Vladimír Bezděk o důchodech: Čím delší odmítání reformy, tím tvrdší bude náraz

Demograficky vhodnou dobu k důchodové reformě jsme promeškali a nyní už nezbývá nic jiného, než se připravit na zhoršující se situaci. V rozhovoru pro České důchody to říká ekonom Vladimír Bezděk, který v minulosti vedl dvě důchodové komise. Podle něj bude produktivních lidí ubývat, seniorů bude mnohem více a výsledkem může být další propad životní úrovně po odchodu do důchodu. „To, co můžeme dělat, je se na tuto situaci jen připravit či adaptovat,“ řekl Bezděk.

Zdroj: Ernst & Young
Ekonom Vladimír Bezděk

Jak vzpomínáte na své působení v důchodových komisích? Postupoval byste z dnešního pohledu jinak, nebo byste nic neměnil?

Byl jsem účasten dvou důchodových komisí, v letech 2004 až 2005 a v roce 2010, a byl jsem i součástí NERV (Národní ekonomická rada vlády, pozn. red.) v letech 2011 až 2013. Zejména ta první důchodová komise pro mne byla skvělá škola. Bylo to tehdy velmi náročné, ale nic bych neměnil. Úvahy typu „co by, kdyby“ nemám moc v povaze.

Kam se z vašeho pohledu debaty od té doby posunuly? A selhali čeští politici v debatách o budoucnosti důchodového systému?

Mohu-li soudit, jistě se za ty roky zvýšila míra znalosti politiků o důchodovém systému. Co se bohužel nezměnilo, je ignorace dlouhodobého pohledu na důchodová opatření přijatá danou vládní garniturou. Co mne zaráží, je fakt, že tento pohled nijak zvlášť neakcentují ani experti či seriózní média.

Jak vnímáte současné aktivity a výstupy důchodové komise vedené Danuší Nerudovou?

Přiznám se, že aktivity stávající důchodové komise příliš nesleduji. Mám pocit, že některá témata se rozhodli ignorovat a pozornost soustředí vesměs na opatření, která dlouhodobou nerovnováhu příjmů a výdajů systému spíše dále prohloubí. Od komise mající v názvu „spravedlivé důchody“ bych očekával férovější přístup.

Kdo je Vladimír Bezděk?

Vladimír Bezděk je ekonom, který vedl dvě důchodové komise. Působil v České národní bance a jako expert na důchody byl také dva roky členem Národní ekonomické rady vlády (NERV). Roky se pohybuje v bankovním a pojišťovacím byznysu, působil například v Generali, Pojišťovně ČSOB a jako konzultant nyní spolupracuje s mezinárodní auditorskou a poradenskou firmou EY.

Ptá se vás současná vláda nebo ministerstva na názor, nebo již nejste v tomto ohledu nijak zapojen? Zabýváte se vy sám stále důchody?

Moje činnost pro stát skončila v roce 2013 s tehdejším NERVem. Od té doby žádné větší kontakty s veřejnou sférou nemám. Důchodové dění samozřejmě i nadále sleduji, ale už z určitého odstupu. Detaily už v hlavě nenosím. (směje se)

Je důchodová reforma jen vyprázdněný pojem, nebo je opravdu důležitá?

Důchodová reforma je – podle mého názoru – důležitá. Dlouhodobá udržitelnost penzí (podobně jako třeba i zdravotnictví, sociální péče a podobně) nutí příslušné aktéry prioritizovat a vejít se do určitých finančních rámců. Prostě „kulaté čtverce“ lze fixlovat jednou či dvakrát před volbami, ale dlouhodobě se finanční realita prosadí. Čím déle si toto budeme odmítat připustit a čím méně se na toto budeme připravovat, tím bude náraz horší. Bohužel.

Ekonom Vladimír BezděkZdroj: Ernst & Young

Někteří politici tvrdí, že velká reforma není potřeba, stačí jen drobné parametrické změny. Co si o tom myslíte?

Dle dat Českého statistického úřadu bohužel i po 15 letech, kdy jsem si tohoto ukazatele všiml poprvé, stále platí, že přibližně 95 % příjmů osob v důchodovém věku jsou příjmy od státu, tedy důchod či sociální dávky. Toto je náš základní problém. Pokud stát někdy nebude v dobré finanční kondici, tak každý, kdo na něm ve svých příjmech takto silně závisí, je v ohrožení.

Proto důchodová reforma musí předně vést k větší diverzifikaci zabezpečení zdrojů na stáří. Reforma z roku 2012, takzvaný druhý pilíř, jakkoliv měla své mouchy, byla krokem ve směru diverzifikace. O pár let později byl druhý pilíř zrušen, ale problém s malou diverzifikací stále přetrvává a chybějící druhý pilíř jsme nenahradili žádným výraznějším vylepšením ničeho jiného.

Druhá věc, na kterou je třeba klást důraz, je dlouhodobá udržitelnost státního důchodového systému. Vyvarovat se politicky líbivých populistických kroků, které ale v průběhu let budou pro výdaje systému představovat dramatickou zátěž.

Brusel bije na poplach: Češi, mohou vám zkolabovat důchody i zdravotní péče o seniory

Jaké budou české důchody, když se ani během několika následujících let nic nezmění? Jak velké riziko představuje stárnutí populace a Husákovy děti nastupující do důchodu?

Ono se už nic moc nezmění. Demograficky jsme vhodnou dobu k reformě již dávno promeškali. Podíl osob v produktivním věku již někdy od roku 2008 začal nezadržitelně klesat a trend bude dále pokračovat. Osobně již nevidím prostor a čas pro reformu.

To, co můžeme dělat, je se na tuto situaci jen připravit či adaptovat. Jednak podporou různých forem soukromých úspor (příspěvek k diverzifikaci příjmů ve stáří a snížení závislosti na státu), a druhak nedělat populistická rozhodnutí při valorizaci penzí, různém dorovnávání důchodů na „spravedlivou“ úroveň a podobně.

Je možné, že stát nebude mít na důchody?

Stát vždy na penze nějaké zdroje bude mít, pokud tedy nepřestane fungovat stát jako takový. Otázkou však je, kolik to bude. Penzistů bude mnohem více než dnes. Lidí v ekonomicky aktivním věku, kteří platí pojistné a daně, bude mnohem méně než dnes, nota bene pokud se opravdu zastaví zvyšování důchodového věku na 65 letech. Pak je jasné, že výše průměrného důchodu k průměrné mzdě nemůže dosáhnout takové úrovně, na kterou jsou dnešní důchodci běžně zvyklí.

Je vůbec reálné, že by se důchody snižovaly?

Snižování důchodů je zajímavá otázka. Pokud vím, tak k takovému kroku se uchylují státy jen pokud jsou v podstatě v bankrotu. Tedy občas například v jižní a latinské Americe. V Evropě jsem si vědom v posledních dekádách jednoho případu v Řecku a ještě předtím v baltských zemích, myslím, že šlo o Lotyšsko.

V našich zeměpisných šířkách si tak nelze představit, že by se důchody mohly absolutně snížit. Dokonce i když v ekonomické krizi třeba klesá reálná průměrná mzda, tak důchody se navyšují alespoň o inflaci, tedy reálně nikdy neklesají. Stejně tak zaměstnanec či podnikatel může přijít o práci a svůj příjem, ale důchodci stát vyplácí důchod krize nekrize.

Co tím vším chci říci je to, že porovnávat průměrný důchod a průměrnou mzdu jen z hlediska absolutní výše obou ukazatelů je chybný koncept. Je třeba také vzít v úvahu, že příjemce důchodu má důchod spojen se zásadně nižším rizikem (z pohledu jeho nevyplacení či poklesu jeho výše), než má zaměstnanec či OSVČ z hlediska platu či příjmu z podnikání.

Dále doporučujeme