OSVČ na minimu: Jaké mzdě to odpovídá z pohledu důchodu
Mnoho OSVČ platí na sociálním pojištění jen zákonné minimum a považuje to za běžný stav. Z pohledu budoucího důchodu to ale znamená, že si často vytvářejí slabší základ než zaměstnanci i s minimální mzdou.
O nižších důchodech OSVČ se mluví často, ale důvod se vysvětluje méně. Nejde jen o to, kolik člověk měsíčně zaplatí. Pro penzi je hlavní, z jaké částky se pojistné počítá a jaký vyměřovací základ se člověku zapisuje do evidence.
Tady vzniká rozdíl mezi podnikáním „na minimu“ a zaměstnáním za běžnou mzdu.
Jaká minima rozhodují o důchodu
Pro budoucí důchod je důležitý hlavně vyměřovací základ. U hlavní OSVČ na minimu v roce 2026 platí:
- Vyměřovací základ: 19 587 Kč
- Minimální záloha na sociální pojištění: 5 720 Kč
Pro nové hlavní OSVČ, které v předchozích 20 letech nepodnikaly, platí v prvních třech letech:
- Vyměřovací základ: 12 242 Kč
- Minimální záloha na sociální pojištění: 3 575 Kč
Zaměstnanec s minimální mzdou má v roce 2026 hrubou mzdu 22 400 Kč. Hlavní OSVČ na minimu si tak pro důchod vytváří nižší základ než zaměstnanec s minimální mzdou. U nových podnikatelů je rozdíl ještě větší.
Důvod je jednoduchý. U zaměstnance se do systému promítá hrubá mzda, ze které se odvádí pojistné. U OSVČ se vychází z vyměřovacího základu, který nesmí klesnout pod zákonné minimum a odvozuje se od daňového základu. Proto může dlouhodobé placení minima vést k nižší penzi, než si řada podnikatelů představuje.
Zaměstnanec odvádí do systému víc
Rozdíl je vidět i na samotném pojistném. U zaměstnance s minimální mzdou v roce 2026 vypadá odvod takto:
- Zaměstnanec odvádí 7,1 % z vyměřovacího základu.
- Zaměstnavatel odvádí 24,8 % z vyměřovacího základu.
- Při minimální mzdě 22 400 Kč jde na sociální pojištění celkem 7 145,60 Kč měsíčně.
- Zaměstnanci se měsíčně z výplaty srazí 1 590,40 Kč, zbytek odvede zaměstnavatel.
Hlavní OSVČ na minimální záloze odvede 5 720 Kč. Rozdíl je asi 1 426 Kč za měsíc. Dlouhé roky na minimu tedy obvykle vedou k nižší penzi než srovnatelná práce v zaměstnání. Zaměstnanec má vyšší vyměřovací základ i vyšší odvod do systému. OSVČ na minimu sice splní povinnost a získá dobu pojištění, ale do důchodu si zapisuje slabší základ.
Paušální režim vychází lépe
Ještě o něco jinak vypadá situace u OSVČ v paušálním režimu. U podnikatelů v paušálním režimu se záloha na důchodové pojištění odvíjí od měsíčního vyměřovacího základu pro zvolené pásmo.
Z údajů ČSSZ pro rok 2026 vyplývá, že měsíční vyměřovací základ v I. pásmu paušálního režimu odpovídá částce 22 526 Kč. To je víc než letošní minimální vyměřovací základ hlavní OSVČ mimo paušální režim, který činí 19 587 Kč. Z pohledu důchodu tak první pásmo vychází lépe než dlouhodobé placení obyčejného minima.
Prakticky to znamená jediné. Kdo je v paušálním režimu v prvním pásmu a splní jeho podmínky, zapisuje si pro důchod vyšší základ než hlavní OSVČ, která zůstává jen na minimálních zálohách mimo paušální režim.
Kde si to může OSVČ zkontrolovat
Smysl proto dává nehlídat jen výši měsíční zálohy, ale hlavně to, jaký základ se člověku opravdu zapisuje. ČSSZ má na ePortálu informativní důchodovou aplikaci (IDA) a přehled dob důchodového pojištění. Tam je dobře vidět, z čeho se budoucí penze skládá a jak se do ní promítají roky podnikání.
Minimální záloha může krátkodobě ulevit rozpočtu. Při dlouhém placení minima ale obvykle znamená, že si člověk buduje důchod z částky, která neodpovídá ani dnešní minimální mzdě.
