Stát krátí některé doby při výpočtu důchodu: Kvůli přísnému pravidlu může lidem chybět celý rok

Náhradní doby pojištění mohou výrazně ovlivnit nárok na důchod i jeho výši. Ne všechny se ale započítávají celé a u některých se uznává jen část. Vyplatí se proto vědět, které životní situace stát hodnotí a kde mohou lidé zbytečně přijít o další započtený rok pojištění.

Náhradní doby mohou člověku pomoct splnit podmínky pro důchod. Ne všechny se ale započítají stejně a u některých se při výpočtu počítá jen část.

Důchod se neodvíjí pouze od let, kdy člověk pracoval a odváděl pojistné. Do pojištění se za určitých podmínek počítají také životní období bez výdělku.

Zákon tato období označuje jako náhradní doby pojištění. Podmínkou jejich uznání je zpravidla aspoň jeden rok účasti na pojištění v Česku, tedy práce, podnikání nebo dobrovolné důchodové pojištění.

Náhradní doby se nepočítají vždy celé

Některé doby se započítají celé. Jiné se při výpočtu krátí na 80 %. Ze 100 dnů se pak do důchodového pojištění započítá pouze 80 dnů.

Celková doba pojištění se při výpočtu důchodu zaokrouhluje dolů. Pokud člověk získá například 42 let a 150 dnů, ČSSZ pro výpočet zohlední jen 42 let. Krácené náhradní doby proto mohou rozhodnout o tom, zda člověku přibude další celý rok pojištění, nebo ne.

Náhradní doby ovlivňují také nárok na důchod. U řádného starobního důchodu platí, že lidé po roce 2018 potřebují alespoň 35 let pojištění včetně náhradních dob, případně 30 let bez nich. U předčasného důchodu činí potřebná doba pojištění 40 let.

Doby, které se krátí na 80 %

Hlavní skupinu tvoří doby, které stát uzná, ale nezapočítá je celé. Člověk je může vidět ve výpise pojištění v plné délce, při samotném výpočtu důchodu se ale přepočítají. České důchody upozorňují, že krácení probíhá automaticky a může se týkat i starých období z minulosti.

Na 80 % se počítají hlavně tyto náhradní doby:

• Studium na střední, vyšší odborné nebo vysoké škole před rokem 2010. Po 18. roce věku se počítá nejvýše prvních šest let studia. Do této doby může spadat i nedokončené nebo přerušované studium.
• Úspěšně dokončené prezenční doktorské studium po roce 2009. Započítat lze nejvýše čtyři roky.
• Civilní služba vykonaná do 31. prosince 2004.
• Teoretická a praktická příprava osob se zdravotním postižením pro zaměstnání nebo jinou výdělečnou činnost.
• Evidence na úřadu práce v zákonném rozsahu.
• Doba pobírání nemocenských dávek po skončení výdělečné činnosti, například při pracovní neschopnosti, karanténě nebo podpůrčí době u vybraných dávek.
• Doba zvláštní ochrany svědka, pokud člověk kvůli ní nemůže pracovat.
• Pobírání invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně. Do konce roku 2009 šlo o plný invalidní důchod.

Nezaměstnanost má vlastní limity

Evidence na úřadu práce patří mezi náhradní doby, u kterých lidé často čekají víc, než systém uzná. Pokud člověk v evidenci není, období nezaměstnanosti se do důchodu nezapočítá. Když je člověk vedený na Úřadu práce ČR, stát posuzuje, zda pobíral podporu v nezaměstnanosti, podporu při rekvalifikaci nebo měl odstupné.

Doba s podporou se započítává vždy. U evidence bez podpory platí omezení. Započítají se nejvýše tři roky před vznikem nároku na důchod, z toho před 55. rokem věku nejvýše jeden rok.

Doby, které se počítají celé

Některé náhradní doby se nekrátí a zákon je řadí mezi doby započítané v rozsahu 100 %. Patří sem základní vojenská služba v ozbrojených silách ČR vykonaná do 30. června 2016 a osobní péče o dítě do 4 let věku. Péči může uplatnit žena i muž.

Celé se počítá také nezprostředkované pěstounství nezletilého nezaopatřeného dítěte, pokud dítě splňuje zákonné podmínky. V aktuálním výčtu se podle ČSSZ objevuje také péče o závislou osobu. Jde například o péči o osobu ve stupni závislosti II až IV nebo o dítě mladší 10 let ve stupni závislosti I.

Od roku 2026 přibyla další situace. Novou náhradní dobou je také osobní péče o dítě do 3 let na základě dohody s rodiči. Týká se dítěte svěřeného do péče jiné osoby a stát s touto dobou zachází podobně jako s péčí o dítě do 4 let. Prohlášení se ale může použít jen v zákonem vymezených situacích, například při úmrtí rodiče nebo dlouhodobém závažném onemocnění rodiče.

U náhradních dob se proto vyplatí kontrolovat, zda je ČSSZ eviduje a v jakém rozsahu je při výpočtu důchodu hodnotí. Rozdíl mezi celou dobou a dobou krácenou na 80 % může rozhodnout o dalším započteném roce pojištění.