Politici zpřísnili podmínky, podle kterých výchova dětí snižuje ženám důchodový věk

Zavedení takzvaného výchovného, které zvyšuje důchod o 500 korun za každé vychované dítě, přineslo tři nenápadná zpřísnění podmínek snižujících ženám důchodový věk. Týká se to zemřelých dětí, ústavní péče a výchovy dítěte krátce před důchodem. Vše začne platit v roce 2023.

Politici v loňském roce schválili takzvané výchovné za děti. Každé vychované dítě zvýší od roku 2023 starobní důchod o 500 korun. A to buď muži, nebo ženě, podle toho, kdo dítě vychovával déle.

Aby se výchova počítala, je nutné splnit jednu z následujících podmínek:

• Žena nebo muž musí o dítě pečovat alespoň 10 let před dosažením jeho zletilosti.
• Pokud se žena nebo muž ujme péče o dítě po dosažení 8 let věku, musí pečovat alespoň 5 let a nesmí péči přerušit až do jeho zletilosti.
• Dítě zemře po dosažení věku 5 let a žena nebo muž o něj pečuje od narození do jeho smrti.

Jde o stejné podmínky výchovy, které jsou využívány také pro snižování důchodového věku žen. Ženy narozené před rokem 1971, které vychovaly určitý počet dětí, mají totiž za určitých okolností (podle věku a počtu dětí) nárok na dřívější důchod. Jde o dobře známé pravidlo, podle kterého postupně dochází ke sjednocování důchodového věku mužů a žen na konečných 65 let.

Změny od roku 2023

V současné době je v platnosti i vyhláška ministerstva práce a sociálních věcí, podle které se jako výchova dítěte počítají i tyto případy:

• Pokud žena nemůže o dítě osobně pečovat pro nemoc nebo pro to, že je dítě ze zdravotních důvodů v ústavní péči.
• Pokud dítě zemře po dosažení 6 měsíců a žena o něj od narození pečuje.
• Pokud žena začne o dítě pečovat alespoň poslední 3 roky před dosažením důchodového věku.

Novela zákona o důchodovém pojištění, která zavádí již zmíněné výchovné, ale tato tři pravidla ve vyhlášce ruší, a to od začátku roku 2023. Ženy, které nyní tyto konkrétní podmínky splňují a půjdou do důchodu až po roce 2023, již nebudou mít na snížení důchodového věku podle těchto podmínek nárok.

Kromě situací, kdy je dítě v ústavní péči, se změna dotkne hlavně žen, kterým zemřelo dítě mezi 6. měsícem a 5. rokem života, a doposud se jim toto dítě počítalo jako vychované. Za toto dítě se jim věk nesníží, protože po roce 2023 bude pro splnění podmínky nutné, aby dítě zemřelo nejdříve po dosažení 5 let.

Stejně tak se nové pravidlo dotkne například babiček, kterým je z různých důvodů svěřeno dítě do péče. Doposud platilo, že pokud jim bylo dítě svěřeno do péče alespoň 3 roky před důchodem, počítalo se jako vychované a snížilo důchodový věk. Od roku 2023 to neplatí.

Nově budou pro všechny ženy platit stejné podmínky, které jsou potřebné pro získání výchovného za děti. Jak změna může ovlivnit konkrétní ženy, ukazují tyto dva příklady:

Paní Jarmila (ročník 1962) se narodily tři děti a ona o všechny pečovala. První dítě bohužel zemřelo ve třech letech, další dvě dospěly. Ještě v roce 2022 se jí počítají jako vychované tři děti a má důchodový věk 61 let a 2 měsíce. Od roku 2023 se jí ale začnou počítat jen 2 děti a důchodový věk se jí zvýší na 62 let a 8 měsíců.

Paní Bohunka (ročník 1961) vychovala do dospělosti jednu dceru, takže měla důchodový věk 64 let a 2 měsíce a původně měla jít do důchodu v roce 2025. Od roku 2017 má v péči vnučku, která byla její vlastní matce odebrána. Protože o ní začala pečovat více než tři roky před důchodem, snížil by se jí důchodový věk na 62 let a 8 měsíců, takže by mohla jít do důchodu v roce 2023. Jenže právě od tohoto roku toto pravidlo neplatí, takže se jí vnučka do výchovy nezapočítá.

Jak se změny projeví v praxi

V praxi bude posuzování probíhat následovně:

• Pokud ženě vznikne nárok na starobní důchod za „starých“ podmínek ještě v roce 2022, počítají se do výchovy všechny tyto „staré“ podmínky. Žena tedy může o řádný důchod požádat v roce 2022 nebo kdykoliv později.
• Pokud má žena nárok na předčasný důchod v roce 2022 podle „starých“ podmínek, může o něj v roce 2022 požádat a výchova se bude posuzovat stále podle „starých“ podmínek.
• Pokud ženě nárok na řádný nebo předčasný důchod do konce roku 2022 nevznikne, použijí se pro posouzení výchovy již „nové“ podmínky.

Speciální situace nastane u žen, které získají nárok na řádný důchod v roce 2022 podle „starých“ podmínek a požádají o přiznání důchodu až od roku 2023 nebo později. Pak sice budou mít nárok na důchodový věk podle „starých“ podmínek, ale výchovné se již bude počítat podle podmínek „nových“. Podívejte se na příklad:

Paní Bohdana porodila a pečovala o 3 děti, z toho jedno zemřelo v 8 měsících. Nárok na řádný starobní důchod jí vzniká v roce 2022. O starobní důchod ale požádá až v roce 2024, tedy o dva roky později. V jejím případě tedy bude mít důchodový věk jako žena, která vychovala 3 děti, ale výchovné jí bude náležet jen za 2 děti, takže se jí důchod zvýší o 1000 korun.

Genderově neutrální nárok

Podle ministerstva práce a sociálních věcí nejde o samoúčelné zpřísnění podmínek, ale o nutnost vyplývající z potřeby posuzovat výchovu dětí právě v kontextu nároku na schválené výchovné.

„Výchovné je, na rozdíl od snížení důchodového věku, koncipováno jako nárok genderově neutrální – nárok na výchovné může vzniknout i muži, pokud se prokáže, že zajišťoval výchovu konkrétního dítěte ve větším rozsahu než žena. Nárok na snížení důchodového věku za výchovu dítěte náleží však i nadále pouze ženám. Není systémově správné, aby se výchova posuzovala rozdílně – zvlášť pro každý z těchto účelů. Proto byla pro posouzení výchovy zavedena jednotná pravidla,“ uvedlo pro České důchody tiskové oddělení ministerstva.

Například u zrušení započítání ústavní péče ministerstvo konstatuje, že nelze spravedlivě určit, komu bude fiktivní „nevykonaná“ péče započítána. Zvýšení věku úmrtí, při kterém se výchova dítěte započítá, je zase založeno na předpokladu, že pracovní kariéru rodiče může znatelně ovlivnit pouze taková péče, která trvá delší dobu, tedy více než 5 let, jak je nově stanoveno. A v případě zrušené výchovy krátce před důchodem ministerstvo konstatuje: „Výchova dítěte zajišťovaná v posledních třech letech před dosažením důchodového věku nemůže způsobit znatelné snížení důchodu, které by bylo třeba kompenzovat nárokem na výchovné.“

Ministerstvo práce a sociálních věcí také dodalo, že vzhledem k tomu, že postupně dochází ke sjednocení důchodového věku mužů a žen na 65 let, nebude výhledově podmínka výchovy dětí vůbec využívána k určování věku, ale pouze k určení výše výchovného. I proto podle ministerstva dává sjednocení smysl.

Foto: Adobe Stock