Výpočtový a vyměřovací základ: Jak ovlivňují výši důchodu

V souvislosti s důchodem se často zmiňuje osobní vyměřovací základ a výpočtový základ. Jde o údaje, které reprezentují vaše výdělky a ovlivňují výši důchodu.

Jak se počítá starobní důchod? Spočítá se osobní vyměřovací základ a ten se následně prostřednictvím redukčních hranic přepočítá na výpočtový základ. Následně se z výpočtového základu stanoví výše procentní výměry důchodu, a to tak, že za každý jeden rok pojištění se započítá 1,5 % výpočtového základu. Nakonec se přičte základní výměra.

Nejste z toho moudří? Stále tápete nad tím, co je to osobní vyměřovací základ? A proč je důležitý výpočtový základ a jak se liší od vašich skutečných výdělků? Nevadí, nyní si to vysvětlíme lidsky a srozumitelně.

Výdělky v důchodové evidenci

Pokud se podíváte do svého výpisu důchodové evidence, máte na každém řádku u své práce nebo u podnikání sloupec VYMĚŘOVACÍ ZÁKLAD. Když máte jednu práci a neměníte ji, obvykle jeden řádek reprezentuje jeden rok. V případě změny nebo nějakého přerušení, může být rok rozdělen na více řádků.

Vyměřovací základ reprezentuje váš hrubý příjem z práce za daný rok. Pokud jde o více řádků v jednom roce, vyměřovací základy se sečtou. V případě zaměstnání jde o hrubou mzdu. V případě podnikání (OSVČ) je to 55 % daňového základu, tedy příjmu po odečtení nákladů. (55 % platí od roku 2024, dříve to bylo méně.)

Zjednodušeně jde o hrubé výdělky, za které jste zaplatili sociální pojištění. Výdělky, které účast na sociálním pojištění nezakládají, se nepočítají.

Důležité je, že výdělky, tedy vyměřovací základy, se do důchodu počítají od roku 1986 až do konce roku, který předchází roku přiznání důchodu. Pokud chcete přiznat důchod v roce 2025, počítají se vyměřovací základy od roku 1986 do roku 2024. I proto před rokem 1986 žádné vyměřovací základy v evidenci nemáte.

Osobní vyměřovací základ

Osobní vyměřovací základ reprezentuje váš celoživotní měsíční příjem. Jde v podstatě o všechny vaše výdělky zprůměrované a přepočítané tak, aby bylo možné říct: Toto je vaše měsíční mzda za celý život a s tou budeme počítat váš důchod.

Aby nedošlo ke zkreslení a snížení celkové částky tím, že v minulosti byly nízké mzdy, tak se nejprve všechny starší vyměřovací základy přepočítají na dnešní hodnotu. K tomu slouží důchodové koeficienty. To znamená, že pokud jste například v roce 1995 pobírali průměrnou mzdu, bude se to pro potřeby výpočtu důchodu brát tak, že to byla průměrná mzda v dnešních cenách.

Následně se všechny vyměřovací základy sečtou, tím se získá celý životní výdělek. Pak se toto velké číslo vydělí celkovým počtem dnů, kdy jste v podstatě byli ekonomicky aktivní. Období začíná 1. ledna nového roku po dosažení 18. roku a končí posledním dnem roku, který předchází rok přiznání důchodu. Pokud jste měli 18 let před rokem 1986, je za první den období považován 1. leden 1986.

Pokud jste měli nějaké vyloučené doby, tak se tyto dny odečtou, aby se vám nesnižoval důchod. Vyloučené doby jsou části života, kdy se vám počítá důchodové pojištění, ale z nějakých objektivních důvodů nemůžete mít výdělky, typicky jde o vojnu, nemoc, péči o dítě, ošetřovné a podobně. Najdete je vždy ve sloupci VYL.DOBA.

Když celý součet vyměřovacích základů vydělíte počtem dnů, získáte váš průměrný denní výdělek. Následně se toto číslo vynásobí číslem 30,4167, což je průměrný počet dnů v měsíci v roce. Tím se získá vaše průměrná celoživotní mzda či celoživotní výdělek, tedy osobní vyměřovací základ. Všimněte si, že s pojmem osobní vyměřovací základ se často operuje v různých příkladech, kalkulačkách nebo to zmiňují politici.

Výpočtový základ

Výpočtový základ reprezentuje cíleně snížený osobní vyměřovací základ, z něhož se už přímo počítá váš důchod. Zákon říká, že výdělky vyšší než 44 % průměrné mzdy se do důchodu počítají jen z 26 % a výdělky vyšší než 400 % průměrné mzdy se nepočítají vůbec (z nich se ostatně ani neplatí sociální pojištění). Tyto hranice výdělků, tedy vyměřovacích základů, jsou označovány jako redukční hranice a každý rok se aktualizují podle vývoje průměrné mzdy.

Postupuje se tedy tak, že osobní vyměřovací základ se rozdělí podle těchto hranic. Následně se jednotlivé části vyměřovacího základu započítají buď ze 100 %, nebo z 26 %, nebo vůbec. Výsledkem je osekaný osobní vyměřovací základ, který nese označení výpočtový základ.

Představte si, že máte osobní vyměřovací základ 37 845 Kč. Z toho část do 20 486 Kč (první redukční hranice) počítáte ze 100 %. A pak část od 20 486 Kč do 37 845 Kč počítáte z 26 %. Výsledek je výpočtový základ 25 000 Kč. (Vždy je nutné hlídat, aby se u druhé části nepřekročila druhá redukční hranice, která je nyní 186 228 Kč.)

Procentní výměra

Procentní výměra tvoří zásluhovou část důchodu a její výpočet zohledňuje výpočtový základ a celé roky důchodového pojištění. Za každý celý jeden rok pojištění se započítá 1,5 % výpočtového základu, to už bylo zmíněno na začátku článku.

Představte si tedy, že máte výpočtový základ 25 000 Kč a 40 let důchodového pojištění. Výpočet je pak snadný: počítáte 40 krát 1,5 %, což je 60 %. Následně spočítáte 60 % z 25 000 Kč. Výsledek je 15 000 Kč a to je vaše procentní výměra důchodu.

Základní výměra

Základní výměra je vždy ve výši 10 % průměrné mzdy, v roce 2025 je to 4 660 Kč. Je pro všechny důchody stejná a tvoří jejich základ. Součet základní výměry a procentní výměry dává dohromady celý důchod.

Když si vezmete procentní výměru z předchozího příkladu, sečtete 4 660 Kč plus 15 000 Kč a získáte finální důchod ve výši 19 660 Kč.

Pokud se chcete připravit na důchod a zkontrolovat si důchodovou evidenci, mohla by vám být užitečná příručka Do důchodu bez nemilých překvapení, kterou napsal auror článku David Budai. Dostupná je také ve výhodném balíčku pro budoucí důchodce.