Náměstek Michal Pícl: Není pravda, že lidé nepracují a mají důchod z průměru

Neustále se mluví o důchodové reformě, ale nikdo neřeší reformu zdravotního systému, která bude také potřeba. V rozhovoru pro České důchody to řekl Michal Pícl, náměstek ministryně práce a sociálních věcí. Dodal, že seniorů bude přibývat a stát jim musí zajistit dobrou zdravotní péči. Senioři by se zároveň podle něj neměli obývat, že v budoucnu zůstanou bez důchodu, na ty prý bude vždy. „Nemůžeme nechat bez důchodu lidi, kteří se celý život starali o to, aby stát ekonomicky vzkvétal,“ uvedl Michal Pícl.

Naši čtenáři často píšou, že kdo celý život nepracuje, bude se mu důchod počítat z průměrné mzdy a bude ho mít vyšší než ten, kdo celý život pracoval. Znáte tyto obavy?

Je to mýtus a vůbec nevím, odkud pochází. Také jsem se s tím mnohokrát setkal, jsou to spojené nádoby s tématem zneužívání dávek. A snažíme se vysvětlovat, že to tak není. Za ministryně Michaely Marksové se udělala studie, kde se ukázalo, že dávky nejsou zneužívány v míře, jak se říká. A když k něčemu skutečně dojde, jde například o seniora nebo seniorku, kterým zemřel partner, na nějž byl pobírán důchod. A nestihl ho včas odhlásit. Pak se na to zpětně přijde a příspěvek je vracen. A takový případ je označen za zneužívání.

Ale to, že se říkají neuvěřitelné věci, jsem zažil i na sociálním výboru ve Sněmovně, kde sami poslanci zmiňovali, že lidé celý měsíc nemakají a potom si jdou pro dávky 90 tisíc korun. Ale to není pravda. Abyste se dostali na takto vysokou částku, musel byste mít doma minimálně postižené dítě v nejvyšším stupni, které je 24 hodin upoutané na lůžku, a vy se o něj musíte nepřetržitě starat. Vždy je za tím nějaká konkrétní sociální pomoc. A jestli tohle někdo někomu závidí, je mi ho upřímně líto.

Každopádně mýty ve společnosti jsou, a možná je to dáno i tím, že se od sebe hodně odchýlily mzdy a dávky. Když jako pracující spadnete do systému podpory a chcete, aby vám stát pomohl, ne vždy to úplně jde a navíc nedostanete tolik, kolik byste potřeboval.

Musíme si ale uvědomit, že systém dávek tu není od toho, abyste si udržel nějaký svůj standard, respektive nadstandard, ale proto, aby vám v případě nouze například pomohl od ztráty bydlení a podobně. Pochopitelně pak můžete cítit určitou nespravedlnost a chytáte se těchto mýtů. A stejné je to i v případě důchodu. Není pravda, že někdo celý život nepracuje a potom mu vyplatíme důchod z průměru.

A co se tedy stane s člověkem, který nemá důchod?

V případě, že důchod nemáte, nebo je nízký, vás stát úplně na holičkách nenechá a pobíráte například nějaké další sociální dávky. A je to dobře, protože stát by tu měl být od toho, aby lidem v nouzi pomohl, ne vždy se ti lidé dostali do nouze vlastní vinou.

Někteří senioři se dokonce stydí pro sociální dávky chodit…

Senioři si pro různé doplatky na bydlení, či živobytí chodí, ale není jich mnoho, protože řada z nich je stále naučena, že od státu nic nechce.

Každopádně důchody jsou nízké a stát by se měl zajímat o to, jak je navýšit. Je nedůstojné, aby lidé, kteří celý život poctivě pracovali, žili s nízkými důchody.

A proč jsou důchody tak nízké?

Za pravicové vlády se sáhlo do valorizace a důchodcům se dost uškodilo. A když sociální demokraté vstupovali do vlády za Bohuslava Sobotky, ukázalo se, že bychom podle stávajících vzorců v následujícím roce valorizovali jen asi o 40 korun. Proto jsme tehdy přistoupili k tomu, že jsme seniorům dali jednorázový příplatek k důchodu, tehdy to bylo asi 1200 korun. Pokud je valorizační mechanismus špatně nastaven, může stát přistoupit i k této možnosti. Problém je, že je to jen jednorázové navýšení.

Později jsme změnili valorizační mechanismus a zanesli jsme tam, že se valorizace vypočítává ze spotřebního koše dvěma čísly – první podle obecného spotřebního koše a druhé podle spotřebního koše seniorů. A podle toho, co vyjde lépe, se valorizuje důchod.

Na důchody bude vždy

Seniory také trápí, že valorizace je z jejich pohledu nespravedlivá, více rostou důchody těm, kdo už je mají vysoké. Co s tím?

Ta částka, kterou v rámci říkáme, znamená průměr, a je pravda, že u nízkých důchodů je to méně. Ale je to dáno výpočtem, protože důchod se skládá ze dvou částí. Z pevné a zásluhové, která se počítá z bývalého ekonomického života.

Dá se s tím něco udělat?

Není možné to změnit z hlediska Ústavního soudu a zásluhovosti. My jsme se dost dostali na hranu i tím, že jsme zvýšili pevnou část, to je ta takzvaná základní výměra důchodů, a tam už jsme se dostávali do debaty, že to je protiústavní a narušuje to zásluhovost. Takže dá se to navýšit, ale je pak nutné počítat s tím, že to může být u soudu napadeno.

V rámci naší důchodové reformy chceme přijít s rozdělením na nultý a první pilíř, a tam by se měnil i valorizační mechanismus, aby to vycházelo lépe.

Týkalo by se to i stávajících seniorů?

Ne, reforma by se týkala novodůchodců, kteří budou přicházet. Ti, kteří jsou v důchodu teď, by si nepohoršili. A u valorizace by si naopak mohli přilepšit.

Jste třicátník. Máte strach o budoucnost svého důchodu?

Ne, strach nemám. Nesouhlasím s tvrzením, že penzijní systém je neudržitelný. Udržitelný je. Důchodci tu budou vždycky a důchody budeme muset platit. Není možné, aby přišel politik a řekl, že důchody nebude platit, to by okamžitě skončil.

Na důchody bude vždy, ale nebude na jiné věci. Je to o prioritách vlády, jestli jsou důležitější důchodci, nebo například silnice. A já si myslím, že lidé jsou na prvním místě. Nemůžeme nechat bez důchodu lidi, kteří se celý život starali o to, aby stát ekonomicky vzkvétal a celý život pracovali.

Musíme se ale bavit o tom, jestli je koncepční, aby byl důchodový systém z 90 % financován jenom ze sociálního pojištění, a jestli je správně, že daňové příjmy státu jsou z 80 % tvořeny ze spotřeby a mezd. Já si myslím, že by stát měl pro financování svých politik více zapojovat kapitálové příjmy, než příjmy z práce a spotřeby.

Výdaje na důchody ale v následujících letech výrazně porostou. Dá se to tedy ustát?

Pravděpodobně se bude muset změnit daňový mix. Z Česka ročně odtéká 300 miliard korun. Buď budeme neustále přihlížet, že velké firmy vyvádějí zisk do zahraničí a že tu je nepřehledný systém daňových úlev, nebo v tom uděláme pořádek, peníze vybereme a použijeme je například na důchody.

Důchodová komise otevřela debatu o minimální době pojištění pro nárok na důchod. Bude se tato doba měnit?

V rámci důchodové reformy se tímto kritériem zabýváme. Zabýváme se také tím, jak budeme pohlížet na zvyšování věku odchodu do důchodu. My jako sociální demokraté nechceme zvyšovat věk, a pokud budeme ve vládě, nebude se zvyšovat.

Spíše bychom se měli podívat na to, že jsou tady skupiny lidí, kteří celý život pracují, ale nemusí se důchodového věku ani dožít. To jsou náročné profese, o kterých jednáme i se zaměstnavatelskými svazy. Tady bychom rádi snížili hranici a zavedli systém dřívějšího odchodu do důchodu.

Velkým tématem je stárnutí populace, řada seniorů bude potřebovat i zdravotní péči. Je Česko připraveno na „armádu“ důchodců?

Máte pravdu. Neustále se mluví jen o důchodovém systému, ale nikdo neřeší reformu zdravotního systému, která bude také potřeba. Nikdo neřeší, jestli je dostatek peněz na zdravotní péči. Připravujeme proto novelu zákona o sociálních službách, která by měla této skupině pomoci. A také důchodovou reformu, kde už se zabýváme tím, jak vše financovat.

Co se stane, když se nic nezmění? To budou senioři čekat dlouho na lékaře?

Já si myslím, že se to změní, protože se to v té prosté nahotě ukáže. Senioři budou za pár let velkou politickou voličskou základnou a nikdo je na holičkách nenechá. Mnoho politiků to už zjistilo, a pokud se budou chtít udržet v politických funkcích, budou se muset zabývat tím, co se zdravotní péčí v seniorském věku. Je to časovaná bomba.

A v čem konkrétně bude problém?

Nebude dostatek peněz, nebude dostatek lékařů a kapacit, jak se o lidi postarat. Nad tím se musíme zamýšlet.

Kolik času máme na změnu?

Je to úplně stejné, jako počítáme s reformou důchodů, vrchol bude v roce 2050.

Třetí pilíř je špatně nastavený

Řada lidí dnes vůbec nemá představu, jak vysoký budou mít důchod. Nemělo by se to zjednodušit a zpřehlednit?

V rámci reformy počítáme s tím, že by se zvýšila informovanost. Například každý rok by lidem přišel výměr, jak to vypadá s výší jejich důchodu, aby člověk průběžně věděl, kolik by bral, kdyby šel do důchodu. A aby se mohl třeba připojistit. I když v současné době je třetí pilíř absolutně nefunkční, takže se spíše zajistit jinak.

Proč je třetí pilíř špatně nastavený? To není dobrá zpráva pro ty přibližně 4 miliony lidí, kteří si tam spoří…

Třetí pilíř v současné době neplní funkci, kterou by měl plnit, tedy přilepšení na důchod. Stát do toho ročně dává na státní podpoře 18 miliard korun, ale když se na to podíváte, je tam několik vad.

Řada penzijních fondů nevyrovná ani inflaci a musí to dorovnávat, aby to bylo výnosové. Nejsou tam ve velké většině mladí lidé, většinou jsou tam lidé, kteří mají těsně před důchodem a rychle tam vstoupili, aby si přilepšili. A zásadní problém je, že každý tu částku může jednorázově vybrat a utratit, takže to není měsíční přilepšení k důchodu.

Co by se mělo změnit?

Cesta správným směrem je udělat státní penzijní společnost, která by garantovala výnosnost a to, že vám bude ve stáří vyplácen příspěvek. Peníze, které vybere, může investovat třeba do infrastruktury, do stavění bytů a domů. Takže vyřešíte dvě věci – státu to pomůže jako investiční zdroj, kdy si půjčí peníze od občanů a garantuje jim nějakou výnosnost. Je to výhra na obě strany a stát nad tím má dohled.

Jediný, kdo dneska vydělává na penzijním připojištění, jsou penzijní společnosti. Výnosy stejně zmizí někde v zahraničí a ten, kdo je pojištěný, na tom většinou nevydělá. Výnosnost tam dělá jen státní příspěvek.