Maláčová navrhla důchodovou reformu: Co se má změnit a jak to ovlivní naše životy?
Celkem tři scénáře důchodové reformy představila Jana Maláčová (ČSSD) společně s šéfkou důchodové komise Danuší Nerudovou. Už teď je jasné, že případné změny se dotknout milionů Čechů. Přinášíme přehled hlavních novinek.
Už jsou známé první detaily chystané reformy důchodů. Zatím jde jen o základní návrhy a politici budou teprve ladit, jak se všechno reálně provede. Už v létě chce ale ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová představit definitivní verzi nového zákona.
Už nyní je přitom jasné, že se novinky dotknou většiny Čechů, tedy nejen stávajících seniorů, ale hlavně těch, kteří do důchodu zamíří v následujících letech. Maláčová nyní představila tři scénáře reformy a záleží na politicích, pro který se rozhodnou.
Scénáře jsou tyto:
- Úsporná reforma – Důchodový systém se stabilizuje, ale sníží se důchody, a to až o 8 %. Také vzroste nerovnost a dramaticky přibude chudých seniorů, podle odhadů ministerstva jich bude až 28 %.
- Technická reforma – Důchodový systém se stabilizuje, vyřeší se některé nespravedlnosti v důchodech a lidé již nebudou mít nižší důchody kvůli tomu, že zůstávají třeba na rodičovské dovolené. Důchody mírně porostou (o 2 až 3 % více než je současná valorizace) a počet seniorů v chudobě přibude jen mírně. Zároveň se předpokládá, že do pěti let se změní daňový systém, aby bylo z čeho důchody financovat. Mluví se například o zvýšení odvodů podnikatelů a živnostníků (OSVČ) nebo vyšším zdanění bohatých. Detaily se ale musí dořešit.
- Spravedlivá reforma – Důchodový systém se stabilizuje, vyřeší se většina nespravedlností a důchody výrazně porostou, a to až o 15 % více oproti současné valorizaci. Ženy za každé dítě dostanou k důchodu 500 korun navíc a pokud budou lidé pracovat déle než 41 let, dostanou za každý rok bonus 240 korun. Výrazně také poklesne počet chudých seniorů. Podmínkou této varianty ale je, že se okamžitě začne připravovat i daňová reforma a stát tak vybere na daních více peněz.
PROČ JE DŮCHODOVÁ REFORMA DŮLEŽITÁ?
Málokdo důkladně rozumí systému důchodů, ale i běžným lidem začíná být jasné, že se musí něco změnit. Je totiž nevyhnutelné, že seniorů bude v budoucnu výrazně více a na důchody půjde o desítky miliard korun navíc. A bez důchodové reformy hrozí, že se stovky tisíc lidí propadnou do chudoby. Podrobně se tomu věnujeme v samostatném článku.
Kromě výše zmíněného by měly mít důchody i tyto novinky:
- Minimální důchod pro všechny, kdo pracovali – Pokud se přijme technická nebo spravedlivá reforma, tak každý, kdo odpracuje alespoň 35 let, dostane minimální důchod ve výši 10 500 korun. K tomu se pak připočte takzvaná zásluhová část, která se bude počítat z výdělků v práci. Reálně tedy seniorům vzrostou důchody.
- Nový důchodový pilíř – Vznikne nový nultý důchodový pilíř, který bude pokrývat minimální důchod a bude se platit z daní. Současný první pilíř bude výhradně zásluhový a bude se platit z vybraného sociálního pojištění.
- Ocenění péče – Dnes se matkám nebo otcům při péči o děti nebo nemocné příbuzné z pohledu důchodů nevyplatí pracovat na částečný úvazek. To by se mělo změnit.
Co se nyní musí vyřešit? Hlavně peníze
Ministryně Jana Maláčová v návrhu reformy zatím neřeší, z čeho by byly důchodové změny financovány, což nyní kritizují opoziční politické strany. Nelíbí se to ani ministryni financí Aleně Schillerové (ANO). Už příští týden proto budou koaliční strany (ANO a ČSSD) jednat, co bude dále. Jakmile bude jasno ohledně financování, představí ministerstvo práce definitivní návrh důchodové reformy, pak vše začnou schvalovat poslanci.
„Důchodové reforma je dlouhý proces a žádná země ji nezavedla během jednoho roku. U nás 30 let nebylo možné nalézt shodu, nyní je po 11 měsících vypracován návrh. Teď musí následovat diskuse o konsolidaci a příjmech,“ řekla k tomu předsedkyně důchodové komise Danuše Nerudová. Právě komise o reformě diskutuje napříč politickými stranami i ministerstvy a navrhuje případné změny.
Ministryně Maláčová řekla, že Česko financuje důchody z 80 % z pojistného a z 20 % z daní. V ostatních zemích EU je to pak v průměru 50 a 50 %. Také dodala, že reforma by neměla zajistit jen finanční udržitelnost, ale že potřeba je i spravedlnost a zjednodušení systému.