U demence je důležitá včasná diagnostika, nečekejte na zhoršení stavu

Projevy demence často lidé skrývají a odmítají přijmout obtížnou realitu, proto varovné příznaky rozpoznají spíše blízcí. Pokud je nemoc léčena včas, léky mohou významně prodloužit dobu soběstačnosti nemocného.

Na jarním festivalu o duševním zdraví a mysli Na hlavu byla věnována pozornost demenci. Probíhala zde výstava, která přiblížila základní informace o nemoci, nechala návštěvníky nahlédnout do životních příběhů několika pacientů, přiblížila možné projevy a způsoby diagnostiky.

Hlavní myšlenkou výstavy bylo sdělení, že demence je závažné onemocnění mozkové tkáně a měli bychom k ní tak přistupovat.

Několik důležitých faktů o demenci:

• Nelze ji vyléčit, je ale možné prodloužit období, po které je člověk soběstačný, pokud má nemocný a jeho rodina včas správné informace.
• S nemocí je náročné se vyrovnat jak pro pacienta, tak pro jeho blízké. Je k dispozici spousta možností pomoci a podpory včetně příspěvků na péči od státu.
• Zpravidla postihuje lidi v seniorním věku, ale může se objevit i u mnohem mladších lidí, například padesátníků, pokud jsou po úrazu mozku, cévní mozkové příhodě nebo jde o časnou formu Alzheimerovy nemoci.

Na nic nečekat

Jakmile si všímáte, že vám nebo vašim blízkým začínají vypadávat slova a horší se paměť, je důležité na nic nečekat a navštívit svého praktického lékaře. V praxi je častější, že lidé skrývají projevy své nemoci a odmítají si je připustit, příznaky rozpoznají spíše blízcí lidé, proto je na místě věnovat svým členům rodiny pozornost.

Praktický lékař u lidí nad 65 let provede základní test paměti a v případě potřeby odešle pacienta ke specialistům na poruchy paměti a demence (neurolog, psychiatr, geriatr). Více jsme o testování psali v tomto článku.

Pokud jde o demenci, ošetřující lékař diagnózu potvrdí, vyloučí jiné příčiny potíží (některé nemoci mají podobné příznaky, lze je ale vyléčit) a zahájí léčbu. Speciální léky, takzvaná kognitiva sloužící ke zlepšení vnímání, učení a paměti, mohou významně oddálit nástup těžkých stadií demence a prodloužit období soběstačnosti nemocného.

Je také dobré zjistit, zda se v blízkosti nachází specializovaná poradna pro poruchy paměti a objednat se tam, případně využít možnosti orientačního testování v Poradnách Včera (pouze ve Středočeském kraji).

Připravit si plán

Je dobré připravit plán na budoucnost a další stadia nemoci. Lze využít osobní asistenty a terénní služby, které pečují o nemocného doma. Například pečovatelka může pomoci s přípravou jídla, hygienou, úklidem, zdravotní sestra dohlíží na zdravotní stránku nemocného. Užitečná může být také služba tísňové péče, tlačítko s detekcí pádu. Když si pečující potřebují odpočinout, mohou pro nemocného využít odlehčovací služby, buď ambulantně nebo jako pobyt.

Pečující mohou požádat o příspěvek na péči, příspěvek na mobilitu nebo zvláštní pomůcku od státu. Se zorientováním se v situaci a vyplněním formulářů vám mohou pomoci například na bezplatné infolince pro pečující Pečuj doma (číslo 800 915 915).

Je vhodné také upravit bydlení a společné prostory tak, aby byly pro nemocného bezpečné, usnadňovaly mu každodenní úkony a zamezilo se v co největší míře nepříjemným situacím. Například cedulky na skřínkách v kuchyni, ledničce a šatní skříni nebo nástěnný kalendář pomohou s orientací. Více tipů na úpravy prostor najdete v tomto článku.

Ovlivňuje osobnost a nálady

Demence podstatně ovlivňuje kognitivní funkce nemocného a s těžkými stadii nemoci přichází zhoršení.

Takto mohou vypadat běžné projevy demence:

• Ztráta paměti: nejdříve krátkodobé (co se stalo ten den, před chvílí), později se začínají ztrácet i dlouhodobé vzpomínky. Člověk si nevzpomene ani později, protože demence informaci úplně vymaže.
• Problémy s vykonáváním každodenních činností: nemocný například zapomene, že vaří polévku a má hrnec na plotně, a jde na procházku nebo spát.
• Problémy s vyjadřováním: nemocní zapomínají i snadná slova a nahrazují je jinými, věty pak nedávají smysl.
• Dezorientace: ztrácení se ve vlastním bytě, nejistota, zda je večer nebo ráno, co je za den v týdnu.
• Problémy s úsudkem: nemocní mají problém adekvátně vyhodnotit situaci, v zimě si obléknou letní šaty, svěří cizí osobě svůj PIN ke kartě nebo si vyčistí zuby krémem na ruce.
• Změny nálad a chování, snížené sebeovládání: chování podle momentální nálady nemohou nemocní kontrolovat rozumem, proto mohou mít velké výkyvy v projevu. Například milující rodiče se mohou náhle začít chovat ke své rodině podrážděně a hrubě, když jsou přetížení a touží po klidu.
• Změny osobnosti: je běžné, že se lidská povaha mění s věkem. Člověk s Alzheimerovou chorobou se ale může proměnit zásadním způsobem. Například dříve velmi společenský člověk ztrácí schopnost ve větší společnosti lidí vstřebat všechny podněty, druhým plně nerozumí, proto se může stát nejistým, zamlklým nebo mrzutým, a může mít potřebu brzy setkání opustit.
• Problémy s abstraktním myšlením: projevuje se například tak, že hodnota peněz nemocnému už nic neříká a neví, kolik rohlíků si může přibližně koupit za pětistovku.
• Zakládání věcí na špatné místo: nemocní ztrácejí souvislosti a neví, kam předměty patří, například ponožky mohou založit do ledničky, klíče do cukřenky. Pak mohou být podezřívaví, protože si myslí, že jim někdo cizí věci ukradl.
• Ztráta aktivity: nemocní mohou upadat do dlouhých období pasivity, kdy potřebují podněty zvenčí, aby se zapojili do aktivity. Mohou si chodit i několikrát denně lehnout, protože cítí neustálou únavu. Mohou také ztratit zájem o koníčky z minulosti.

Zdroje: Výstava Demence je NEMOC, ne sprosté slovo na festivalu o duševním zdraví a mysli Na hlavu 29. 2.–3. 3. 2024, Pečuj doma, Alzheimer v rodině krok za krokem: Připravte se na změny a požádejte stát o peníze

Foto: Adobe Stock