Důchodová reforma 2024: Aktuální informace a přehled změn

Ministr Marian Jurečka představil finální návrh důchodové reformy. Cílem reformy je zajistit finanční udržitelnost důchodového systému i v následujících desetiletích. Součástí je i několik solidárních opatření, například zvýšení minimálního důchodu nebo ocenění péče o děti i nemocné blízké osoby.

Ministerstvo práce a sociálních věcí dokončilo legislativní návrh rozsáhlých důchodových změn, které by se měly schvalovat během roku 2024. Jde o změny, které jsou postaveny na kompromisu vládních stran a hnutí. Cílem je, aby schodek důchodového systému nebyl v následujících letech tak výrazný a bylo možné ho finančně udržet i v okamžiku, kdy do důchodu začnou odcházet silné ročníky Husákových dětí.

„Důchodová reforma, na kterou zatím nikdo jiný neměl odvahu, má zcela jasné parametry. Přicházíme s koncepčním a udržitelným návrhem, který zajistí spravedlivé důchody současným seniorům, ale i jejich dětem, vnoučatům a dalším generacím,“ uvedl k návrhu ministr Marian Jurečka.

Aktuální stav schvalování

Návrh reformy má již konkrétní paragrafové znění a prošel meziresortním připomínkovým řízením, takže jsou již zapracovány některé změny a úpravy. Nyní čeká na schválení vládou, k tomu by mohlo dojít během března nebo dubna a neočekávají se komplikace.

Následně zamíří k projednání a schválení do Poslanecké sněmovny, Senátu a nakonec ho musí podepsat prezident. V plánu je, že by k finálnímu schválení změn mělo dojít ještě v průběhu roku 2024. První drobnější změny měly začít platit už od roku 2025, ty zásadnější pak na začátku let 2026 a 2027.

Některé zásadní změny, například zvyšování důchodového věku, zpomalení růstu nových důchodů nebo pravidla dřívějšího důchodu pro náročné profese, zatím nemají podporu opozičních hnutí ANO a SPD. V plánu jsou další jednání mezi zástupci vlády a opozice, jejichž cílem bude hledat kompromis, aby změny přečkaly i následující volební období. Pokud však ke shodě nedojde, je vláda připravena reformu prosadit i bez hlasů opozice.

Přehled chystaných změn

Součástí návrhu je řada parametrických změn, které by v součtu měly významně zpomalit růst výdajů důchodového systému. Zásadní dvě změny, které by k tomu měly dopomoci, jsou zvýšení důchodového věku a zpomalení růstu budoucích přiznávaných důchodů.

Toto jsou nejvýznamnější změny, které má důchodová reforma přinést:

1. Zvyšování důchodového věku nad 65 let

Důchodový věk se má zvyšovat nad současnou hranici 65 let, přičemž růst bude navázán na očekávanou délku dožití v 50 letech. Maximální růst věku má být o 2 měsíce za rok, první zvýšení se má týkat ročníku 1966. Lidé se vždy v 50 letech dozví, jak vysoký bude jejich důchodový věk. Cílem je, aby lidé v důchodu strávili v průměru 21,5 let, tedy zhruba čtvrtinu života. Podrobně je princip zvyšování popsán v tomto článku.

2. Zpomalení růstu budoucích důchodů

Nově přiznávané důchody by od roku 2026 měly růst pomalejším tempem, cílem je snížení jejich úrovně oproti současnému stavu o 8 %. Náhradový poměr by se měl postupně snížit o 3 %. Dosaženo toho má být tím, že se budou při výpočtu důchodu méně zohledňovat výdělky a doby důchodového pojištění. Více je to popsáno v tomto článku.

3. Zvýšení minimálního důchodu

Garantovaný důchod při splnění minimální doby důchodového pojištění se výrazně zvýší a bude činit 20 % průměrné mzdy. Konkrétně základní výměra a minimální procentní výměra všech důchodů bude stejná, každá bude činit 10 % průměrné mzdy. Pokud dnes někdo pobírá nižší důchod, bude mu zvýšen na tuto úroveň.

4. Dřívější důchod pro náročné profese

Lidé, kteří pracují v náročných profesích, budou mít nárok na předčasný důchod bez finančního krácení. Snížení důchodového věku bude možné až o 30 měsíců po odpracování 4400 směn, což je asi 20 let práce. Při odpracování alespoň 2200 směn bude možné snížení o 15 měsíců. Výhodu budou mít lidé pracující ve 4. kategorii a také část lidí ve 3. kategorii, ve které se plánuje zohledňovat následující rizika: fyzická zátěž, vibrace, zátěž teplem a zátěž chladem.

5. Nižší krácení předčasného důchodu při dlouhé práci

Pokud lidé odpracují alespoň 45 let, budou mít při odchodu do předčasného důchodu jen poloviční krácení. Započítávat se má práce a některé náhradní doby, například vojna nebo péče o dítě.

6. Dobrovolné sdílení vyměřovacích základů

Manželé nebo registrovaní partneři budou mít možnost sdílet své sociální odvody na důchod, tedy konkrétně vyměřovací základy. Pokud jeden v páru pobírá vyšší výdělky, bude moci odvody sdílet, což zajistí o něco vyšší důchod manžela či partnera s nižšími výdělky.

7. Omezení výchovného

V plánu je postupné snížení a následné omezení výchovného pro první dvě děti. Od roku 2027 se má výchovné za první dvě děti postupně snižovat a od roku 2030 má být úplně zrušeno. Zachováno v plné výši zůstane jen pro výchovu tří a více dětí. Zruší se také valorizace výchovného. Výchovné, které již bylo přiznáno, se omezovat neplánuje. Detailně je plán popsán v tomto článku.

8. Ocenění péče pomocí fiktivních vyměřovacích základů

Péče o první dvě děti, nemocné děti i péče o nemocné blízké by měla být oceňována novým institutem, který je nazvaný jako fiktivní vyměřovací základ. Osoba, která pečuje nebo pečovala, bude mít za tuto dobu evidovány fiktivní výdělky ve výši průměrné mzdy. Výsledkem bude vyšší důchod. Více si můžete přečíst v tomto článku.

9. Hodnocení doktorského studia jako náhradní doby

Studium realizované po roce 2010 se do důchodu vůbec nepočítá. Nově by se ale mělo začít jako náhradní doba počítat prezenční doktorské studium, a to v délce 3 nebo 4 let podle typu studijního oboru. Toto studium se má do důchodu započítávat z 80 %.

10. Zvýhodnění pro pracující důchodce

Starobní důchodci, kteří zároveň pracují, mají mít odpuštěno placení pojistného. Konkrétně má jít o sociální pojištění na straně zaměstnance ve výši 6,5 %, čímž dojde k přímému navýšení čistého výdělku. Pojištění na straně zaměstnavatele zůstane. Zároveň má dojít ke zrušení současného mechanismu přepočítávání důchodu za další odpracované doby.

11. Snadnější získání odloženého důchodu

Pokud dnes někdo nezíská minimální dobu důchodového pojištění ve výši 35 let (nebo 30 let bez započítávání náhradních dob), nemá nárok na starobní důchod. Existuje ale možnost takzvaného odloženého důchodu. Po 5 letech od dosažení řádného důchodového věku se podmínka pojištění snižuje na 20 let, případně 15 let bez náhradních dob. V plánu je snížení délky čekání z 5 let na 2 roky.

12. Prodloužení lhůty pro obnovení vdovských důchodů

V současné době platí, že pokud nejsou splněny konkrétní podmínky pro vdovský nebo vdovecký důchod, například péče o dítě nebo dosažení důchodového věku, tak tento důchod standardně po jednom roce zaniká. V okamžiku, kdy takové podmínky opět nastanou, může se vyplácení důchodu obnovit, ale musí k tomu dojít nejpozději do 2 let. V plánu je prodloužení této lhůty pro obnovení důchodu na 5 let.

Foto: Adobe Stock