Důchodové mýty: Přechod výchovného po úmrtí, důchod bez práce a počítání příjmů bez odvodů

O starobních důchodech panuje stále mnoho mýtů. V článku vyvracíme tři velmi časté, které se objevují v diskuzích na internetu nebo zprávách od čtenářů.

Důchodová pravidla jsou poměrně složitá a zlepšovat povědomí o důchodech nepomáhají ani překotné změny legislativy v posledních letech či nepřesná nebo protichůdná vyjádření politiků. Některé mýty kolují už velmi dlouhou dobu, jiné se objevily s novinkami v pravidlech.

Toto jsou tři rozšířené mýty:

Co se říká: Lidé, kteří nikdy nepracovali, budou mít vyšší starobní důchod než ti poctivě pracující.

Pro získání starobního důchodu v řádném termínu je potřeba splnit dvě podmínky: mít u státu evidováno 35 let důchodového pojištění (případně 30 let bez náhradních dob) a dosáhnout důchodového věku.

U předčasných důchodů se věk pro odchod do důchodu snižuje až na 3 roky před termínem řádného důchodu, podmínka evidovaných dob je zatím také 35 let (případně 30 let bez náhradních dob), ale brzy se zpřísní. Od letošního října bude potřeba získat alespoň 40 let pojištění. Podrobněji je to popsáno v tomto článku.

Lidé, kteří nesplní podmínku minimální doby pojištění v době dosažení svého důchodového věku, mohou počkat a požádat o důchod o 5 let později (důchodový věk se pak počítá jako důchodový věk muže stejného data narození, snížení věku za děti u žen se nezohledňuje). Pak se jim minimální doba pojištění snižuje na 20 let (případně 15 let bez náhradních dob).

Lidé, kteří za svůj život nenastřádají uvedené potřebné doby pojištění, nebudou mít nárok na důchod ani ve věku vyšším, než je jejich důchodový věk.

Tato pravidla platí pro všechny. Pokud lidé nesplňují obě podmínky minimálních dob pojištění a věku pro odchod do důchodu zároveň, nevznikne jim nárok na starobní důchod a žádný pobírat nebudou (ani v minimální výši). Pokud o důchod požádají, bude jim žádost Českou správou sociálního zabezpečení (ČSSZ) zamítnuta.

Výjimku mají pouze lidé, kteří získali invaliditu a nárok na invalidní důchod ještě před dosažením 18 let a neměli tedy šanci získat potřebnou dobu pojištění. Jde o takzvaný invalidní důchod z mládí a v takovém případě se dopočítávají výdělky z všeobecného vyměřovacího základu. V 65 letech se pak jejich invalidní důchod automaticky změní na starobní.

Co se říká: Důchody se počítají ze všech příjmů za celý život, ze kterých jste odvedli daně.

Toto je mýtus, který bohužel šíří pravděpodobně z neznalosti i někteří politici. Například Andrej Babiš se podivoval nad nízkou výší svého důchodu, byla mu přiznána penze ve výši 19 tisíc korun, přestože za svůj život zaplatil daně a odvody ve výši několik set milionů.

Kolik peněz jste za svůj život odvedli státu na daních, pro výpočet důchodu nehraje roli. Do výpočtu starobního důchodu vstupují výdělky od roku 1986 až do konce roku, který předchází žádosti o důchod. Jedná se pouze o výdělky, ze kterých se platilo sociální (důchodové) pojištění, například zaměstnání na jakýkoliv úvazek nebo podnikání za doby, kdy podnikatel odváděl státu sociální pojištění.

Mezi výdělky, které se do důchodu vůbec nepočítají, patří například:

• Dohody a malé práce, které nezakládají účast na sociálním pojištění
• Práce načerno
• Příjmy z pronájmu nemovitostí nebo předmětů
• Podíly na zisku firem, kde figurujete jako společník
• Příjmy z investic do akcií, dluhopisů, kryptoměn, úroků z poskytnutých zápůjček a ostatní pasivní příjmy
• Autorské honoráře do výše 10 000 korun měsíčně

Co se říká: Po smrti ženy, která pobírala výchovné za vychované děti, přechází toto výchovné na muže, otce dětí.

Nikoliv. Pokud bylo výchovné přiznáno ženě, to znamená, že bylo ČSSZ dokázáno, že se na výchově dětí podílela delší dobu než muž, po jejím úmrtí nárok na výplatu výchovného zaniká a na otce dětí nepřechází.

V seriálu O důchodu s ministrem vysvětlil Marian Jurečka, že smyslem výchovného je kompenzace přerušení kariéry zejména v raném stadiu života dítěte. Výchovné je určeno zejména ženám, protože v praxi bývá běžné, že výchova negativně ovlivňuje jejich kariéru a dosažené výdělky v tomto období.

I když se otec na výchově také podílel ve významné míře, pokud neprokázal ČSSZ, že pečoval o dítě delší dobu, nárok na výchovné nezíská. „Důležité je brát v úvahu, že nepřetržité zaměstnání a vyšší výdělky se samy o sobě pozitivně projeví na výši důchodu – nedochází ke snížení důchodu a není tedy dán důvod pro kompenzaci prostřednictvím výchovného,“ vysvětlil Jurečka.

Foto: Adobe Stock