Politici stále zpřísňují pravidla: Situace, které se již nepočítají do důchodu nebo se krátí

V posledních letech politici opakovaně přistupují ke zpřísňování podmínek, podle kterých se přiznává a počítá starobní důchod. Některé dřívější doby pojištění se přestaly počítat, u jiných dochází k různým krácením. Podívejte se na přehled situací, u kterých je nutné počítat s omezením.

Získat v Česku starobní důchod je stále složitější, protože politici kontinuálně upravují zákon o důchodovém pojištění a zpřísňují některá pravidla. Omezují se také náhradní doby, které se započítávají jako doba pojištění, a výsledkem pak zpravidla bývá nižší důchod. Platí totiž, že na výši starobního důchodu mají vliv nejen celoživotní výdělky, ale také celková doba pojištění – čím je delší, tím se vypočítává vyšší důchod.

Výsledkem je, že do důchodu se odchází později (důchodový věk se nyní postupně zvyšuje a je zastropován na úrovni 65 let) a zároveň přibývají senioři, kteří nemají na starobní důchod nárok, protože jim chybí dostatečná doba pojištění. Každý rok jde o přibližně 5 až 6 tisíc neúspěšných žadatelů.

Sepsali jsme přehled nejvýznamnějších zpřísnění nebo omezení, která v současné době platí a ovlivňují starobní důchody.

1. Minimální doba pojištění se zvýšila na 35 let

Původně stačilo pro získání nároku na důchod mít 25 let důchodového pojištění, ale pak se podmínka zpřísnila na 35 let (případně 30 odpracovaných let bez započítání náhradních dob). Česko tak má momentálně jednu z nejpřísnějších podmínek v Evropě, navíc je tato podmínka nekompromisní a neumožňuje ani praxi, která se objevuje v zahraničí – pokud někdo odpracoval méně roků, dostane poměrně snížený důchod.

Současná vláda Petra Fialy chce podmínku vrátit na původních 25 let a ministerstvo práce a sociálních věcí už sepsalo návrh zákona, který to má změnit. Zatím návrh prošel připomínkovým řízením, ale stále není v legislativním procesu.

2. Studium se do důchodu přestalo počítat

Od ledna 2010 se probíhající studium vůbec nepočítá do důchodu, a to ani studium před 18. rokem. Reálně to znamená, že doba pojištění se lidem začíná počítat až od chvíle, kdy začnou pracovat, což pro většinu současných mladých lidí znamená, že budou mít nižší důchody ve srovnání s jejich rodiči (pokud by měli stejnou úroveň výdělků). Studium, které probíhalo před rokem 2010, se do důchodu počítá, ale započítaná doba získaná po 18. roce života se krátí na 80 %.

Současná vláda chce studium opět vrátit mezi náhradní doby, přičemž tato změna má být součástí připravované reformy. Návrh reformy by měl být předložen do konce příštího roku.

3. Začala se krátit většina náhradních dob

Podobně jako u studia dochází automaticky ke krácení náhradních dob na 80 %. To znamená, že při získání 100 dnů náhradní doby se do důchodu započítá pouze 80 dnů. Výjimku mají jen tyto náhradní doby, které se započítávají celé: péče o dítě nebo závislou osobu, vojenská služba a studium před 18. rokem života (pokud probíhalo před rokem 1996). Detailně jsme o krácení náhradních dob psali v tomto článku.

4. Počítání nezaměstnanosti má přísnější podmínky

K výraznému zpřísnění došlo u započítávání nezaměstnanosti do důchodu. V podstatě dochází ke dvojitému krácení – nejprve je omezena délka evidence na úřadu práce, kterou lze pro potřeby důchodu využít, a poté se veškerá takto získaná náhradní doba krátí na 80 %. Celkem lze získat za život jen 3 roky nezaměstnanosti, která se započítá do důchodu (a ta se poté zkrátí na 80 %). Podrobně jsme o započítávání nezaměstnanosti psali v tomto článku.

5. Zpřísnění u započítávání výchovy dětí

Od roku 2023 začnou platit přísnější podmínky pro to, jak se započítá výchova dětí, a to konkrétně ve třech specifických případech – u zemřelých dětí, ústavní péče a výchovy dítěte krátce před důchodem. Například ženám, kterým zemřelo dítě mezi 6. měsícem a 5. rokem života, se doposud toto dítě počítalo jako vychované, od příštího roku se ale již nebude do důchodu počítat. Nové pravidlo se dotkne například babiček, kterým je z různých důvodů svěřeno dítě do péče, nebo těm, kdo svěřili postižení dítě do ústavní péče. Tématu jsme se detailně věnovali v tomto článku, který obsahuje i konkrétní příklady zpřísnění.

6. Zvyšování důchodového věku

Dříve chodili lidé do důchodu o několik let dříve a ženy navíc měly úlevy za vychované děti. Bylo však schváleno, že postupně důchodový věk pro všechny poroste a zastaví se na 65 letech (ještě nedávno dokonce žádné zastropování neexistovalo). Muži i ženy tedy budou mít od roku 2037 všichni stejný důchodový věk. Důvodem je postupné prodlužování odhadované doby dožití i skutečnosti, že Evropská unie rozdílný důchodový věk považuje za diskriminační.

Současná vláda chce zavést snížení věku pro lidi pracující v náročných profesích, podle dosavadního návrhu má jít ale jen o zlomek pracujících lidí. V současné době mají schválený dřívější důchodový věk také pracovníci IZS, ale kvůli chybě v zákoně na tuto úlevu reálně nemají nárok, jak jsme psali v tomto článku.

Dodatek: Další neoblíbená pravidla

Mnoho současných i budoucích důchodců trápí i některé další podmínky nebo pravidla, které mohou ovlivňovat výši důchodu nebo proces jeho přiznávání:

• Invalidita 1. a 2. stupně se vůbec nezohledňuje jako náhradní doba pro získání starobního důchodu. V kombinaci s tím, že po 50. roku života bývá pro mnoho lidí problém sehnat práci, se někteří mohou dostat do situace, kdy nezískají 35 let důchodového pojištění. Situaci by měla zlepšit podpora částečných úvazků pro lidi nad 55 let, která již byla schválena a měla by začít platit už příští rok.
• Valorizace důchodů je převážně zásluhová (procentní), takže vyšší důchody se zvyšují více, což kontinuálně rozevírá nůžky mezi vyššími a nižšími důchody. Zásluhovost je součástí důchodového systému, nicméně představuje problém v současné době, kdy dochází k výraznému a rychlému zdražování. Mimořádné valorizace, které jsou výhradně zásluhové, zpravidla mnoha chudším důchodcům nedokážou pokrýt růst cen energií.
• Výchovné (500 korun za každé vychované dítě navíc k důchodu) nezískají lidé s transformovanými důchody, kteří zároveň nezískali minimální dobu důchodového pojištění.

Obecně je nutné říct, že současná vláda Petra Fialy má snahu některé přísné podmínky zmírnit. Velkou pomocí by rozhodně byl již zmíněný plán na snížení minimální doby pojištění na 25 let.

Výrazně by to snížilo nejen počet seniorů bez nároku na důchod, ale část lidí s transformovaným důchodem by získala nárok na výchovné. V mnoha případech jde totiž o lidi, kteří normálně pracovali, a až kvůli nemoci nebo úrazu začali pobírat invalidní důchod. A v mnoha případech se jim podařilo 25 let pojištění získat. Stejně tak by v tomto ohledu dávalo smysl navrácení studia mezi náhradní doby.

Foto: Poslanecká sněmovna