Velké zdražování řeší všichni: Praktické rady, jak od státu získáte vyšší důchod

Při odchodu do důchodu se většině lidí výrazně propadnou příjmy, a zvláště při současné rekordní inflaci se hodí každá stokoruna navíc. Vyplatí se proto hlídat doby pojištění a plánovat odchod do důchodu tak, aby byla starobní penze co nejvyšší.

Meziroční inflace už třetí měsíc v řadě překračuje hranici 10 % a v dubnu dosáhla dokonce úrovně 14,2 %. Část lidí, kteří v dohledné době plánují odchod do důchodu, se obává, jestli budou od státu dostávat dostatek peněz, aby se nedostali do finančních problémů. A chudoba hrozí i stávajícím seniorům s nižšími důchody.

Zejména budoucí důchodci mohou do určité míry ovlivnit, jestli bude jejich důchod vyšší. Vhodné plánování a důslednost totiž mohou každý měsíc znamenat stovky korun navíc, a v některých případech může jít o více než 1000 korun. Naproti tomu nepozorní lidé mohou kvůli striktním pravidlům o peníze přijít.

Podívejte se, co můžete udělat, abyste měli důchod co nejvyšší:

Budoucí důchodci

1. Správné načasování

Většině budoucích důchodců se nevyplatí požádat o starobní důchod přesně ke dni, kdy dosáhnou důchodového věku. Důvodem jsou pravidla v zákonu o důchodovém pojištění, která pracují s takzvanými cykly. Detailně to vysvětlujeme v tomto článku.

Klíčové je pravidlo, podle kterého se při započítávání odpracovaných let (doby pojištění) bere v potaz vždy celý rok (365 dnů), a to bez výjimky. Za každý rok se vám důchod vždy o něco zvýší. Pokud vám ale do celého roku chybí třeba pár týdnů nebo dokonce dnů, připravíte se o část odpracovaných let a výsledkem bude zbytečně nižší důchod.

Takže když máte odpracováno například 39 let a 350 dnů, bere se to, jako byste pracovali pouze 39 let, a 350 dnů vám bez náhrady propadne. Budete-li ovšem pracovat o něco déle, aby se vám tato doba „zaokrouhlila“ na celé roky, zvýší se vám důchod o několik stovek korun.

Stejně důležité je přemýšlet o cyklech při žádosti o předčasný důchod. Tady platí, že za každých započatých 90 dnů dřívějšího důchodu se jeho výše sníží. Když například půjdete do důchodu o 181 dnů dříve, sníží se vám důchod o tři cykly, tedy například o 600 korun. Pokud ale počkáte 2 dny a půjdete o 179 dnů dříve, půjde jen o dva cykly a snížení bude činit třeba 400 korun. (Je o orientační výpočty, které se budou u každého lišit, hlavně podle doby pojištění a výše výdělků, ale přibližnou představu si podle nich udělat můžete.)

V obou případech můžete dobu do celého cyklu „překlenout“ i tím, že se přihlásíte na úřad práce. Pokud tedy například ke konci měsíce končíte v práci a chybí vám 50 dnů do celého roku pojištění, přihlaste se do evidence na úřadu práce. Pokud tam oznámíte, že za pár týdnů odcházíte do důchodu, nikdo vás zřejmě na pracovní pohovory nebude posílat. Jen pozor na to, že doba na úřadu práce se nepočítá do důchodu celá, ale je krácena. Více to popisujeme zde.

2. Doložení neevidovaných dob

Přestože Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) pečlivě eviduje doby pojištění potřebné pro důchod, mohou přesto některé údaje v evidenci chybět. Některým lidem například v evidenci chybí studia, jiným vojna nebo péče o děti, někomu i práce, zvláště v 80. nebo 90. letech. Je proto užitečné před odchodem do důchodu požádat o bezplatný Informativní osobní list důchodového pojištění (IOLDP), ve kterém snadno zjistíte, co můžete doložit. Pokud totiž některé doby pojištění nedoložíte, ČSSZ je při výpočtu důchodu nezohlední a výsledkem bude nižší důchod, klidně o stovky nebo tisíce korun.

Málokdo si uvědomuje například to, že do důchodu se mohou počítat i nedokončená studia před rokem 2010. Každý měsíc studia přitom může hrát roli a zvýšit vám důchod. O tom, jak se studium počítá, jsme vydali podrobný článek, ve kterém popisujeme i to, jak se studium při výpočtu důchodu krátí na 80 %.

Podobně se do důchodu počítají brigády nebo přivýdělky, které jste absolvovali kdykoliv po 15. roce životě, tedy i v průběhu střední nebo vysoké školy. Pokud šlo o klasické smluvní brigády, třeba takzvaně na dohodu, a odvádělo se z nich sociální pojištění, bude se vám vše počítat do důchodu. Mnoho lidí takto může získat celé roky práce. Více o dokládání práce píšeme v tomto článku.

3. Přesluhování

Při dosažení důchodového věku není povinné žádat o důchod, ale je možné i nadále pracovat a takzvaně přesluhovat „na procenta“. Za každých 90 dnů práce navíc se vám důchod zvýší o další 1,5 % výpočtového základu. Výpočtový základ je zjednodušeně řečeno celkový „koš“ vašich výdělků za celý život a vypočítává se z něj důchod. Detaily toho, jak se důchod počítá, popisujeme v tomto článku. Pokud budete například pracovat půl roku navíc (180 dnů), budete mít důchod vyšší až o několik stovek korun.

Vyšší důchod zní samozřejmě dobře, ostatně pobírat ho budete už trvale. Ne vždy je to ale výhodné, zvláště pokud máte nižší nebo průměrné výdělky. Odložením důchodu třeba o rok vám sice může zvýšit důchod například o 1000 korun, nicméně za tu dobu přijdete o důchod, který by vám byl jinak vyplácen celých 12 měsíců. Při důchodu ve výši 15 000 korun tak přijdete o 180 000 korun, které by se vám v rámci vyššího přiznaného důchodu „vrátily“ až za 15 let.

Zvláště v době vysoké inflace je proto dobré zvážit, co je pro vaši peněženku výhodnější. Nic vám totiž nebrání v tom, abyste pracovali i při pobírání důchodu.

Stávající důchodci

I lidé, kteří už pobírají starobní důchod, mají možnost získat o něco vyšší důchod. Nejjednodušší to mají pracující důchodci, kteří sice pobírají důchod, ale stále pracují, ať už na plný, nebo částečný úvazek. Za každý rok takové práce totiž vzniká nárok na zvýšení důchodu, jen je nutné o to požádat. Jde o takzvané přepočítání důchodu.

„O navýšení starobního důchodu mohou pracující důchodci (zaměstnaní či podnikající), žádat vždy po 360 odpracovaných dnech. Důležitou podmínkou je, že jde o výdělečnou činnost zakládající účast na pojištění, to znamená podléhající odvodům na důchodové pojištění. Období 360 dnů nemusí být získáno v kuse, sčítají se všechny odpracované úseky, bez ohledu na jejich délku,“ konstatuje ČSSZ.

Za každých 360 odpracovaných dnů se důchod zvýší o 0,4 % výpočtového základu, tedy částky, z níž je důchod vypočítán. Zvýšit je nicméně možné pouze řádný důchod, nikoliv důchod předčasný, protože v jeho případě jsou výdělky omezené.

O přepočítání důchodu mohou požádat i lidé, kteří doloží ČSSZ doklady o dalších dobách pojištění, které nebyly při žádosti o důchodu evidovány a započítány. „Člověk, který pobírá důchod, má právo kdykoliv doložit další či nové skutečnosti, které mohou mít na výši důchodu vliv. Je-li dodatečně doložena skutečnost, která nebyla při výpočtu důchodu k dispozici, například doklad o době zaměstnání či výdělku, lze ji pro jeho výši zohlednit kdykoliv,“ uvedla ČSSZ.

V takovém případě je dokonce možné rozdílnou důchodovou částku doplatit zpětně, a to až do 5 let od data, kdy doložíte nové dokumenty a podáte žádost o přepočet.

Žádost o přepočítání důchodu

Pokud chcete požádat o přepočet důchodu, postupujte následovně:

1. Připravte si doklady nebo další nové dokumenty, které mohou mít vliv na výši důchodu.
2. Pokud žádáte o zvýšení kvůli práci, stáhněte si a vyplňte formulář nazvaný Žádost o zvýšení starobního důchodu v souvislosti s výkonem výdělečné činnosti. K dispozici je na webu ČSSZ.
3. Dokumenty či žádost můžete odeslat na ústředí ČSSZ (Křížová 25, 225 08 Praha 5) nebo podat osobně na příslušné okresní správě sociálního zabezpečení. Jejich seznam najdete zde.
4. K objednání na pracoviště okresní správy můžete použít také online objednávkový systém, což je zvláště v současné době velmi užitečné. Objednat se můžete na konkrétní den.

Důchodci s nízkými důchody, u kterých není prostor pro zvýšení, mohou mít také nárok na příspěvek na bydlení nebo další sociální dávky. Jejich přehled jsme popsali zde.

Foto: Profimedia