Každý rok přibývá 5000 seniorů úplně bez důchodu. Nárok nebude mít stále více Čechů
Každý rok si o starobní důchod požádá přes 100 tisíc seniorů, ale zhruba každý 20. si vyslechne, že nemá nárok. Nejčastějším důvodem je chybějící doba pojištění. Potíž je navíc v tom, že seniorů bez důchodů bude v následujících letech přibývat.
Zdroj: Pixabay
V posledních letech začalo přibývat Čechů, kteří dosáhli důchodového věku, ale přesto zůstali bez starobního důchodu. Počet zamítnutých žádostí se každoročně pohybuje kolem 5000. Vyplývá to z čísel České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ), která má portál České důchody k dispozici.
A důvod? Lidem chybí dostatečný počet let pojištění, tedy odpracovaných let nebo náhradních dob. Nyní je totiž stanoveno, že pro nárok na důchod je nutné mít 35 let pojištění. A ukazuje se, stále více lidí na tuto dobu z různých důvodů nedosáhne.
„Nejčastějším důvodem zamítnutí je nezískání potřebné doby pojištění. Některé žádosti jsou zamítány také z důvodu nedosažení potřebného věku pro přiznání tohoto důchodu, zde však jde o jednotlivé případy,“ uvedla mluvčí ČSSZ Jitka Drmolová.
Jinými slovy, drtivá většina lidí bez důchodu ho nemá kvůli tomu, že jim chybí doba pojištění. Například v roce 2019 to bylo 4592 lidí, o rok dříve 5206.
Foto: České důchodySituace se zhorší, varuje ombudsman
Podíl zamítnutých žádostí roste přinejmenším od roku 2016, loni výjimečně mírně poklesl. Tato situace nicméně nepotrvá dlouho a v budoucnu počet seniorů bez důchodu rychle poroste. Očekává to úřad veřejného ochránce práv, který momentálně vede ombudsman Stanislav Křeček. Z analýzy úřadu vyplývá, že minimální doba pojištění pro důchod byla výrazně zpřísněna od roku 2019 a nyní patří k nejpřísnějším v Evropě.
„Otázka rozsahu potřebné doby pojištění je vysoce aktuální, neboť od roku 2019 česká právní úprava zakotvuje nejpřísnější podmínky pro nárok na starobní důchod v důsledku nastoupení podmínky získání 35 let doby pojištění a krácení zápočtu některých náhradních dob pojištění získaných před rokem 2010 pro vznik nároku na důchod po 31. 12. 2018,“ uvedla pro České důchody mluvčí ombudsmana Iva Hrazdílková.
Jakých lidí se riziko nepřiznání důchodu týká? Podrobně to řešíme v samostatném článku. Jde hlavně o lidi s invaliditou prvního a druhého stupně, lidi v domácnosti nebo dlouhodobě nezaměstnané, případně ty, kteří pracují na dohody a mají nižší výdělky.
Důchod není automatický
Podle ombudsmana by se měla hranice minimálního pojištění snížit, aby na ni dosáhlo více lidí. Zároveň by se měla rozšířit možnost úhrady dobrovolného pojištění a stát by také měl intenzivněji informovat o tom, že podmínky nároku na důchod jsou přísnější než kdy dřív. Češi se totiž v podmínkách často nevyznají a bohužel si neuvědomují, že nárok na důchod není automatický.
„Z podnětů adresovaných ochránci lze zobecnit případy, kdy se vyskytují okruhy stěžovatelů, které mají nesprávné představy o potřebné době pojištění pro vznik nároku na důchod,“ stojí v materiálu, který úřad ombudsmana poslal předsedkyni současné důchodové komise Danuši Nerudové. Úřad to také zmínil na jednání důchodové komise.
Z materiálu vyplývá, že se ombudsman obává, že v následujících letech počet seniorů v Česku výrazně poroste. „Nastavený rozsah doby pojištění pro vznik nároku na starobní důchod považujeme za stále více problematický. Proto je již nyní třeba se tímto tématem zabývat,“ tvrdí úřad ombudsmana.
CO DĚLAT PŘI ZAMÍTNUTÍ DŮCHODU?
Proti rozhodnutí ČSSZ můžete podat písemně námitku, a to do 30 dnů od doručení. Námitku podejte přímo na ČSSZ nebo na kterékoliv okresní správě. Musí z ní být patrné, které rozhodnutí se napadáte, v čem spatřuje jeho nezákonnost a čeho se domáháte. ČSSZ vše přezkoumá během 30 až 60 dnů. V případě, že s námitkou neuspějete a důchod stále nedostanete, musíte se obrátit na soud.
Hranice se možná sníží
Důchodová komise se tímto problémem zabývala na svém červencovém jednání. Členové se usnesli, že se o tom bude jednat, ale zatím nejsou k dispozici žádné konkrétní návrhy na změny. Jednalo se o zatím neveřejném návrhu, že by se povinná doba pojištění snížila, ale zároveň by se také snižoval starobní důchod.
„Dnes ze sta tisíc přiznaných důchodů ročně zhruba pět tisíc seniorů a seniorek na starobní důchod nedosáhne,“ uvedla po jednání důchodové komise ministryně práce Jana Maláčová. Dodala, že tento počet v následujících letech poroste, a zmínila, že na tento problém upozorňuje také nová analýza OECD, která hodnotí český důchodový systém. Česko si o toto zhodnocení požádalo loni a závěry potvrzují, že důchodová reforma je potřeba.
Maláčová řekla, že problém chce řešit, ale zatím není jasné, jakým způsobem a kdy. Zatím to vypadá, že by sice hranice byla nižší, ale lidé by měli krácený důchod. Jisté je, že dokud se nepředloží a neschválí konkrétní změny, budou každý měsíc přibývat další stovky seniorů bez důchodu.
