Lékařka spánkového centra: Krátký a nekvalitní spánek ve stáří není přirozený, může jít o poruchu
Délka i kvalita spánku se s narůstajícím věkem mění, ale je chybou si myslet, že nekvalitní spánek je ve stáří normální. Co můžeme udělat pro dobrý spánek a kdy už se jedná o spánkovou poruchu, vysvětlila v rozhovoru pro České důchody MUDr. Lujza Zikmund Galková, vedoucí lékařka Kardiovaskulárního spánkového centra I. interní kardioangiologické kliniky Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně a Lékařské fakulty Masarykovy univerzity.
Jaký má kvalitní spánek význam pro zdraví lidí ve vyšším věku?
Spánek je základní lidskou potřebou. Jeho délka i kvalita se s narůstajícím věkem mění. U novorozenců spánek zabírá převážnou část dne, postupně se zkracuje a v dospělosti bychom měli spát přibližně 7 hodin denně. Postupem času se spánek zkracuje vlivem stárnutí takzvaných vnitřních hodin, které ovlivňují cirkadiánní rytmy, tedy také rytmus spánku a bdění.
Jak se mění průběh a kvalita spánku se zvyšujícím se věkem?
Přirozeně se ve spánku střídají 4 spánková stádia NREM 1–3 a REM. Stádia NREM 1 a 2 jsou takzvaná časná stádia neboli lehký spánek a NREM 3 a REM jsou fáze pozdní neboli hluboký spánek. Přirozeně převládá zastoupení lehkého spánku. Hluboký spánek tvoří přibližně třetinu času a v této fázi naše tělo regeneruje, ale také ukládá informace. REM spánek je velice aktivní děj našeho mozku a v této fázi se zdají sny.
Rytmus spánku a bdění je řízen intenzitou a délkou vystavení našeho těla dennímu světlu, s přibývajícím věkem se tato expozice snižuje a tím je také narušeno vyplavování hormonů melatoninu a kortizolu, které dávají našemu tělu signál, aby se odebralo ke spánku a také v něm zůstalo potřebnou dobu.
Ve stáří se snižuje počet i délka hlubokých fází spánku a také dochází k častějším probuzením, která snižují jak celkovou délku spánku, tak jeho kvalitu.
Současně s přibývajícím věkem se přidávají s tím související přidružená onemocnění, zejména onemocnění srdce a cév, cukrovka, onemocnění mozku s vyšším výskytem demence a tím i poruchy kognitivních funkcí. Také onemocnění pohybového aparátu s bolestí kloubů zejména v noci má za následek zhoršení kvality i délky spánku a s tím také nárůst výskytu psychiatrických onemocnění jako úzkostně depresivní poruchy a jiných.
Samota a odloučení od rodiny a přátel má také negativní vliv na spánek. Současně s onemocněními se také zvyšuje počet léků, které pacienti ve stáří užívají včetně léků na bolest a antidepresiva a s tím také musíme brát v potaz jejich vedlejší účinky, mezi které často patří poruchy spánku.
Výskyt nespavosti ve stáří narůstá
S jakými poruchami nebo problémy se senioři nejčastěji léčí?
Nejčastější poruchou spánku obecně je nespavost, tedy problém usnout a ve spánku setrvat. Výskyt nespavosti ve stáří narůstá. Dalšími poruchami spánku je například syndrom spánkové apnoe, který často souvisí s obezitou. Pro toto onemocnění jsou typické zástavy dechu v průběhu spánku často následované chrápáním. Tyto apnoické pauzy fragmentují spánek, který je neosvěžující s významnou denní únavou.
Další onemocnění související se spánkem jsou například patologické pohyby končetinami ve spánku, které často souvisí s postižením nervů a prokrvení dolních končetin zejména u cukrovky a polyneuropatie.
Kdy už se jedná o spánkovou poruchu, v jakých případech se mají senioři obrátit na lékaře?
Je důležité si zejména uvědomit, že nějakou poruchu spánku pacient má. Obecně je chybou si myslet, že krátký a nekvalitní spánek je ve stáří přirozený. Zejména pokud se kvalita a délka spánku mění nárazově a ovlivňuje také denní režim, měli bychom zpozornět a obrátit se na svého praktického lékaře. Může se totiž jednat i o takzvaný začarovaný kruh, kdy kvalita spánku ovlivňuje chronické onemocnění a zhoršení chronického onemocnění zhoršuje spánek.
Je důležité zjistit příčinu
Jak probíhá léčba spánkových poruch a jakou mívá úspěšnost?
Každé onemocnění související se spánkem má svou specifickou léčbu. Je důležité tyto poruchy správně diagnostikovat, mohou být někdy totiž nesprávně zaměňovány. Například ne každý pacient, který má pocit, že vůbec nespí, trpí nespavostí. Může se také jednat o poruchu dýchání ve spánku (zmíněný syndrom spánkové apnoe), nebo patologické pohyby končetinami ve spánku, které spánek narušují natolik, že se pacient domnívá, že vůbec nespí a ono to není úplně tak.
U nespavosti je důležité zjistit příčinu, to je mnohdy to nejsložitější. Tato porucha patří do rukou psychologa či psychiatra, účinná je také takzvaná kognitivně-behaviorální terapie.
Syndrom spánkové apnoe se léčí buď režimovými opatřeními jako je poziční terapie k odstranění spánku na zádech, redukcí hmotnosti či ORL operací, pokud se jedná o lehkou formu. U pacientů, kteří mají dechové pauzy ve spánku častěji než 15krát za hodinu, je nejúčinnější takzvaná přetlaková ventilace, kdy je pacientovi ve spánku vháněn vzduch pod tlakem do dýchacích cest přes masku na obličeji. Diagnostika a léčba spánkové apnoe je doménou spánkových laboratoří po celé České republice.
Syndrom neklidných nohou a periodické pohyby končetinami ve spánku patří do péče neurologa, pokud nejsou následkem jiných onemocnění. Často se totiž vyskytují u degenerativního postižení páteře a kloubů a také u cukrovky a polyneuropatie.
Odpoledne jen krátké zdřímnutí
Mohou senioři nějak napomoci svému lepšímu spánku? Jsou nějaká doporučení nebo tipy pro lepší spánek?
Kvalitu i délku spánku můžeme ovlivnit dodržováním pravidel hygieny spánku. Pro seniory je důležitý zejména pravidelný režim ulehávání ke spánku a probouzení. Odpolední zdřímnutí by mělo být jen krátké na maximálně 20 minut, a to ideálně po poledni, pokud je denní spánek delší a v pozdních odpoledních hodinách, oddálí spánek noční a způsobí také časté buzení.
Dále je dobré myslet na následující:
- Pravidelné cvičení a udržování se v kondici ovlivní pozitivně nejen spánek, ale také přidružená onemocnění.
- V ložnici eliminujte rušivé elementy, mezi které v současnosti patří zejména sledování televize a elektronických zařízení, mobilní telefon je pro seniory nutno mít v noci u sebe k přivolání pomoci dle potřeby, ale nesmí rušit ze spánku zvukovými a světelnými upomínkami.
- Před spaním je potřeba se vyvarovat užívání alkoholu, kofeinu, kouření a také těžkých či kořeněných jídel.
- Rutina před spaním jako teplá koupel, čtení knihy či poslech relaxační hudby také napomáhají usnout.
- Bezpečný spánek – cesta z postele do koupelny by měla zůstat volná, ideálně tlumeně osvětlená na senzor, aby stálé světlo spánek nerušilo. Je potřeba také myslet na prevenci pádu z lůžka.
Foto: Adobe Stock (hlavní), se souhlasem L. Zikmund Galkové (vnitřní)