Pozor na zbytečně nižší důchod: Souběh náhradní doby a práce si většina lidí neuvědomí

Z hlediska důchodu mnoho lidí zbytečně doplácí na to, že si přivydělávají v době, která je standardně evidována jako náhradní doba. Je důležité si ohlídat, jakým způsobem úředníci tato období započítají, jinak vám hrozí nižší důchod.

Trochu s nadsázkou by se dalo říct, že za dobrotu na žebrotu. Pokud si totiž přivyděláváte třeba při studiu nebo na rodičovské dovolené, stát automaticky započítává tyto výdělky do důchodu. Jenže když jsou nízké, doplatíte na to nižším důchodem.

Proč tomu tak je? Výše starobního důchodu se vždy počítá ze dvou parametrů, roli hraje délka důchodového pojištění a také výše výdělků. A pokud je jeden z těchto parametrů nízký, logicky se snižuje i důchod. Platí to právě i pro období, která by se jinak do důchodu počítala jako náhradní doba. Takže třeba rodič, který si drobně přivydělává při péči o dítě, na tom může být z hlediska důchodu hůře, než kdyby nedělal nic.

Naštěstí zákon definuje postupy, jak tomu předcházet, většina lidí si to ale neuvědomuje. Je proto dobré si tyto situace ohlídat a dopředu úředníkům České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ) říct, co a jak mají počítat.

Co je to náhradní doba?

Náhradní doby jsou taková životní období, kdy reálně nepracujete a neodvádíte sociální pojištění, ale počítají se vám do důchodu v podobě evidovaných let. Jde především o studium (pouze do roku 2010), péče o děti nebo blízké osoby, vojnu, invaliditu třetího stupně a další situace, které podrobně popisujeme v tomto článku.

Podstatné je u náhradních dob to, že výši důchodu ovlivňují pozitivně, protože platí, že čím více let pojištění máte, tím vyšší je i váš důchod. Zároveň se vše bere jako vyloučená doba, která nezpůsobuje snižování důchodu (podívejte se na informační box). Ovšem jen do okamžiku, kdy si vyděláte peníze. Pak na vás standardně bude pohlíženo jako na vydělávající osoby, i když to mohou být jen drobné přivýdělky.

Co se stane při vydělávání?

Ve chvíli, kdy se z těchto přivýdělků začne odvádět sociální pojištění, což je třeba pro OSVČ povinnost, začnou se tyto výdělky překlápět do vyměřovacího základu (jde o balík vašich celoživotních výdělků) a počítají se důchodu. A děje se to automaticky, pokud vy sami nebudete požadovat, aby se to nepočítalo.

Podívejme se na příklad paní Marie, která má běžný příjem v práci 30 000 korun. V době rodičovské dovolené si přivydělává jako švadlena a vydělá si obvykle 10 000 korun měsíčně. Pokud bude o dítě pečovat 1 rok, klesne její budoucí důchod asi o 110 korun. V případě 4 let to bude už 440 korun.

Dalším příkladem je pan Radislav, který si přivydělával jako OSVČ při studiu na vysoké škole tím, že programoval webové stránky. Vydělával si v průměru 20 000 korun měsíčně po dobu 4 let. Potom nastoupil jako programátor do firmy a měl plat 60 000 korun. Jeho budoucí důchod bude o 867 korun nižší.

(Jde o orientační výpočty)

Jak situaci řešit?

Dříve s tím nebylo možné dělat nic, vždy se upřednostňovaly výdělky před náhradními dobami. Ale od roku 2010 zákon o důchodovém pojištění umožňuje, aby se při výpočtu důchodu upřednostnila náhradní doba. Je ale nutné o to aktivně požádat při sepisování žádosti o důchod. Pokud nepožádáte, automaticky se vám započtou výdělky.

Pokud na to zapomenete, je možné do 30 dnů ode dne rozhodnutí o přiznání důchodu poslat na ČSSZ písemnou žádost o nápravu. Propásnete-li i tento termín, máte smůlu. A bohužel o to nelze žádat ani kdykoliv dříve před důchodem, prostor k tomu je pouze při žádosti o důchod.

Tento postup platí pro situace po roce 1996, do té doby je vše řešeno automatickým mechanismem. Podle něj platí, že pokud jsou výdělky při náhradní době vysoké, tak se započítají. A naopak, pokud jsou výdělky nízké a pro budoucí důchodce by to nebylo výhodné, tak se nezapočítají.

Foto: AdobeStock