Markéta Šichtařová: Důchody budou klesat, prosazování reformy je politická sebevražda

Prosazení důchodové reformy, která by zajistila stabilní důchody i do budoucna, je nepravděpodobné. Je o tom přesvědčená ekonomka Markéta Šichtařová, podle které se Češi musí snažit sami, aby v důchodu neživořili. V důležitém rozhovoru pro České důchody popisuje, jak se budou důchody měnit nebo kdy se vyplatí posílat peníze na důchodové spoření ve třetím pilíři. Mluví také o tom, že ve světe financí a investic žádná „tutovka“ rozhodně neexistuje.

Zdroj: Markéta Šichtařová/České důchody
Ekonomka Markéta Šichtařová mluví otevřeně o budoucnosti důchodů.

Paní Šichtařová, podle nedávného průzkumu CVVM až 9 z 10 Čechů nevěří, že se o ně stát v důchodu dostatečně postará. Jsou tyto obavy oprávněné?

Jsou to obavy velmi oprávněné. I kdyby se stát nakrásně postarat chtěl, demografická situace ukazuje, že přijde chvíle, kdy se jeden ekonomicky aktivní člověk bude starat o jednoho „svého“ důchodce. To je samozřejmě proveditelné jedině za předpokladu, že důchodci se prudce propadnou příjmy, nebo naopak za předpokladu, že pracujícímu dramaticky klesne životní úroveň.

O MARKÉTĚ ŠICHTAŘOVÉ

Markéta Šichtařová je česká ekonomka a autorka několika knižních bestselerů o ekonomice nebo politické situaci. Spolupracuje se svým manželem Vladimírem Pikorou a společně založili analytickou firmu Next Finance, která se specializuje na ekonomické prognózy.

Vedle toho je tu pak samozřejmě ještě obava, že přijde jednou taková vláda, které soukromé peníze v penzijních fondech nebudou svaté a jednoduše si je „nevratně půjčí“. Neboli že fondy zestátní. A nikdo nemůže zaručit, že taková vláda nepřijde.

Jak moc je reálné, že po nástupu Husákových dětí do důchodu klesnou důchody?

Je to prakticky jisté. Peníze se neberou ve vzduchoprázdnu. Každý stát, který věřil, že peníze se ve vzduchoprázdnu berou a může si je jen tak natisknout nebo donekonečna půjčovat, zbankrotoval a skončil vnitřním rozvratem. Takže když v systému peníze nejsou, musíme si je prostě našetřit sami.

Premiér Andrej Babiš v poslední době prohlašuje, že důchodová reforma není aktuální a návrhům z dílny důchodové komise nerozumí. Podle něj je potřeba se soustředit na dílčí věci z programového prohlášení vlády, jako je třeba řešení nespravedlností v důchodech. Jak tato vyjádření vnímáte?

Popravdě – asi vás překvapím, ale svým způsobem je to fakt. Poté, co několik vlád možnost provést důchodovou reformu prokaučovalo, již byl vyčerpán politický kapitál a v současnosti je reforma víceméně neprosaditelná. Nikdo už ji nebere z voličů vážně, a tak by ji také nepřijali. Politik, který by se o její prosazení pokoušel, by byl sebevrah.

Nakonec to tedy samo nejspíš vykrystalizuje do stavu, kdy se budou jen měnit parametry stávajícího průběžného systému. Neboli bude se měnit věk pro odchod do důchodu, výše dávek, výše odvodů. A s tím, jak lidé v čase uvidí, že se situace důchodců relativně horší, budou si víc sami uvědomovat nutnost nějakého soukromého zabezpečení. A budou sami víc na důchod spořit.

Takže si myslíte, že tato vláda stihne reformu prosadit?

Nemluvme o reformě jako takové, ale jen o změnách parametrů stávajícího průběžného systému. Ty se možná mírně změní ještě za této vlády. Nebude to ale žádné zemětřesení. Nespíš pak budeme postupovat po malých krocích a malých úpravách. A tím se to vlastně bude řešit „samo“ za chodu.

Měla by být zachována současná hranice odchodu do důchodu na 65 letech?

Vůbec nepochybuju, že časem bude nutné ji posunout. Bude tu čím dál větší tlak na vyšší a vyšší věk při odchodu do důchodu a vyšší a vyšší odvody do systému.

Ekonomka Markéta ŠichtařováZdroj: Archiv M. Šichtařové

Jak by se Češi měli připravovat na důchod?

Měli by sami aktivně akumulovat majetek tak, aby ho v případě potřeby v důchodu zase dokázali třeba rozprodávat, pomalu „rozpouštět“ a z těchto příjmů žít. Prostě musejí si sami aktivně spořit. Průšvih je, že aktuálně jsou ve světě – a zejména v Evropě – tak extrémně nízké úrokové sazby, že spoření přes nějaké tradiční nástroje, tedy přes nějaké „bezpečné“ cenné papíry, prakticky nedává smysl.

Je důchodové spoření ve fondech, tedy ve třetím pilíři, dobrou cestou?

Bohužel mi ze všech propočtů vychází, že penzijní fondy povětšinou v poslední době generují v reálných hodnotách ztrátu. To není jejich vina, to je vina centrálních bank, které snížily výnosy a úroky natolik, že cenné papíry, které fondy nakupují do portfolia, nedokáží ve značném procentu případů přebít ani inflaci. Neboli smysl to v tuto chvíli dává jen tomu, komu například výrazně přispívá zaměstnavatel a podobně.

Jak si mají spořit lidé nebo rodiny žijící „od výplaty k výplatě“?

Tady je každá rada drahá. Tady prostě ani ekonom neporadí, protože když neuspořím ani korunu, tak holt si ty peníze na uložení stranou nevyčaruju.

Jaké finanční „triky“ byste poradila dnešním padesátníkům?

Ve financích neexistuje něco jako „zaručená tutovka“. Když vám někdo něco takového tvrdí, rychle pryč od něj. Takže triky radit nebudu. Ale základní rada zní: Pořiďte si vlastní bydlení, ať v důchodu nemusíte platit nájem, a tím minimalizujete výdaje. A pak akumulujte majetek, který v důchodu budete moct prodat – a tím si financovat život.

Dále doporučujeme