Celý život bez práce a důchod z průměru: Česko zlobí lživá fáma

Mnoho Čechů je přesvědčeno, že je přiznávání důchodů nespravedlivé a jsou zvýhodňováni lidé, kteří nepracují. Něco takového, jako počítání důchodu z průměrné mzdy, ovšem neexistuje. A naopak přibývá nových seniorů, kteří nárok na starobní důchod vůbec nemají.

Je to jeden z nejčastějších dotazů, se kterým se setkáváme: Proč někteří lidé celý život nepracují a potom mají vyšší důchod, který se jim spočítá z průměru? Posílají ho lidé, kteří už v důchodu jsou, i ti, které teprve čeká. A zbytečně to vytváří zlou krev.

Krátká odpověď přitom zní: Je to mýtus a nepravdivá informace. Důchodová pravidla jsou stejná pro všechny a kdo nesplňuje nárok na získání starobního důchodu, ten žádný důchod nedostává.

Aby kdokoliv získal nárok na starobní důchod, musí dosáhnout důchodového věku a mít započítaný dostatečný počet let důchodového pojištění. Jde o jednu z těchto podmínek:

• Mít pojištění alespoň 35 let (včetně náhradních dob)
• Mít pojištění alespoň 30 let (bez náhradních dob)
• Mít pojištění alespoň 20 let a dosáhnout alespoň o 5 let vyššího věku, než je důchodový věk
• Mít pojištění alespoň 15 let (bez náhradních dob) a dosáhnout alespoň o 5 let vyššího věku, než je důchodový věk

Výjimku mají lidé, kteří získali invaliditu III. stupně ještě před dosažením 18 let a neměli potřebnou dobu pojištění. Po dosažení důchodového věku se jim invalidní důchod změní na starobní. Jde ovšem o mimořádné případy invalidity a nikoliv o pravidlo, které by se týkalo všech, kdo během života nepracují.

Mýtům věří i politici

Náměstek ministryně práce a sociálních věcí Michal Pícl v rozhovoru pro České důchody vysvětlil, že nepravdivých mýtů o tom, že někteří lidé mají důchod v podstatě zadarmo (bez práce a jen za „narozené děti“), koluje hodně i mezi politiky. Prý je to podobné jako s mýty o zneužívání osobních dávek.

„Zažil jsem to i na sociálním výboru ve Sněmovně, kde sami poslanci zmiňovali, že lidé celý měsíc nemakají a potom si jdou pro dávky 90 tisíc korun. Ale to není pravda. Abyste se dostali na takto vysokou částku, musel byste mít doma minimálně postižené dítě v nejvyšším stupni, které je 24 hodin upoutané na lůžku, a vy se o něj musíte nepřetržitě starat. Vždy je za tím nějaká konkrétní sociální pomoc. A jestli tohle někdo někomu závidí, je mi ho upřímně líto,“ uvedl Pícl v rozhovoru.

Přibývají senioři bez důchodu

Problémem Česka není hromadné zneužívání důchodů nebo sociálních dávek, ale naopak skutečnost, že v posledních letech přibývají tisíce seniorů, kteří na starobní důchod vůbec nedosáhnou. Výše uvedené podmínky jsou totiž jedny z nejpřísnějších v Evropě a každý rok je nesplní přibližně 5000 nových žadatelů o starobní důchod. Jde o každou 20. žádost o důchod.

A pokud se nic nezmění, tato čísla v následujících letech výrazně porostou. Upozorňuje na to nedávná analytická zpráva OECD i ombudsman Stanislav Křeček, který dokonce hovoří o tom, že to bude velký sociální problém. „Nastavení důchodového systému je politickým rozhodnutím. Považuji však za nezbytné upozornit na negativní dopady právní úpravy. Setkávám se s lidmi bez důchodu už nyní a je jisté, že situace lidí po dosažení důchodového věku se bude zhoršovat,“ uvedl Křeček.

Co se stane s člověkem bez důchodu?

Člověk bez důchodu zpravidla skončí na sociální podpoře, konkrétně na dávkách hmotné nouze. Tyto dávky jsou ale velmi nízké, jednotlivec získá pravděpodobně nárok na životní minimum (3860 korun) nebo v horším případě existenční minimum (2490 korun), a k tomu některé další dávky v hmotné nouzi, jejichž výše se liší podle bydliště.

Ovšem platí, že ani tyto dávky nejsou nijak vysoké a přiznávají se jen na základě dokládání příjmů. Dokládat příjmy se musí na úřadu práce každé tři měsíce, je to časově náročné, pro seniory ponižující a navíc hrozí, že tyto dávky mohou být kdykoliv odebrány. Můžete se stát i to, že pokud člověk žije v domácnosti s někým, kdo má příjmy či důchod, nedostane žádnou sociální podporu. Je to život v nejistotě a zpravidla v chudobě.