Výchovné k důchodu: Podmínky, doklady a spory rodičů
Nárok na přiznání výchovného má každý, kdo pobírá starobní důchod a splnil podmínky výchovy dítěte. Připravili jsme souhrn pravidel, jak se výchovné přiznává.
Foto: Adobe Stock
Od roku 2023 je ke starobnímu důchodu vypláceno výchovné, které činí 500 Kč za každé vychované dítě. Počet dětí není omezený a výchovné se týká žen i mužů. Za jedno konkrétní dítě může pobírat výchovné pouze jedna osoba v důchodu.
Výchovné se přiznává vždy pouze ke starobnímu důchodu. Invalidní důchodce má nárok na výchovné až v okamžiku, kdy začne pobírat starobní důchod, což může nastat těmito způsoby:
- Dosáhnete důchodového věku, splníte minimální dobu důchodového pojištění a je vám přiznán řádný nebo předčasný starobní důchod, který je vyšší než stávající invalidní. V takovém případě vám invalidní důchod zanikne a začnete pobírat starobní důchod včetně výchovného.
- Splníte-li podmínky pro řádný starobní důchod, tento důchod je vám přiznán, ale je nižší než váš stávající invalidní důchod, zůstane vám invalidní důchod. Výchovné pak začnete pobírat až v 65 letech, kdy získáte transformovaný důchod.
- Pokud na běžný důchod nemáte nárok, musíte počkat do 65 let, kdy se váš invalidní důchod automaticky změní na takzvaný transformovaný důchod ve stejné výši. Tento důchod se následně navýší o výchovné.
Nárok na výchovné může i zaniknout, a to v případě, že se rodič či jiná pečující osoba dopustila na dítěti trestného činu, ať už jako pachatel nebo spolupachatel. Typicky může jít o týrání, ublížení na zdraví nebo zanedbávání péče. Tato osoba pak na výchovné nemá nárok, i když splní podmínku výchovy.
Podmínka výchovy
Výchovné se nepřiznává za každé narozené dítě, ale zásadní roli hraje takzvaná výchova, tedy reálná starost o dítě. Abyste získali nárok na výchovné za konkrétní dítě, je nutné splnit alespoň jednu z následujících podmínek výchovy:
- Žena nebo muž musí o dítě pečovat alespoň 10 let před dosažením jeho zletilosti.
- Pokud se žena nebo muž ujme péče o dítě až poté, co dosáhlo 8 let, musí o něj pečovat alespoň 5 let a nesmí péči přerušit až do jeho zletilosti.
- Když dítě zemře do 5 let věku, je podmínka splněna, pokud o něj žena nebo muž pečovali od narození až do smrti.
Důležité je, že za jedno dítě může dostávat výchovné pouze jedna osoba, i když ho reálně vychovávalo více lidí. V případě, že podmínku výchovy splní více lidí, například otec i matka, má nárok na výchovné ten, kdo se o dítě staral delší dobu.
V případě výchovného nemusí jít pouze o vlastní dítě, ale počítá se také výchova nevlastních dětí, tedy dětí osvojených nebo převzatých do péče nahrazující péči rodičů. Například může jít o prarodiče, kteří oficiálně převzali péči o vnoučata.
TIP: Rozdíl mezi výchovou a péčí o dítě je detailně popsaný v tomto článku. Dozvíte se v něm, jak odlišně tyto situace ovlivňují důchod.
Prokázání výchovy
Vztah k vlastnímu dítěti se standardně ověřuje v evidenci obyvatel, takže pokud jste například pobírali rodičovský příspěvek nebo mateřský příspěvek (ten se vyplácel před rokem 1989), měli by si úředníci vše snadno ověřit a pravděpodobně nebudete muset nic dokládat. Pokud však ověření nebude možné, musíte doložit originál nebo ověřenou kopii rodného listu dítěte.
Pokud jde o nevlastní dítě, musíte svou výchovu vždy doložit. Mělo by jít o oficiální dokument či doklad, který prokazuje vztah k dítěti, například rozhodnutí soudu. Typicky se to týká dětí v pěstounské péči, osvojených dětí (například při druhém manželství) nebo dětí svěřených do péče prarodičů. Více o dokládání výchovy si můžete přečíst také v tomto článku.
Spory o výchovné
Nárok na přiznání výchovného k jednomu dítěti má vždy jen jedna osoba, a to ta, která ho vychovávala nejdelší dobu. V některých případech ale mohou nastávat spory o to, kdo má na výchovné nárok. V současné době se oficiálně řeší již stovky sporů o výchovné.
Může jít například o rozvedené rodiče nebo ty, kteří žijí odděleně. Případně o další osoby, které dítě vychovávaly nebo jim bylo svěřeno do péče, tedy například osvojitele či pěstouny. Spor může nastat i v případě, že jeden z rodičů odešel do důchodu dříve, zažádal si o výchovné a to mu bylo přiznáno. Když později odejde do důchodu druhý rodič a také požádá o výchovné, musí úředníci ČSSZ rozhodnout, kdo na něj má nárok. Neoprávněně přiznané výchovné také mohou odebrat.
Všechny spory řeší ČSSZ ve speciálním správním řízení a nakonec vydává rozhodnutí, kdo má na výchovné nárok. Úředníci při šetření zjišťují a dohledávají různé údaje a dokumenty, třeba rozhodnutí soudu o svěření do péče, případně informace a údaje, které má ČSSZ k dispozici. Typicky může jít o historické záznamy o zaměstnání, výdělcích nebo čerpání ošetřovného. Provedeny mohou být také výslechy svědků, třeba dětí, o které se spor vede.
Žádost o výchovné
Každý, kdo v současné době žádá o starobní důchod, musí nárok na výchovné uplatnit přímo při žádosti o důchod. Pokud se tak nestane, zákon stanovuje, že nárok propadá.
Žádost musí podat i ženy, kterým byl snížen důchodový věk právě za vychované děti. Žádost podávají také lidé, kterým byl invalidní důchod v 65 letech změněn na takzvaný transformovaný starobní důchod. Žádost o výchovné má samostatný předepsaný tiskopis, který můžete vytisknout a předat fyzicky na ČSSZ, případně lze vyplnit a odeslat elektronicky prostřednictvím ePortálu ČSSZ.
TIP: Pokud se vám blíží důchod a nechcete přípravu podcenit, můžete si prostudovat publikaci Do důchodu bez nemilých překvapení, kterou napsal autor článku a šéfredaktor portálu České důchody David Budai.
