Kdy hrozí velmi nízký důchod: Vybrali jsme rizikové práce a citlivé situace

Nízký důchod často nevznikne až při žádosti na úřadě, ale mnoho let předem. Některá období v pracovní historii vypadají nenápadně, přesto mohou ovlivnit nárok na důchod i jeho výslednou výši. Vyplatí se proto vědět, co se do důchodu skutečně počítá a co může člověka později nepříjemně překvapit.

Nízký důchod nezačíná u žádosti na úřadě. Často se rodí roky předem v typech práce a obdobích, která vypadají nenápadně.

Starobní důchod stojí na získané době pojištění a na výdělcích, ze kterých se odvádělo pojistné. ČSSZ připomíná, že pro běžný nárok je potřeba 35 let důchodového pojištění, existují ale i jiné zákonné varianty. Pro samotnou výši penze pak hrají roli i evidované příjmy z rozhodného období, které dnes obvykle běží od roku 1986 do konce roku před podáním žádosti.

Proto nestačí říct, že člověk celý život pracoval. Záleží, v jakém režimu pracoval, zda z práce šly odvody a zda jsou doby správně v evidenci.

Nízký důchod hrozí i lidem, kteří roky fungovali naplno, ale v systému po nich zůstalo méně, než čekali.

Dohody pod limitem

U dohody o provedení práce vzniká v roce 2026 účast na důchodovém pojištění až od příjmu 12 000 korun za měsíc. U zaměstnání malého rozsahu platí, že se člověk pojistí jen v těch měsících, kdy dosáhne aspoň 4 500 korun. Měsíce pod limitem se do důchodu nepropíšou.

Práce načerno nebo část mzdy bokem

Doba pojištění se prokazuje evidenčním listem důchodového pojištění a výdělky se do důchodu berou z oficiálně vedeného rozhodného období.

Když část práce nebo část mzdy v systému není, do penze se nepromítne. České důchody upozornily, že několik takových let může vést k velmi nízkému důchodu, v krajním případě i k problému se splněním potřebné doby pojištění.

Vedlejší podnikání s nízkými odvody

U OSVČ na vedlejší činnost vzniká v roce 2026 povinná účast na důchodovém pojištění až při dosažení rozhodné částky 117 521 korun za rok. Kdo se pod ni dlouhodobě nevejde, nemusí si roky pojištění vytvářet vůbec.

U OSVČ navíc ČSSZ výslovně uvádí, že budoucí důchod neurčuje samotná výše měsíční zálohy, ale roční vyměřovací základ, ze kterého se pojistné skutečně odvede. Dlouhodobě nízké odvody proto tlačí penzi dolů.

Dlouhá evidence na úřadu práce bez podpory

Evidence na úřadu práce se do důchodu nepočítá bez omezení. Doba bez podpory se započítává nejvýše v rozsahu tří let a z období před 55. rokem věku jen jeden rok.

U starobního důchodu se navíc tato doba krátí na 80 %.

Studium po roce 2009

Běžné studium po 31. prosinci 2009 se jako náhradní doba pro starobní důchod standardně nehodnotí. Od roku 2026 přibyla výjimka pro první úspěšně dokončené doktorské studium, maximálně v rozsahu čtyř let.

Ostatní lidé si mohou dobu studia po 18. roce pokrýt dobrovolným důchodovým pojištěním, jinak jim v evidenci zůstane mezera.

Dlouhodobě nízké oficiální příjmy

Někdo splní potřebné roky pojištění, ale stejně mu vyjde slabý důchod. Důvod bývá prostý. Dlouhodobě nízké oficiální výdělky znamenají i nízké odvody.

Nárok na penzi tak sice vznikne, jenže výsledná částka zůstane velmi nízká.

Riziko není stejné u všech

Některé body ohrožují hlavně nárok, jiné hlavně výši důchodu. Dohody pod limitem, práce načerno, vedlejší OSVČ pod rozhodnou částkou nebo dlouhé mezery mimo systém mohou vést i k tomu, že člověku budou chybět potřebné roky pojištění.

Nízké oficiální výdělky naopak spíš nesrazí nárok, ale mohou srazit samotnou částku.

To je důvod, proč se vyplatí hlídat oba směry najednou. Nestačí mít pocit, že se něco odpracovalo. Je potřeba vědět, zda se konkrétní období do pojištění opravdu promítlo a s jakým výdělkem. U lidí s pestřejší pracovní historií bývá rozdíl mezi dojmem a evidencí překvapivě velký.

Co si zkontrolovat včas

ČSSZ dnes doporučuje kontrolu přes Informativní důchodovou aplikaci na ePortálu. Ta ukáže započtené doby pojištění a pomůže odhalit, co v evidenci chybí.

Základním dokladem k prokázání zaměstnání zůstává evidenční list důchodového pojištění. Kdo vidí mezery, měl by je začít řešit dřív než těsně před důchodem.

U některých situací může pomoci dobrovolné důchodové pojištění. Lze jím pokrýt například dobu studia po 18. roce věku. Minimální měsíční pojistné pro rok 2026 činí 3 428 korun. To už je ale krok, který má smysl řešit podle vlastní historie s OSSZ, nikoliv odhadem.