Nepravdy a nepřesnosti, kterým lidé stále věří: Při žádosti o důchod se mohou vymstít

Politici během uplynulých let několikrát výrazně změnili důchodová pravidla a mezi lidmi stále kolují nepřesné nebo staré informace o tom, jak se důchod počítá a co je nutné pro jeho získání. Podívejte se, co už neplatí a na co si dát pozor.

Na sociálních sítích, v různých internetových článcích nebo ve vzpomínkách lidí koluje mnoho mýtů, nepřesností nebo polopravd týkajících se starobních důchodů. Některé z nich jsou spíše úsměvné a nevinné, řada z nich ale může mít na svědomí to, že je lidem přiznán zbytečně nižší důchod.

Aby vám nic takového nehrozilo, připravili jsme přehled těch nejčastějších:

Mýtus 1: Důchod se počítá z výdělků za posledních 10 let

Mnoho lidí si myslí, že se důchod počítá z výdělků za posledních 10 let zaměstnání před žádostí o důchod. To ovšem platilo jen do roku 1995, pak se pravidla změnila a starobní důchod nyní ovlivňují dva ukazatele. Nejdůležitější je, jak dlouho a kolik jste přispívali na sociální pojištění. Nestačí tedy „jen“ to, že jste pracovali, protože pokud se z toho neodvádělo pojištění, tak se výdělek do důchodu nepočítá. Roli hraje počet odpracovaných let, náhradních dob a také výše výdělků od roku 1986 až do roku předcházejícího odchodu do důchodu.

Mýtus 2: Důchod se počítá z průměrné mzdy v Česku

Není tomu tak, výpočet důchodu je individuální a záleží na osobních odpracovaných letech a výdělcích. Jedinou výjimku tvoří takzvaný důchod z mládí. Ten získají lidé mladší 18 let, kterým kvůli nemoci nebo úrazu byla přiznána invalidita třetího stupně. Důvodem je, že u nich neexistují žádné výdělky, ze kterých by bylo možné důchod spočítat. Po dosažení 65 let se jim tento invalidní důchod automaticky transformuje na důchod starobní.

Mýtus 3: Na minimální důchod má nárok každý

Minimální důchod momentálně činí 4310 korun, není ale určený všem, kteří dosáhnou důchodového věku. I pro jeho získání platí, že lidé musejí mít minimální počet let důchodového pojištění, který je momentálně stanoven na 35 let, případně 30 let bez náhradních dob. Bez splnění této podmínky lidé nezískají žádný starobní důchod.

Mýtus 4: Chybějící důchodové pojištění je možné si vždy doplatit

Zpětné doplácení důchodového pojištění je možné, ale je omezené. Obecně platí, že pokud k tomuto kroku není jasný důvod, lze dobrovolně doplatit 1 rok zpětně. V konkrétních případech (například dlouhodobá evidence na úřadu práce nebo práce v cizině) je pak možné doplatit pojištění až 15 let zpětně. Podrobně jsme o možnostech doplácení pojištění psali v tomto článku.

Mýtus 5: Práce před rokem 1986 nemá na důchod vliv

Mnoho lidí chápe rok 1986 ve vztahu k důchodu špatně a mají dojem, že před tímto rokem se nic nebere v potaz. Tedy ani odpracované roky a náhradní doby. Je to ale přesně naopak – práce, studium, péče o dítě, vojna i další životní situace a náhradní doby se automaticky evidují, pouze se nepřihlíží k platu, který jste pobírali. Výdělky z práce se počítají od roku 1986 až do roku předcházejícího odchodu do důchodu.

Mýtus 6: ČSSZ zná všechny údaje, které ovlivňují důchod

Česká správa sociálního zabezpečení neeviduje všechny údaje, záznamy a informace, které mohou být důležité pro váš důchod. Typicky v evidenci chybí záznamy o výchově dětí, vojně, studiu, případně některé údaje o práci či podnikání. Při žádosti o důchod je proto nutné doložit některé doklady, kterými chybějící doby pojištění prokážete. Přehled dokladů a potvrzení, které se vám mohou hodit při žádosti o důchod, jsme publikovali v tomto článku.

Mýtus 7: Nejvýhodnější je odejít do důchodu na den přesně

Lidé velmi často plánují odejít do důchod přesně v den, kdy dosáhnou důchodového věku. Ve skutečnosti je to finančně výhodné jen pro naprosté minimum budoucích důchodců. Přispívá k tomu zejména pravidlo, že při započítávání důchodového pojištění se zohledňují jen celé roky. Znamená to, že když máte odpracováno 39 let a 353 dnů, bere se to, jako byste pracovali pouze 39 let, a 353 dnů vám bez náhrady propadne. Výsledkem bude zbytečně nižší důchod. Detailně jsme se tomuto problému věnovali v samostatném článku.

Mýtus 8: Je výhodné skončit v práci na konci roku

Je to podobné jako v předchozím případě. Mnoho lidí plánuje skončit v práci ke konci roku a od 1. ledna nastoupit do důchodu, což je ale většinou nevýhodné. Kromě toho, že takto může propadnout část odpracovaných let, hraje důležitou roli také valorizace, která je v posledních letech poměrně vysoká. Pokud si necháte přiznat důchod ještě před skončením roku, hned v lednu následujícího roku se vám valorizuje. Valorizovaný důchod je pak většinou vyšší než důchod přiznaný až v lednu.

Mýtus 9: Úřad práce krátce před důchodem se nevyplatí

Někteří lidé z různých přesvědčení nechtějí o úřadu práce ani slyšet. V některých případech se ale může vyplatit, protože evidence v nezaměstnanosti může zvyšovat dobu pojištění. Zvláště pokud vám chybí několik málo dnů nebo týdnů, je výhodné se na úřad práce přihlásit, počkat než „dokončíte“ rok a teprve poté požádat o důchod. Přečtěte si podrobnosti, jak úřad práce využít.

Mýtus 10: Romové celý život nepracují a potom mají vyšší důchody

V přeposílaných hromadných e-mailech nebo na sociálních sítích se často říká, že Romové mají vyšší důchody, i když méně pracovali nebo měli nižší výdělky. Běžná je prý preference jejich etnika i praxe, že si vyšší důchody dokážou na úřednicích „vyřvat“. Ve skutečnosti to není možné a podmínky v zákoně o důchodovém pojištění jsou stanoveny pro všechny stejně. Pokud vám někdo tvrdí opak, například říká, že Romové mají „bez práce důchod přes 25 000 korun“, jde pravděpodobně o lež nebo nedorozumění.