Společné zdanění pro důchod, délka práce i věk: Ministr Jurečka popsal další vize reformy

Své obecné představy o důchodové reformě už nový ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka vyjádřil. Nyní jsme se zeptali na jednotlivé body a požádali ho, aby je detailně popsal a zdůvodnil. V rozhovoru pro České důchody rozebírá plánované jedno procento pro rodiče, změny spoření, důchodový věk i další chystané novinky.

Jednou ze změn v oblasti důchodů, které vláda plánuje, má být možnost přispívat 1 % procento z důchodového pojištění na důchody rodičů či prarodičů. Jak by to mělo fungovat? A vzhledem k tomu, že u průměrné mzdy by šlo řádově o desítky korun až nízké stokoruny, dává to vůbec smysl?

Toto opatření má podpořit mezigenerační solidaritu v rámci rodiny. Každý by se mohl ve chvíli, kdy půjde vydělávat, rozhodnout, zda tyto peníze přesměruje do výplaty důchodu svých rodičů. Možná se to v tuto chvíli zdá, že pár stokorun nikomu nepomůže, ale pokud se na to podíváte optikou třeba tří a více dětí, které nemusí nutně všechny mít jen průměrný plat, pak to má smysl pro obě strany.

Děti vědí, kam část jejich odvodů směřuje a rodiče naopak mají dobrý pocit, že měsíčně mohou využít dohromady třeba tisíc korun od svých dětí. A mít či nemít každý měsíc tyto peníze na účtu? Pokud tuto otázku položíte některému důchodci, myslím, že odpověď bude jasná. Každé přilepšení k důchodu se počítá.

Vzhledem k předpokládaným dopadům do rozpočtu lze počítat s realizací tohoto opatření spíše ke konci vládního období. Zároveň bude dostatek času na zpracování studie proveditelnosti, kde chceme dořešit jednak administrativně co nejjednodušší nastavení celého procesu, a také některé otázky, které se vyskytovaly v předchozích diskusích k tomuto tématu. Jedná se například o stanovení fiktivního vyměřovacího základu pro pečující osoby, ať už matky s malými dětmi nebo pečující o stárnoucí prarodiče, nebo fiktivního vyměřovacího základu za vychované invalidní dítě.

Koaliční smlouva i vy sám naznačujete změny v oblasti spoření na důchod ve třetím pilíři. O co by mělo jít? A jak s tím souvisí plány na státní spořicí fond?

Třetí pilíř spadá do kompetence ministerstva financí. My samozřejmě budeme rádi na těchto analýzách a následných opatřeních spolupracovat. Součástí řešení by právě také mohlo být zřízení státního či veřejnoprávního fondu pro dobrovolné spoření podobně jako ve Švédsku a dále například dobrovolné soukromé penzijní spoření ve formě účtu dlouhodobých investic.

Když se zamyslíme nad prioritami mladých lidí, tak část z prostředků naspořených v penzijních fondech by mohli využít pro potřeby zajištění vlastního bydlení. To by spoření zatraktivnilo a bylo by velkou pomocí i pro mladé lidi. Přitom vlastní bydlení lze pokládat i za další pilíř zajištění na stáří.

Mohli byste se rozhodnout, zda chcete s vyšším důchodem bydlet raději v nájmu a nést s tím spojené nejistoty jeho zvyšování, nebo případně s nižším důchodem ve vlastním a s nižšími náklady.

Jak vnímáte současnou hranici 35 let důchodového pojištění, která je nutná pro získání nároku na důchod? Jde o jednu z nejpřísnějších podmínek v Evropě. Chcete hranici snížit?

Současná hranice 35 let doby pojištění je v rámci Evropy skutečně extrémní. Chceme ji snížit na 25 let, a i tak bude stále výrazně převyšovat hranice většiny ostatních evropských zemí.

Zároveň s tím zůstane podmínkou pro nárok na důchod také současné dosažení důchodového věku, případně věku pro předčasný důchod. Kratší doba pojištění se ale také logicky promítne i do nižšího důchodu.

Důchodový věk bych neměnil

Jaký je váš názor na současný důchodový věk, který je zastropovaný na 65 let? Chtěl byste ho zvýšit, nebo ponechat?

Proces případné úpravy důchodového věku vyplývá přímo ze zákona. Už za existence předchozí Potůčkovy komise pro reformu důchodů jsme právě na její návrh při současném zastropování důchodového věku na 65 let nastavili v Zákoně o organizaci a zajištění důchodového zabezpečení také proces a kritéria, podle kterých se má potřebnost úpravy důchodového věku posoudit tak, aby lidé v penzi strávili alespoň čtvrtinu očekávané délky života.

Každých 5 let podle zákona Český statistický úřad předkládá Zprávu o očekávaném vývoji úmrtnosti, plodnosti a migrace v České republice a následně ministerstvo práce a sociálních věcí zpracovává Zprávu o stavu důchodového systému České republiky. Zároveň se při tom posuzuje také informace o očekávané naději dožití ve zdraví zpracovaná Ústavem zdravotnických informací a statistiky České republiky. Na základě toho pak podle stanovených kritérií navrhuje vláda případnou úpravu hranice důchodového věku. Příslušná nejbližší zpráva ČSÚ podle zákona bude nyní zpracována v roce 2023 a následná zpráva ministerstva pak v roce 2024.

V současné době však zhoršené úmrtnostní podmínky u nás vrátily dosud rostoucí střední délku života na hodnoty zhruba o sedm let zpátky, a to u mužů o 1 rok na 75,3 let a u žen o 0,7 roku na 81,4 let. Za takové situace nejsem pro to, aby se důchodový věk nyní zvedal.

Ale je důležité vytvořit vhodné podmínky a prostředí pro ty, kdo se dobrovolně rozhodnou pracovat i po dosažení důchodového věku. Umím si představit, že tito lidé jsou i nadále platnými členy pracovních týmů a předávají dál své celoživotní zkušenosti, a to třeba i při práci na zkrácené úvazky.

Jste zastáncem nižšího důchodového věku pro lidi pracující v náročných profesích? A pokud ano, o které profese by mělo jít?

Tuto problematiku jednoznačně musíme řešit, bylo to součástí našeho koaličního programu SPOLU a je to i součástí naší vládní koaliční smlouvy, kde říkáme, že umožníme dřívější odchody do důchodu zaměstnancům v náročných profesích za větší odpovědnosti zaměstnavatelů.

Na tom je i široká shoda napříč celým politickým spektrem. Cílem je umožnit dřívější odchod do starobního důchodu pro ty pracovníky, kteří nejsou schopni, zejména z důvodu dlouhodobého výkonu náročných prací majících významný vliv na jejich zdravotní stav a pracovní schopnost, již vykonávat dosavadní pracovní činnost až do dosažení důchodového věku. Zároveň v důsledku jejich fyzického opotřebení není možná nebo účelná jejich další rekvalifikace.

Dalším cílem je předcházet tomu, aby za to byli potrestáni vynuceným odchodem do předčasného starobního důchodu s trvale krácenou výší důchodu.

Jedná se zejména o fyzicky náročné činnosti s kombinací rizikových faktorů, jako jsou například prašné prostředí, lokální svalová zátěž a nadměrné vibrace a další faktory. Tyto činnosti jsou zatím vydefinovány v návrhu zákona, který na základě doporučení meziresortní pracovní skupiny zpracovalo ministerstvo práce a sociálních věcí na základě podnětů a zadání z posledních dvou důchodových komisí – předchozí Potůčkovy a poslední komise Danuše Nerudové.

Diskuse k tomuto návrhu vedeme zatím ve dvou rovinách. Jednak, zda by bylo vhodnější jej s využitím příspěvků zaměstnavatelů realizovat prostřednictvím průběžného pilíře, nebo prostřednictvím třetího spořicího pilíře.

Dále diskutujeme o tom, zda bychom konkrétními studiemi nemohli získat vhodnější a podloženější údaje k těmto kategoriím a mohli tak například více zohlednit i stránku značného psychického opotřebení v některých profesích. Některé takové studie už probíhají. Každopádně je to pro nás velká priorita.

O společný základ by se žádalo

V koaliční smlouvě máte společný vyměřovací základ manželů. Mohl byste prosím nastínit, jak by to mohlo fungovat? A týkalo by se to výhradně manželů, nebo i partnerů, nesezdaných rodičů a registrovaných partnerů?

Koncept dobrovolného společného vyměřovacího základu manželů se také diskutuje už celou řadu let a podrobněji byl rozpracován ministerstvem práce a sociálních věcí na základě zadání předchozí Potůčkovy komise a většina už velice konkrétních detailů byla řešena v rámci poslední důchodové komise vedené Danuší Nerudovou.

Jedná se o opatření, které by v zásadě srovnalo rozdílnou výši důchodů u mužů a žen v rámci rodiny tak, aby se jejich společné výdělky, které sdílejí v rámci společné domácnosti, promítly do jejich důchodů v podstatě stejně. Pokud budeme vycházet z celorepublikového průměru, kdy ženy berou zhruba o 20 % menší důchod než muži, pak by tato úprava znamenala, že ženy si polepší a muži v daném svazku naopak pohorší. Nicméně v konkrétních rodinách by tomu mohlo být naopak.

Velký význam by to ale mohlo mít u žen v případě úmrtí partnera nebo při vypořádání v případě rozvodu. Partneři by si o společný vyměřovací základ museli zažádat a Česká správa sociálního zabezpečení by jim pak spočítala výsledné důchody ze společně započítaných vyměřovacích základů.

Už při dřívějším rozpracování tohoto konceptu v rámci Potůčkovy komise pro reformu důchodů jsme počítali s tím, že by toto opatření platilo i pro registrované partnery a případně do budoucna také i pro nesezdaný pár v jedné domácnosti. Vždyť přece žijí ve společné domácnosti, sdílí svůj společný příjem a nesou za sebe vzájemnou odpovědnost. V případě nesezdaného páru by však bylo složité dokladování společného soužití, protože o něm není v registrech žádný údaj.

Naopak v případě registrovaných partnerů nevidíme žádný problém a můžeme se při tom opřít i o platná ustanovení Občanského zákoníku. Podobně už dnes také mohou registrovaní partneři uplatňovat slevu na manžela či manželku.

Foto: Michal Růžička/MAFRA/Profimedia