klidně na pár dnů nebo týdnů. Zvláště pokud vám nechybí mnoho, aby se vám do důchodu započítal další rok pojištění, je to cesta, jak nenechat část odpracovaných dnů propadnout.