Málo peněz a senioři bez důchodu: Zpráva OECD odhalila palčivá místa českého systému

Velmi přísné podmínky pro získání důchodu v Česku způsobí, že poroste počet budoucích seniorů, kteří zůstanou úplně bez důchodu. Upozornila na to analytická zpráva OECD, která zhodnotila český důchodový systém. Krom dalšího konstatovala, že senioři mají oproti pracující populaci velmi nízké příjmy a ve srovnání s dalšími zeměmi Česko propadlo na celé čáře.

Zdroj: Pixabay
Senioři v Česku. (ilustrační foto)

Česko má již k dispozici analytickou zprávu OECD, kterou společně zadalo vypracovat ministerstvo práce a sociálních věcí a ministerstvo financí. Tato zpráva hodnotí současný stav i budoucnost českého důchodového systému a poukazuje také na problémy, které už v tuto chvíli negativně ovlivňují životy seniorů.

Zpráva obecně konstatuje, že české důchody potřebují reformovat. Důležité jsou podle ní především následující změny a opatření:

  1. Zjednodušení výpočtu důchodů
  2. Změna podmínek nároku na starobní důchod
  3. Zvýšení finanční udržitelnosti
  4. Změna zdrojů financování důchodů
  5. Změna v systému soukromého penzijního připojištění

Jednotlivým bodům se budeme na portálu České důchody věnovat příští týden a podrobně rozebereme také konkrétní nápady, které zpráva OECD předkládá.

V tuto chvíli se podívejme na dvě důležitá sdělení, která zpráva předkládá a která nejsou příliš pozitivní. Ve zkratce lze říct, že Česko má velmi tvrdé podmínky pro získání nároku na starobní důchod a hrozí, že budou rychle přibývat senioři úplně bez důchodu. Zároveň zpráva potvrzuje dlouhodobě známou věc – české důchody jsou velmi nízké, zvláště v porovnání s ostatními zeměmi.

Tisíce lidí bez důchodu

OECD upozorňuje, že Česko je v podstatě raritou, protože je k budoucím důchodcům velmi tvrdé. „Česká republika se od ostatních zemí výrazně odlišuje v požadavku, aby do dosažení zákonného důchodového věku bylo pro starobní důchod buď 30 let placeno pojistné, nebo aby se započetlo 35 let. To platí jak pro základní výměru, tak pro zásluhovou složku odvíjející se od výdělků,“ konstatuje zpráva. A dodává, že jednou z podmínek pro získání důchodu může být i to, že lidé na důchod čekají o pět let déle.

„Díky tomu jim více hrozí, že budou muset odejít do důchodu velmi pozdě, aby získali nárok na beztak nízký důchod, jinak by z odvodů do systému nezískali nic,“ stojí ve zprávě.

Doposud to nebyl problém, protože zvláště v bývalém Československu měla většina lidí práci a velmi štědře se započítávaly také náhradní doby, jako je třeba vojna, péče o dítě nebo studium. Zároveň na důchod stačilo 25 let pojištění. Jenže od 90. let se začalo vše zpřísňovat a lidí, kteří z různých důvodů nemají nárok na starobní důchod, je stále více.

„Transformace ekonomiky od 90. let 20. století, žádoucí zpřísnění zápočtu některých náhradních dob pojištění i trendy trhu práce však pravděpodobně zvýší podíl starších lidí, kteří nebudou mít nárok na starobní důchod nebo kteří vykázali krátkou dobu pojištění. Takto dlouhá minimální doba pojištění by proto mohla v budoucnu zvýšit riziko velmi nízkých příjmů ve stáří,“ uvádí zpráva.

V posledních letech nezíská starobní důchod přibližně každý 20. nový senior, který o něj zažádá. Podle čísel České správy sociálního zabezpečení jde až o 5000 nových seniorů ročně. A zpráva OECD nyní natvrdo říká, že počet těchto lidí poroste. Nedávno na to ostatně upozornil také ombudsman Stanislav Křeček, který odhadl, že by se to výhledově mohlo týkat 3 až 4 procent všech pojištěnců.

Povinné doby pojištění pro nárok na důchod: Srovnání Česko a další země OECD

Povinné doby pojištění pro nárok na důchod (OECD)Zdroj: OECD

Důchody zaostávají za mzdami

Znepokojující je také část zprávy, ve které se hovoří o relativní úrovni důchodů. V podstatě jde o to, jak moc lidem poklesne životní úroveň poté, co odejdou do důchodu. Jinými slovy jaký mají příjem lidé nad 65 let ve srovnání se zbytkem populace. A v tomto ohledu je na tom Česko dost špatně.

„V zemích OECD mají lidé starší 65 let disponibilní příjem v průměru ve výši 87 % disponibilního příjmu celé populace, Česká republika je se 74 % hluboko pod průměrem,“ uvádí zpráva a dodává, že jedním z důvodů jsou i nízké důchody z doby Československa a také slabé možnosti spoření během aktivního života.

Při srovnání s ostatními zeměmi OECD se Česko pohybuje na dně žebříčku. „Pouze v Koreji a pobaltských státech mají starší lidé nižší relativní příjem. Rychlý růst mezd za poslední desetiletí v České republice navíc snížil poměr důchodů k průměrnému příjmu, a to kvůli tomu, že valorizace důchodů zaostala za růstem mezd. Od roku 1996 do r. 2018 mzdy vzrostly o více než 200 %, zatímco vyplácené důchody byly valorizovány celkem jen o 150 %,“ uvádí zpráva.

Příjmy při práci a v důchodu: Srovnání Česko a další země OECD

Příjmy při práci a v důchodu (OECD)Zdroj: OECD

„Přes nízkou úroveň relativního příjmu u starších osob je v mezinárodním srovnání relativně nízká relativní míra chudoby ve stáří, měřená jako podíl lidí nad 65 let s upraveným příjmem pod poloviční mediánovou hodnotou. V roce 2017 činila 7,4 %,“ konstatuje dále zpráva.

V současné době je v Česku 2,4 milionů starobních důchodců, což při přepočtu znamená více než 175 000 seniorů. A tento počet podle odhadů ministerstva práce a sociálních věcí poroste až do roku 2040, stojí ve zprávě OECD.

Analytickou zprávu OECD zveřejnilo ministerstvo práce a sociálních věcí na tomto webu.

Dále doporučujeme