Šéf notářů o závětích: Senioři dělají chyby, váš majetek může zdědit i stát

Více než 23 tisíc závětí loni v Česku sepsali notáři a většinu z nich si pořídili senioři. V rozhovoru pro České důchody to uvedl prezident Notářské komory ČR Radim Neubauer. Popsal nejčastější chyby doma sepsaných posledních vůlí, kvůli kterým může docházet k rozepřím v rodině, i to, jak dědictví funguje. Zmínil i případ notorické pisatelky závětí, která svůj skromný majetek odkazovala vždy aktuálnímu partnerovi.

Obracejí se na notáře senioři ohledně sepsání závěti? A je to častější než v minulosti? 

Senioři se na notáře kvůli sepsání závětí obracejí velmi často a dlouhodobě tvoří mezi zájemci o poslední vůli nejvíce zastoupenou skupinu.

Jejich motivací je rozdělení majetku po jejich smrti jinak, než podle zákonných dědických tříd, a také fakt, že závěti u notáře nehrozí ztráta nebo úmyslné zatajení ze strany potencionálních dědiců, kteří z ní mohou například zjistit, že mají dědit jinak, než očekávali.

Bylo by možné poskytnout i nějaká konkrétní čísla za poslední roky?

Počet notářem sepsaných závětí v posledním období neustále narůstá, před pěti lety jich bylo v celé České republice sepsáno necelých dvacet tisíc za rok, loni už ale přes 23 tisíc, konkrétně 23 714 závětí.

Co nejčastěji senioři v rámci závěti řeší? Jak ošetřují své majetky?

Senioři se samozřejmě ohlížejí zpět a podle své vůle rozdělují majetek jinak, než jak by tomu bylo bez závěti, kdy by zákon rozdělil příbuzné do šesti dědických tříd. V závěti mohou přiřknout svůj majetek přátelům a známým či institucím, a také mohou využívat takzvané podmíněné dědictví, kdy musí být pro nabytí děděného majetku splněna podmínka.

Pak je ale důležité popsat, co bude s majetkem do doby splnění takové podmínky, jaká tato doba je a kdo se o majetek během ní postará. A také co se stane v případě nesplnění podmínky. To může být pro někoho složitější, ale každý notář vše vysvětlí a s nastavením podmínek pomůže.

Sepsání závěti doma má rizika

Kolik sepsání závěti stojí? Je nutné jít kvůli závěti k notáři, nebo ji stačí sepsat ručně?

Závěť lze pořídit i doma, a to vlastní rukou, na psacím stroji, nebo si vytisknout závěť sepsanou na počítači. Nevýhody doma sepsaných závětí jsou možné formální chyby, kvůli kterým se pak závěť nestane součástí pozůstalostního řízení – třeba absence podpisů svědků u závětí nepsaných vlastní rukou, či prostý fakt, že senior závěť uschová tak, že se vůbec nenajde.

V některých případech také pozůstalí doma sepsanou závěť úspěšně rozporují, a to poukazováním například na údajný špatný duševní stav seniora v době sepisu. To u závěti od notáře nehrozí, protože notář způsobilost žadatele k právním úkonům kontroluje. Závěť sepsaná notářem je vždy zaevidována v centrální evidenci a máte s ní největší jistotu, že se stane součástí pozůstalostního řízení.

Cena za sepsání závěti notářem včetně jejího zaevidování je podle složitosti 1800 korun až 3300 korun plus DPH.

Kdy a jak může senior „vydědit“ své potomky? Jak postupovat a na co dát pozor?

Potomek je nepominutelný dědic a bez ohledu na to, jak svůj majetek v závěti rozdělíte, vždy má právo obdržet svůj povinný díl, bude-li jej požadovat.

Vydědit potomka jde v případě, když neposkytl zůstaviteli potřebnou pomoc v nouzi, o zůstavitele neprojevuje opravdový zájem, jaký by projevovat měl, byl odsouzen pro trestný čin spáchaný za okolností svědčících o jeho zvrhlé povaze nebo vede trvale nezřízený život. Navíc je důvod k vydědění, když je nezpůsobilý dědit, případně je natolik zadlužený nebo si počíná tak marnotratně, že hrozí, že by se nezachoval povinný díl pro jeho potomky.

Vydědění příbuzní se samozřejmě mnohdy brání, a proto opět doporučuji vše konzultovat s notářem jako zkušeným právníkem.

Jaké dělají senioři (i lidé v mladším věku) chyby ohledně závětí?

Chyby v posledních vůlích jsou bohužel běžné napříč věkovými kategoriemi a takové závěti nemohou být do pozůstalostního řízení vůbec zařazeny. Dochází pak tedy na dědění podle šesti zákonných dědických tříd.

Notáři se během své praxe setkávají s nepodepsanými závěťmi, s chybějícími podpisy svědků na závětech nepsaných vlastnoručně, se špatně nastavenými podmínkami, ale také s nedatovanými závěťmi. To je problém v případě, kdy je závětí víc a nelze určit, která je novější.

Co byste obecně seniorům doporučil notářsky ošetřit a kdy?

Každému, komu není lhostejný osud jeho majetku po smrti, a také každému, kdo chce předejít možným rozepřím v rodinách a mezi přáteli, doporučuji navštívit notáře a o situaci se poradit.

Notář potencionálního zájemce seznámí s okolnostmi, vysvětlí všechny náležitosti a každý se pak může rozhodnout, zda a jak svou poslední vůli pořídí.

Stát dědí nemovitosti i velké peníze

Jak se v posledních letech změnila situace ohledně takzvaných odúmrtí? Jde o situace, kdy zemřelý nemá dědice a jeho majetek zdědí stát.

Odúmrtí v poslední době mírně přibývá a není bez zajímavosti, že stát dědí mnohdy značně vysoké peněžní částky, tedy i v řádech vyšších statisíců korun, někdy i v hotovosti. Stát také bývá dědicem i nemovitého majetku.

Zejména senioři bez zákonných dědiců proto často volí možnost zanechat závětí majetek svým přátelům či institucím.

Bylo by možné srozumitelně vysvětlit, jak dědictví funguje a kdo a na co má po smrti nárok?

Bez sepsání závěti se postupuje podle šesti dědických tříd. Nejdřív tedy na řadu přichází příbuzní v první třídě, což je manžel nebo manželka a potomci, případně registrovaný partner. Když nedědí oni, přichází na řadu 2. třída a tak dále až do poslední 6. třídy. Když ani v ní není žádný žijící příbuzný a majetek nemá kdo zdědit, odúmrť připadá státu, tedy Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových.

Tomuto posloupnému dělení dědictví mezi příbuzné se můžeme vyhnout sepsáním závěti. Ale jak bylo zmíněno, jsou takzvaní nepominutelní dědicové, tedy potomci, a ti mají právo na povinný díl, pokud je uplatní – i kdyby závěť naprosto vše přiřkla například kamarádovi. Ten by pak děti jako nepominutelné dědice musel vyplatit, a to poměrnou částkou ze zděděného majetku.

Měl byste k dispozici nějaké zajímavé či kuriózní případy z poslední doby, které by bylo možné anonymně zmínit? Jaké zvláštní věci senioři v závětích uvádějí?

Kromě odkazování zvířatům, které samozřejmě v našem právním systému oporu nemá, se občas setkáme v praxi s tím, že se lidé plánující odkázat svůj majetek domnívají, že vlastní mimořádně cennou věc. Například obraz, který chtějí věnovat do muzea. Ukáže se ale, že jeho hodnota byla spíše citová.

Znám i případ jedné notorické pisatelky závětí, která je v průběhu svého života pořizovala vždy ve prospěch svého aktuálního životního partnera. Ti všichni se pak po její smrti sešli celí nedočkaví u notáře, aby tam zjistili, že po sobě zanechala jen pár bezcenných kusů dámského ošacení a šest koček.