Část seniorů zůstane bez důchodu. Ombudsman: Česku hrozí sociální problém

V Česku bublá nepříjemný problém, na který doplatí desítky tisíc budoucích seniorů. Povinná minimální doba odpracovaných let je velmi vysoká a roste počet nových seniorů, kteří vůbec nemají nárok na starobní důchod. Upozornil na to ombudsman Stanislav Křeček.

V roce 2010 se začala zvyšovat minimální doba důchodového pojištění, které je nutné, aby měli lidé nárok na starobní důchod. Pokud nyní lidé nemají 35 let pojištění (případně 30 let bez náhradních dob), nárok na důchod nemají, i když dosáhnou důchodového věku.

Situaci komplikuje i to, že některé životní situace, jako třeba invalidita I. a II. stupně nebo studium se již nově do pojištění vůbec nepočítají a třeba doba nezaměstnanosti se počítá jen omezeně. Chybějící doba pojištění tak může chybět i lidem, kteří by to nečekali.

Bez důchodu až 5000 seniorů ročně

Nepříznivé dopady jsou už nyní: zhruba 5000 nových seniorů ročně žádný starobní důchod nedostane. Jde o každého 20. seniora, který o důchod zažádá. A pokud se nic nezmění, situace se bude v následujících letech zhoršovat.

„Žádný jiný evropský stát nevyžaduje tak dlouhou dobu pracovní činnosti. 35 let, to je délka, která nemá v EU obdoby. Je to velký problém do budoucna,“ upozornil ombudsman Stanislav Křeček. Podle něj je potřeba problém řešit nezávisle na důchodové reformě, která je zatím v nedohlednu. „Je důležité, aby si toho politici všimli,“ uvedl s tím, že jinak hrozí velký sociální problém.

Ombudsman: Bude to horší

Úřad ombudsmana již nyní zaznamenává růst podnětů, kdy lidé nedostanou starobní nebo invalidní důchod, protože jim chybí doba pojištění. „Nastavení důchodového systému je politickým rozhodnutím. Považuji však za nezbytné upozornit na negativní dopady právní úpravy. Setkávám se s nimi už nyní a je jisté, že situace lidí po dosažení důchodového věku se bude zhoršovat,“ uvedl Stanislav Křeček. Dodal, že hlavně po roce 2040 začne seniorů bez důchodu rychle přibývat.

Podle optimistických scénářů úřadu ombudsmana to může být až 3 až 4 % všech pojištěnců. Momentálně je v Česku přibližně 5,2 milionů plátců důchodového pojištění (údaje za rok 2018). Reálně tak bez důchodu může zůstat 150 až 200 tisíc budoucích seniorů. Jde sice jen o hrubé odhady, ale ukazují, o jak závažný problém může jít, pokud se nezačne řešit.

Česko je velmi přísné

Řešení mohou být podle ombudsmana různá. Například snížení povinné minimální doby pojištění, která je v Česku enormně vysoká. Většinou mají státy 15 až 20 let, například Slovensko, Rakousko nebo Španělsko mají shodně 15 let. Druhým řešením by mohlo být částečné krácení důchodů pro ty, kteří mají odpracováno méně roků.

Podle ombudsmana někteří lidé neznají pravidla přiznávání důchodů a neví, co vše se počítá. Pak je může zamítnutí nemile překvapit. „Apelujeme na občany, aby se o to starali. Aby věděli a připravovali se na to. Kolem 30. nebo 40. roku to nikoho nezajímá, ale později se to přiblíží,“ uvedl Křeček.

Co si lidé podle ombudsmana neuvědomují:

• Nezaměstnanost se do důchodu nezapočítává automaticky, ale jen omezeně.
• Invalidita I. a II. stupně se do důchodu nepočítá vůbec.
• Práce na dohody DPČ a DPP se nepočítá, pokud z ní není odváděno pojištění.
• Studium se od roku 2010 nepočítá do důchodu vůbec.

Co si počne člověk bez starobního důchodu?

Člověk v důchodovém věku a bez příjmů skončí na sociálních dávkách – jde o dávky v hmotné nouzi. Je pak nutné vystačit se životním minimem, které je pro jednotlivce 3860 korun.

Aby mohl senior žádat o další dávky, třeba doplatek na bydlení nebo příspěvek na živobytí, nesmí mít majetek, nesmí ho nikdo živit a pravidelně (co 3 měsíce) musí prokazovat svůj příjem na úřadu práce. Zvláště ve stáří je to velmi nepříjemné, ponižující a někteří senioři o dávky kvůli studu raději nežádají.