Redukční hranice snižují výdělky pro výpočet důchodu

Výdělky nad určitou hranici se do důchodu nepočítají, protože je omezují redukční hranice. V článku popisujeme, jak se stanovuje jejich výše a jak jejich aplikace při výpočtu důchodu funguje.

Výši důchodu ovlivňují dva základní ukazatele – výše výdělků od roku 1986 a délka důchodového pojištění. Obecně platí, že čím vyšší máte výdělky a čím delší máte dobu pojištění, tím vyšší je také váš přiznaný starobní důchod. V případě výdělků ovšem neplatí přímá úměra, protože část z nich se do důchodu počítá jen omezeně a nad určitou hranici se už nepočítají vůbec.

Každý důchod je rozdělený na dvě části. Základní výměra je pevně daná a tvoří 10 % průměrné mzdy, což v roce 2024 představuje 4400 Kč. Procentní výměra je zásluhová a při jejím výpočtu se hodnotí právě zmíněné výdělky a doby pojištění.

Započítání výdělků

Při výpočtu se vždy zohledňují výdělky od roku 1986 do konce roku, který předchází žádosti o důchod. Výdělky před rokem 1986 a v roce, ve kterém je důchod přiznán, se nepočítají.

Důležité je, že starší výdělky se násobí aktuálními důchodovými koeficienty, aby odpovídaly současným úrovním výdělků. Díky tomu nedochází k jejich „znehodnocování“, protože v minulosti byly mzdy obecně nižší. Pokud jste tedy v 90. letech pobírali průměrnou mzdu, přepočte se při žádosti o důchod tak, aby odpovídala dnešní průměrné mzdě.

Všechny takto přepočítané výdělky se sečtou a následně se z nich stanoví průměrný celoživotní měsíční výdělek. Tato částka se nazývá osobní vyměřovací základ. Představte si ji takto: Pokud 15 let pobíráte mzdu 10 000 Kč, dalších 15 let mzdu 20 000 Kč a posledních 15 let mzdu 30 000 Kč, bude váš celoživotní osobní vyměřovací základ 20 000 Kč.

Aplikace redukčních hranic

Kdyby nebyly zavedeny redukční hranice, tak by se již osobní vyměřovací základ celý počítal do důchodu. Redukční hranice ovšem tuto částku snižují, a to následovně:

• První redukční hranice činí 44 % průměrné mzdy, v roce 2024 tedy 19 346 Kč. Výdělky do této redukční hranice se do důchodu počítají ze 100 %.
• Druhá redukční hranice činí 400 % průměrné mzdy, v roce 2024 tedy 175 868 Kč. Výdělky od první do druhé redukční hranice se do důchodu počítají z 26 %.

Osobní vyměřovací základ převyšující druhou redukční hranici se do důchodu nepočítá vůbec. To znamená, že pokud měl někdo vysoce nadstandardní výdělky, tak jejich část překračující čtyřnásobek průměrné mzdy se již při výpočtu důchodu nijak nezohledňuje. Zavedení redukčních hranic tedy do značné míry omezilo zásluhovost, takže dnes již není možné získat důchod třeba ve výši 60 nebo 70 tisíc korun, jako to bylo možné v minulosti.

Jakmile osobní vyměřovací základ „projde“ redukčními hranicemi, vznikne takzvaný výpočtový základ. Ten představuje redukované měsíční výdělky, které se již počítají do důchodu.

Jak? Za každý celý jeden rok důchodového pojištění se započítá 1,5 % výpočtového základu. Pokud tedy máte 40 let pojištění, započte se vám 60 % vašeho výpočtového základu, a tím získáte vaši procentní výměru důchodu.

Výši redukčních hranic stanovuje každý rok vláda ve svém nařízení. Vždy do konce září musí podle zákona schválit nařízení, které stanoví redukční hranice pro celý následující rok. Takže od konce září 2024 již bude možné spočítat výši důchodů přiznávaných v roce 2025.

Plán vlády na změnu

V rámci důchodové reformy, kterou již schválila vláda, se plánuje zavedení dalšího omezení pro započítávání výdělků. Konkrétně se má snížit míra započítávání výdělků do první redukční hranice a také snížit váha dob důchodového pojištění. Plán je následující:

• Započítávání výdělků do první redukční hranice se sníží z dosavadních 100 % na 90 %. První snížení proběhne v roce 2026 na úroveň 99 % a následovat bude tempo snižování o 1 % každý další rok.
• Váha pro započítávání dob pojištění se sníží z dosavadních 1,5 % na 1,45 %. První snížení proběhne v roce 2026 na úroveň 1,495 % a následovat bude tempo snižování o 0,005 % každý další rok.

Legislativní návrh důchodové reformy je nyní v Poslanecké sněmovně a pravděpodobně v průběhu léta ho budou projednávat poslanci. Pokud bude návrh schválen také v Senátu a podepíše ho prezident, začnou se důchody podle nových pravidel počítat od ledna 2026. Důchody přiznávané v letech 2024 až 2025 by tímto opatřením neměly být nijak dotčeny.

Výpočet důchodu má celou řadu komplikovaných pravidel. Chcete-li se v nich vyznat a naplánovat si vše tak, abyste měli důchod co nejvyšší, můžete využít příručku Do důchodu bez nemilých překvapení. Rady, co můžete udělat už nyní, najdete i v tomto článku.

Foto: Adobe Stock