Špatný spánek po šedesátce nemusí být normální. Tohle už je varování
Ve vyšším věku se spánek často mění, ale horší noc nemusí být jen běžnou součástí stárnutí. Časté buzení, únava přes den nebo hlasité chrápání mohou ukazovat i na problém, který stojí za řešení. Nespavost totiž často nesouvisí jen s věkem, ale také se stresem, nemocemi nebo špatnými návyky. Kdy už je čas zpozornět a co má smysl udělat jako první?
Spánek ve vyšším věku často vypadá jinak než dřív. Horší noc ale nemusí být jen daň za věk a někdy ukáže na potíž, kterou má smysl řešit.
Ve stáří bývá spánek lehčí, lidé se častěji budí a mívají menší podíl hlubokého spánku. Častější je i dřívější usínání a brzké ranní vstávání. Národní zdravotnický informační portál (NZIP) ale zároveň připomíná, že to neplatí pro každého stejně a kvalita spánku zůstává hodně individuální.
Lehčí spánek k věku patří, dlouhá nespavost už ne
Samotné stáří ještě neznamená, že člověk musí spát špatně. Občasné noční probuzení nebo dřívější usínání samo o sobě ještě nemusí znamenat problém. Jiná situace nastává ve chvíli, kdy se špatný spánek táhne týdny, vrací se skoro každou noc a začne zasahovat do běžného života.
NZIP uvádí, že lidé s nespavostí mívají potíže s usínáním, budí se během noci nebo mají špatnou kvalitu spánku. Dlouhodobější nespavost pak vede ke zvýšené únavě během dne, horšímu soustředění, výkyvům nálady a dalším tělesným potížím.
Kdy už je čas zpozornět
Občasná špatná noc bývá běžná. K lékaři by ale člověk měl jít tehdy, když špatně spí delší dobu, je přes den unavený nebo potíže začnou ovlivňovat běžné fungování. Návštěvu nemá odkládat ani tehdy, když problémy trvají už více týdnů.
Ve vyšším věku má smysl řešit spánek hlavně ve chvíli, kdy se přidá některý z těchto signálů:
- únava nebo ospalost přes den
- horší paměť a soustředění
- podrážděnost nebo zhoršení nálady
- pravidelné probouzení několikrát za noc
- hlasité chrápání, lapání po dechu nebo zástavy dechu ve spánku
Právě hlasité chrápání a výrazná denní spavost mohou ukazovat na obstrukční spánkovou apnoi. NZIP ji popisuje jako poruchu se zástavami dechu ve spánku, která snižuje kvalitu noci a může zvyšovat i riziko dalších zdravotních potíží. To už je důvod obrátit se na lékaře.
Za nespavostí je často jiný problém
Lidé si mnohdy řeknou, že po šedesátce už se spí hůř a tím to končí. Jenže nespavost má často konkrétní příčinu. NZIP mezi ně řadí stres, nevhodné spánkové návyky, kofein, alkohol, některé léky, bolest, úzkosti, deprese, hormonální potíže i jiné poruchy spánku.
Podobně mluvila v rozhovoru pro České důchody i MUDr. Lujza Zikmund Galková z Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně. Připomněla, že ve vyšším věku se na kvalitě spánku podepisují také nemoci srdce a cév, plicní onemocnění, cukrovka, poruchy štítné žlázy nebo bolesti pohybového aparátu.
Lékařka v rozhovoru popsala i častý spouštěč, na který lidé zapomínají: „Nespavost nejčastěji vzniká u psychického přetížení vlivem stresu.“ To je důležité i u seniorů. Změna režimu po odchodu do důchodu, samota, obavy o zdraví nebo péče o partnera mohou spánek rozbít víc než samotný věk. Podle lékařky je pak vhodné navštívit psychologa či psychiatra.
Co má smysl zkusit jako první
První krok není složitý. NZIP doporučuje začít spánkovou hygienou, tedy úpravou návyků a prostředí. Pomáhá pravidelný režim, dost pohybu během dne, klidnější večer, vyvětraná ložnice, méně těžkých jídel pozdě večer a omezení kávy, alkoholu a nikotinu před spaním.
MUDr. Galková to shrnula jednoduše: „Často souvisí poruchy spánku s nedodržováním pravidel hygieny spánku.“ U části lidí tedy pomůže už to, že přestanou večer dohánět kávu, neusínají u televize a vrátí se k pravidelnějšímu režimu. Lékařka zmiňuje i teplou večerní lázeň, meduňkový čaj nebo melatonin jako první pomoc při usínání.
Když to nepomůže, má podle ní přijít na řadu praktický lékař. Ten může zkontrolovat, zda se nezhoršila jiná nemoc, zda potíže nesouvisí s léčbou nebo třeba s chudokrevností. A pokud se příčina neukáže, může pacienta poslat dál na specializované vyšetření nebo do spánkové laboratoře.
Prášky na spaní nejsou řešení
Léky na spaní mají v léčbě své místo, ale samy neřeší příčinu. Hypnotika se většinou používají ke krátkodobé léčbě nespavosti a pacient je má užívat po domluvě s lékařem. Pokud je za nespavostí jiné onemocnění, je potřeba léčit i to.
I tady je dobré držet se příčiny, ne jen rychlé úlevy. MUDr. Galková to v rozhovoru řekla jasně: „Léky je potřeba volit dle příčiny, která nespavost způsobuje.“ To je podstatné hlavně u seniorů, kteří už často berou více léků najednou.
Zdroj: NZIP, Rozhovor z MUDr. Galkovou pro České důchody,
