Co dělat, když vám chybí odpracované roky pro důchod

Je to obvykle velký šok, ale zdaleka nejde o ojedinělou situaci. Krátce před důchodem nebo dokonce až při žádosti o důchod se lidé dozvídají, že jim chybí odpracované roky a na důchod nemají nárok. Co je možné v takové situaci dělat?

Foto: Adobe Stock
Senior přemýšlí o svém důchodu. (ilustrační foto)

Před podáním žádosti o důchod je dobré si uvědomit, že pro získání starobního důchodu je nutné splnit dvě základní podmínky: dosáhnout důchodového věku a získat za život minimální počet let důchodového pojištění.

  • Důchodový věk je momentálně proměnlivý a v naší kalkulačce si můžete spočítat, v kolika letech ho dosáhnete. Pokud se rozhodnete odejít do důchodu dříve (ne však dříve než v 60 letech, výjimečně v 59 letech), jde o předčasný důchod.
  • Doba důchodového pojištění, nebo také zjednodušeně odpracované roky, musí činit minimálně 35 let, případně 30 let bez náhradních dob. O tom, co se do důchodu počítá, jsme psali v tomto článku.

Na první pohled to vypadá, že získat požadovaný počet odpracovaných let není nic složitého. A většina lidí, kteří v současné době odcházejí do důchodu, opravdu nemá v tomto ohledu problém. Jenže stačí, aby se vyskytly některé nemilé životní okolnosti, například nemoc či nedobrovolná nezaměstnanost, případně se objeví chyby v evidenci, a může vzniknout nepříjemný problém.

Dokonce i Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) upozorňuje, že někteří zaměstnavatelé neplní své povinnosti a lidem se tak nemusí evidovat všechny odpracované roky. A ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová opakovaně uvedla, že přibývají lidé, kterým chybí jen pár měsíců do požadovaných 35 let. „Jako ministryně často dostávám na stůl žádosti, kdy mi lidé píšou: mám odpracováno 34 let a 6 měsíců, a přesto nemám nárok na důchod,“ uvedla Maláčová.

Jak situaci řešit

Pokud se při žádosti o důchod nebo krátce před tím dozvíte, že nemáte dostatek odpracovaných let, máte několik možností, jak situaci řešit:

1. Dohledejte staré doklady o práci

Pokud vám v důchodové evidenci chybí některá starší práce, je možné ji doložit. Mnoho lidí si neuvědomuje, že započítat se mohou i různé brigády z mládí, pokud se z nich odvádělo důchodové pojištění.

Pro zaměstnání po roce 2004 se dokládají evidenční listy, pro zaměstnání před rokem 2004 pak můžete využít například následující dokumenty:

  • Výplatní pásky, mzdové listy, knihy docházek.
  • Pracovní smlouvy, dohody o práci nebo jiná smluvní ujednání, ze kterých je zřejmé, kde a kdy jste pracovali.
  • Doklady o ukončení pracovního poměru.
  • Zápočtové listy (dostanete je při ukončení práce od zaměstnavatele).
  • Potvrzení o zdanitelných příjmech ze závislé činnosti a funkčních požitků a o sražených zálohách na daň (dostáváte od zaměstnavatele, pokud si podáváte sami daňové přiznání).
  • Legitimace ROH se známkami o placení příspěvků.

Pokud nemáte žádné doklady, smlouvy nebo jiná potvrzení, umožňuje ČSSZ doložit tuto práci mimořádným svědectvím bývalých spolupracovníků. V takovém případě se dokládá čestné prohlášení minimálně dvou osob, které mohou vaši práci dosvědčit. Postup jsme podrobně popsali v tomto článku.

2. Dohledejte doklady o náhradních dobách

Také náhradní doby vám mohou docela pomoci, zvláště pokud vám chybí jen pár měsíců. Do důchodu se může počítat například i nedokončené studium na střední nebo vysoké škole, pobyt v rámci ochrany svědka, péče o nemocné dítě do 10 let (ve stupni 1) a řada dalších životních okolností, které ČSSZ nemusí vůbec evidovat. Zkontrolujte si proto, jestli se vás některá náhradní doba netýká a jestli je započítaná. A pokud ne, tak úředníkům ČSSZ doložte doklady a oni tyto doby dodatečně započtou. Více o náhradních dobách píšeme v tomto článku.

Rok 1986 ovlivňuje každý důchod: Tři věci, které byste měli vědět o počítání práce a výdělků

3. Lépe naplánujte datum odchodu do důchodu

Při započítávání odpracovaných let se bere v potaz vždy celý rok (365 dnů), a to bez výjimky. Pokud vám ale do celého roku chybí třeba pár týdnů nebo dokonce dnů, připravíte se o část odpracovaných let. Takže když máte odpracováno 34 let a 350 dnů, bere se to, jako byste pracovali pouze 34 let. A to znamená, že nemáte nárok na důchod.

V takovém případě stačí, abyste pracovali o něco déle, aby se vám tato doba „zaokrouhlila“ na celé roky a díky tomu získáte požadovaných 35 let. Tuto dobu můžete získat i tím, že se přihlásíte do evidence úřadu práce a počkáte si, než se chybějící roky „doplní“. Doba, kdy pobíráte podporu v nezaměstnanosti, se totiž vždy započítává do důchodu, doba bez podpory se započítává až v rozsahu 3 let. (Pamatujte, že obecně se nezaměstnanost osekává na 80 %, podrobně to vysvětlujeme v tomto článku.)

4. Doplaťte si chybějící důchodové pojištění

Pokud vám chybí pár měsíců důchodového pojištění, je možné si ho zpětně jednorázově doplatit. Obecně platí, že pokud k tomuto kroku není jasný důvod, lze dobrovolně doplatit 1 rok zpětně. V konkrétních případech (například dlouhodobá evidence na úřadu práce nebo práce v cizině) je pak možné doplatit pojištění až 15 let zpětně.

Čekání na vyšší věk

Všechny tyto kroky vám většinou dokážou doplnit jen několik málo chybějících měsíců či jednotek let. Pokud ale máte mezery v důchodovém pojištění opravdu velké (chybí vám více než 10 let), jsou vaše možnosti omezené.

Zákon o důchodovém pojištění naštěstí umožňuje podmínky nároku na důchod zmírnit, ovšem za cenu pozdějšího odchodu do důchodu. Dosáhnete-li alespoň o 5 let vyššího věku, než je důchodový věk, stačí mít 20 let důchodového pojištění nebo 15 let bez náhradních dob. A do tohoto limitu se už většina lidí dostane.

Foto: Adobe Stock

Více k tématu