Zvýšení důchodového věku nyní nehrozí: Vláda hranici 65 let znovu posoudí v roce 2024

Budoucí důchodci se zatím nemusí obávat zvyšování důchodového věku. Současná vláda Petra Fialy to nemá v plánu a skeptičtí jsou v tomto ohledu i někteří ekonomové. Podle zákona se nicméně hranice 65 let musí už za dva roky znovu posoudit.

Lidé dnes stále chodí do důchodu o něco dříve a postupně se důchodový věk zvyšuje. Ženám roste rychleji než mužům a výsledkem bude sjednocení na hranici 65 let. Nyní platí, že čím více dětí žena porodila, o to dříve může do důchodu odejít. Pokud se nic nezmění, poslední rozdíl padne v roce 2037.

Pokud chtějí politici důchodový věk změnit, musí za tímto účelem změnit zákon o důchodovém pojištění. Současná vláda se k tomu ale v tuto chvíli nechystá, proti je i ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka.

„Zhoršené úmrtnostní podmínky u nás vrátily dosud rostoucí střední délku života na hodnoty zhruba o sedm let zpátky, a to u mužů o 1 rok na 75,3 let a u žen o 0,7 roku na 81,4 let. Za takové situace nejsem pro to, aby se důchodový věk nyní zvedal,“ uvedl Jurečka pro České důchody.

Podobně hovoří také předseda sněmovního sociálního výboru Vít Kaňkovský. „Nechceme zvyšovat důchodový věk, pokud to nebude nutné. Chceme spíše umožnit postupný odchod do částečného důchodu spojený s částečnými pracovními úvazky a možnost dobrovolně pracovat déle pro ty, kdo budou chtít a zdravotní stav jim to umožní,“ uvedl poslanec v rozhovoru, který nyní chystáme k publikaci.

Revize každých 5 let

Současná pravidla, určená takzvaným revizním mechanismem, stanovují, že důchodový věk se má pravidelně posuzovat a případně upravovat tak, aby lidé v penzi strávili alespoň čtvrtinu očekávané délky života. Ministerstvo práce a sociálních věcí každých 5 let připravuje Zprávu o stavu důchodového systému České republiky a vyhodnocuje také očekávanou délku dožití. A na základě této zprávy potom vláda rozhoduje, jestli přikročí ke změně důchodového věku.

Naposledy toto posouzení provedla vláda Andreje Babiše v září 2019 a hranici ponechala zastropovanou na 65 letech. Ministři se tehdy shodli na tom, že hlavním důvodem nezvyšování věku je skutečnost, že u současné generace padesátníků převládá problém s vysokou nezaměstnaností a lidé před důchodem mají problém si najít práci. Mnoho lidí také do důchodu kvůli zdraví odchází předčasně, momentálně o předčasný důchod žádá 29 % Čechů.

Vláda Petra Fialy musí posouzení provést nejpozději v roce 2024. Podle dosavadních vyjádření představitelů vlády i podle programového prohlášení je ale navýšení věku spíše nepravděpodobné, v plánu je naopak snížení důchodového věku pro náročné profese. Vláda chce zároveň výrazněji podpořit a motivovat pracující seniory.

Nerudová: Se zvyšováním opatrně

Ekonomové se na zvyšování důchodového věku neshodnou. Například Danuše Nerudová, šéfka poslední důchodové komise, si myslí, že to vhodné momentálně není. „Se zvýšením věku odchodu do důchodu v této chvíli bych byla opatrná, a to především s ohledem na covid, který zkrátil naději na dožití poprvé od druhé světové války o jeden celý rok,“ uvedla v rozhovoru pro České důchody.

Naproti tomu ekonom Daniel Münich z CERGE-EI je přesvědčen, že otázka zvyšování věku je relevantní. „Omezme vysoký podíl předčasných odchodů do důchodu motivací k práci po dosažení paušálního důchodového věku a vraťme se k autonomnímu zvyšováním tohoto věku, jak velí prodlužující se věk dožití (smutný dopad covidu od dlouhodobých trendů odečtěme),“ napsal v rozsáhlém komentáři pro České důchody, ve kterém shrnuje své vize týkající se důchodové reformy.

Většina lidí dnes může odejít předčasně do důchodu nejdříve v 60 letech, část lidí ale při splnění určitých podmínek může požádat o důchod ještě dříve. Teoreticky nejnižší předčasný důchodový věk je 50 let (ale jde o lidi, kteří jsou již téměř jistě v důchodu), reálně jde o věk 58 let a 8 měsíců, který platí pro ženy narozené v roce 1965, kterým se narodilo pět a více dětí. Podrobně jsme řádný i předčasný důchodový věk probírali v tomto článku.

Foto: Adobe Stock