„Nejvíce stížností je na důchody.“ Ombudsman Křeček o chybách úředníků, které berou lidem peníze

Nejméně 500 lidí se každý rok obrátí na úřad ombudsmana, protože mají problémy se starobními nebo invalidními důchody. Často dostávají málo peněz, což může být způsobeno nesprávnými posudky a chybami úředníků. Objevují se i případy, kdy je špatně stanoveno datum vzniku invalidity, což může znamenat nižší důchod, uvedl Stanislav Křeček v druhé části rozhovoru pro České důchody. A zmínil i problém s dobou důchodového pojištění.

Zdroj: Úřad ombudsmana
Veřejný ochránce práv Stanislav Křeček

Toto je druhá část rozhovoru se Stanislavem Křečkem, ve které se řeší problémy se starobními a invalidními důchody. Druhá část je osobnější a přečíst si ji můžete zde.

Pane ombudsmane, jak velkou část podnětů k vašemu úřadu tvoří důchody? A dokážete vyčíslit samostatně i agendu starobních důchodů?

Problémy v oblasti sociálního zabezpečení jsou od vzniku ombudsmana před dvaceti lety nejčastějším důvodem podání podnětu. Důchody pak v této oblasti představují největší část. V žádné jiné agendě v celé působnosti nedostáváme tolik podnětů, jako právě u důchodů. Jde o 500 až 600 podnětů za rok. Především si lidé stěžují v souvislosti s invalidními důchody, počet podnětů na starobní důchody se v posledních letech pohybuje okolo 100 podnětů za rok.

Pokud jde o starobní důchody, s jakými problémy se na vás lidé nejčastěji obracejí?

Mění se to v čase. Zatímco dříve si lidé stěžovali především na výši důchodu, v posledních letech jde i o problém nezískání potřebné doby pojištění, a tedy nesplnění jedné z podmínek nároku na starobní důchod. Po roce 2010 totiž došlo ke zpřísnění podmínek a minimální doba pojištění pro vznik nároku na starobní důchod se postupně prodloužila až na současných 35 let.

Jak vnímáte hranici 35 „odpracovaných“ let, která je nutná pro nárok na starobní důchod? Měla by se měnit?

Podmínka 35 let důchodového pojištění je velmi přísná a nemá jinde v EU obdoby. Dál ji ještě zhoršuje krácení náhradních dob pojištění. Do budoucna to bude znamenat, že i když se zvýšila věková hranice pro odchod do důchodu, bude přibývat lidí, kteří dosáhnou důchodového věku, ale nevznikne jim nárok na starobní důchod. Hrozí, že podmínku doby pojištění splní jen ti, kdo v průběhu života nenarazí na studijní nebo pracovní komplikace.

Takže například odložený nástup do zaměstnání po ukončení studia, péče o dlouhodobě nemocné dítě starší 4 let, které nebylo uznáno za závislé na péči, dobrovolná ekonomická neaktivita, tedy například osoby v domácnosti, dlouhodobá nezaměstnanost typická pro lidi invalidní v I. nebo II. stupni, výdělečná činnost ve státě, s nímž ČR nemá smlouvu o sociálním zabezpečení a jiné, to vše jsou zásadní přetržky, které mohou vést k tomu, že žadatel nesplní podmínku pro nárok na starobní důchod.

Každý rok přibývá 5000 seniorů úplně bez důchodu. Nárok nebude mít stále více Čechů

Co by se podle vás mělo udělat, aby se tomu předcházelo?

Nastavení důchodového systému je politickým rozhodnutím, takže v této oblasti můžeme jen upozorňovat jednak veřejnost, aby si lidé byli vědomi přísných podmínek, ale také upozorňovat ministerstvo a vládu na negativní důsledky právní úpravy. Zvýší se počet seniorů, kteří nesplní podmínku potřebné doby pojištění, což povede k zatížení dávkového systému. Současně budou senioři nuceni i ve vyšším věku hledat zaměstnání, aby chybějící dobu pojištění získali.

Domnívám se, že by se vláda měla nad dopady právní úpravy zamýšlet a zvažovat změnu. Ostatně i OECD ve své aktuální zprávě, jejíž detaily budou zveřejněny na podzim, kritizovala velmi přísně nastavenou dobu pojištění pro vznik nároku na starobní důchod.

Máme zástupce v Komisi pro spravedlivé důchody, který zde tyto naše názory a poznatky k důchodové problematice tlumočí a prosazuje. Vítám, že komise na svém jednání 3. 7. 2020 posunula k dalšímu rozpracování čtyři varianty, které zmírňují podmínku získané doby pojištění pro vznik nároku na starobní důchod.

O STANISLAVU KŘEČKOVI

Stanislav Křeček je advokát, politik a od února 2020 veřejný ochránce práv. V letech 2013 až 2019 působil na úřadě jako zástupce ombudsmanky Anny Šabatové. Vedle dalších oblastí má nyní na starosti problematiku sociálního zabezpečení a důchodů.

Pokud jde o důchodové podněty, se kterými záležitostmi můžete lidem jako ombudsman pomoci a jak jim pomáháte?

Můžeme se zabývat postupem správy sociálního zabezpečení a pomoct třeba v případě nečinnosti. Můžeme se také zabývat rozhodnutím o důchodu, pokud s ním lidé nesouhlasí, domnívají se, že například nebyly zohledněny všechny doby pojištění a podobně.

I v těchto případech prověřujeme postup úřadu, tedy z jakých podkladů vycházel, zda je shromáždil všechny, jakým způsobem je vyhodnocoval. Tímto způsobem ověříme, zda například úřad započítal všechny doby pojištění, jak se vypořádal s případnými námitkami žadatele o důchod.

Přestože nemá ombudsman pravomoc rušit nebo změnit vadné rozhodnutí, v naprosté většině případů se nám daří i pouhým upozorněním úřadu dosahovat nápravy.

Jak časté je v tomto ohledu pochybení úředníků ČSSZ a o co nejčastěji jde?

Pochybení není mnoho, ale mohu to hodnotit jen v rámci stížností, které se ke mně dostanou, což je skutečně pouze zlomek všech rozhodnutí, které ČSSZ v oblasti starobních důchodů vydává.

V posledních letech zjišťujeme v podnětech ke starobním důchodům pochybení spíš jen v jednotkách případů. Obvykle jde o nezapočítání všech dob pojištění, o chybné stanovení rozsahu doplatku po zvýšení starobního důchodu a podobně. Nesetkáváme se s nějakým systémovým nedostatkem.

Stanislav Křeček: Staří v Česku stále není důstojné, ale situace se zlepšuje

Uvedl byste nějaký typický případ, kdy šlo o nedostatek či chybu a jak to dopadlo?

Žadatelka v žádosti o starobní důchod zřetelně vyznačila své zaměstnání v letech 1961 až 1963 u tehdejší organizace. Ze spisového materiálu k případu však nevyplývalo, že by ČSSZ na údaj s vyznačenou dobou zaměstnání a názvem zaměstnavatele dále reagovala. Tedy že by žadatelku vyzvala k doplnění dokladů ohledně této doby důchodového pojištění, případně že by sama provedla šetření ohledně této doby. Starobní důchod vypočetla bez dalšího zohlednění této doby pojištění.

V daném případě tedy došlo k pochybení ČSSZ, neboť nezjistila náležitě stav věci. Nakonec ČSSZ s odstupem času chybějící dobu zaměstnání započetla, doplatek důchodu však poskytla pouze za období pěti let nazpět ode dne, kdy stěžovatelka uplatnila nárok na zvýšení důchodu. Došlo-li ale k chybnému přiznání důchodu na základě pochybení ČSSZ, měl by být doplatek doplacen již ode dne, od něhož stěžovatelce důchod náležel, přičemž časová hranice je rok 2006.

Na základě našich upozornění ČSSZ rozhodla o tom, že stěžovatelce náleží doplatek důchodu již ode dne 1. ledna 2006, tedy v maximálním rozsahu, jaký zákon umožňuje. Tento případ ilustruje moji zkušenost, že po případném pochybení s přiznáním nebo zvýšením důchodu je třeba pečlivě zaměřit pozornost také na rozsah jeho doplatku.

Co byste jako ombudsman a na základě zkušeností úřadu poradil lidem, kteří dnes mají po padesátce a důchod před sebou? Na co by si měli dát pozor?

Pokud nemají přesný přehled o počtu svých odpracovaných let, mohou požádat ČSSZ o informativní osobní list důchodového pojištění. Na základě písemné žádosti na něj má každý nárok jednou ročně. Zjistí z něj, jestli jim nechybí odpracované roky. Včas si tak mohou buď obstarat chybějící doklady o důchodovém pojištění, nebo některé doby mohou doplatit.

Jaké případy řešíte v oblasti invalidních důchodů?

Podnětů týkajících se invalidních důchodů dostáváme rok od roku více a tomu odpovídá i vyšší počet pochybení. U invalidních důchodů se stále setkáváme s problémem nesprávně stanoveného data vzniku invalidity, což má vliv na vznik nároku a na výši přiznaného invalidního důchodu.

Typické je to u psychických onemocnění, která se rozvíjejí postupně. Opakovaně dochází k tomu, že je datum vzniku invalidity ztotožněno například s datem hospitalizace, aniž by se přihlíželo ke zdravotnímu stavu, který hospitalizaci předcházel. S tím souvisí problém nedostatečného odůvodnění posudkového závěru.

Uveďte, prosím, konkrétní případ z poslední doby, který se vám podařilo vyřešit a pomoci konkrétnímu člověku.

Za všechny zmíním třeba případ muže, který si stěžoval na nízký invalidní důchod. Od roku 1999 byl uznán nejprve částečně, následně plně invalidním. Po valorizacích pobíral invalidní důchod pro invaliditu III. stupně ve výši necelých 8000 korun.

Vzhledem k neúplnosti podkladů a pochybnostem ohledně postupu orgánu sociálního zabezpečení jsme zahájili šetření. ČSSZ provedla recenzi případu a zjistila, že posudkový spis umožňoval posudkové lékařce v době tehdejšího posouzení zaujmout závěr, k němuž dospěla. Protože se ale odůvodnění stanovení data vzniku invalidity nejevilo jako úplné a přesvědčivé, dala ČSSZ podnět k provedení mimořádné kontrolní lékařské prohlídky.

Nově vypracovaný posudek se podrobně vypořádal se zdravotními postiženími i s vývojem zdravotního stavu, což vedlo k přehodnocení závěrů o vzniku invalidity. Výsledkem bylo zvýšení přiznaného invalidního důchodu o 2000 korun a v souladu s právní úpravou šlo také o doplatek více než 100 000 korun za pět let zpětně.

Ombudsman (veřejný ochránce práv) řeší stížnosti občanů týkající neoprávněného nebo nesprávného jednání úřadů a institucí veřejné správy. Jedním z témat jsou i sociální záležitosti a důchody.  Na ombudsmana se každý může bezplatně obrátit, přesný postup je popsán na jeho webu

Dále doporučujeme