Spor o Husákovy děti a jejich důchod: Česko může potrápit „armáda“ nových seniorů

Za pár let plošně klesnou důchody, protože seniorů bude mnohem více, tvrdí část ekonomů a politiků. Je to ale jediný možný scénář? Shoda na tom nepanuje a část z nich je dokonce přesvědčena, že Česko situaci bez větších problémů zvládne.

Během 10 let začnou do starobního důchodu hromadně odcházet silné ročníky 70. let, tedy takzvané Husákovy děti. Zatímco dnes je v důchodu přibližně pětina české populace (2,4 milionu starobních důchodců), do roku 2050 jejich počet podle statistiků vzroste až na téměř třetinu. Důvodem je i skutečnost, že v 90. letech se rodilo méně dětí.

Velký nárůst důchodců i současná každoroční vysoká valorizace důchodů může způsobit státu ekonomické potíže. Dlouhodobě na to upozorňuje například ekonomka a předsedkyně důchodové komise Danuše Nerudová.

Hrozí pokles až o pětinu

„V důchodové komisi jsme zpracovávali variantu, co by se muselo stát, abychom zachovali udržitelnost veřejných financí, pokud bychom neudělali reformu důchodů, nezvedali bychom daně a nedělali bychom ani nic jiného. Vyšlo z toho, že jediným možným řešením je snížení důchodů, které jsou mandatorním výdajem státního rozpočtu,“ uvedla pro České důchody Nerudová s tím, že by to znamenalo pokles všech důchodů o několik tisíc, a to plošně. V nejhorším případě může pokles činit 20 procent.

Podobný názor má také bývalý poslanec a ministr financí Miroslav Kalousek. Podle něj nyní penzijní i zdravotní systém finančně „drží“ právě silné sedmdesátkové ročníky. „Oba systémy, penzijní a zdravotní, které teď „drží“ díky odvodům těchto ročníků, se po roce 2030 začnou řítit do obrovských deficitů, protože Husákovy děti najednou nebudou plátci, ale státní pojištěnci a důchodci. A mladší ročníky to odskáčou a nebudou mít šanci vše ufinancovat. Jestliže dneska je na jednoho důchodce zhruba 2,5 plátce, potom to bude 1,7,“ uvedl Kalousek v rozhovoru.

Hampl: Je to mediální zkratka

Pohled na budoucnost důchodů ale rozhodně není jednotný a část politiků nebo ekonomů odmítá, že by hrozil kolaps systému. Spíše jsou přesvědčení o tom, že důchody klesat nebudou, ale sníží se jiné výdaje státu. Šetřit se má například na velkých infrastrukturních stavbách, jako jsou dálnice nebo železnice.

„Slovní spojení „nebude na důchody“ je v zásadě mediální zkratka, které nerozumím. Důchody jsou druhou nejdůležitější mandatorní položkou státního rozpočtu, po obsluze dluhu. Zajímat nás musí, na co jiného z veřejných peněz nebude, pokud ekonomika neporoste a bude dále narůstat podíl seniorů vzhledem k ekonomicky aktivní populaci,“ konstatuje ekonom Mojmír Hampl, bývalý viceguvernér České národní banky.

Český důchodový systém má podle mnohých politiků výhodu v tom, že je průběžný, což mu zajišťuje dostatečnou stabilitu. Peníze se nehromadí a politici je nemohou snadno „vytáhnout“ pro své záměry. A stabilitu by neměla ohrozit ani početná generace Husákových dětí.

Je to vlna, která se přečká

Někteří politici dokonce Husákovy děti „za komplikaci“ vůbec nepovažují „Když jsem byl na ministerstvu, řešili jsme to v různých studiích, a Husákovy děti jsou pojem, který sice existuje, ale z hlediska důchodů je nadhodnocený,“ je přesvědčen bývalý ministr práce a sociálních věcí Zdeněk Škromach.

„Je to sice taková vlna několika ročníků, které proběhnou, ale za nimi je prázdno, naopak dojde k výraznému poklesu. Opatření, která Husákova vláda udělala, vedla k tomu, že rodiny si pořídily děti, které by normálně nepočaly. Ale tím, že už je měly, je nepočaly v dalších letech. Takže je tam díra, kdy zase během nějakých dalších deseti let půjde do důchodu výrazně méně lidí. Takže je důležité, aby ekonomika fungovala a překonala toto období,“ dodává Škromach.

A expremiér Jiří Paroubek si myslí, že nepříznivou situaci by šlo výhledově vyřešit aktivní prorodinnou a rozumnou imigrační politikou z východní Evropy. „Nebude to taková tragédie, jak se občas mluví, že nebude na důchody. Stát se vždycky musí postarat. Domnívám se, že je potřeba parametrickými změnami věci usměrňovat, aby na důchody přitékalo více peněz. Také je důležité snažit se dělat propopulační politiku, to znamená podporovat mladá manželství s dětmi,“ je přesvědčen Paroubek a sám prý o budoucnost důchodů obavy nemá.

Důchody loni ve ztrátě 40 miliard

Důchodový systém je v posledních letech téměř výhradně ve ztrátě. Výjimkou byly roky 2018 a 2019, kdy se vybralo na sociálním pojištění více peněz, než se odvedlo na důchody. Celkem bylo za tyto dva roky „ušetřeno“ přes 35 miliard korun. Za rok 2020 byl ale systém v minusu 40,5 miliard korun, a za první čtyři měsíce letošního roku je to už minus 10,7 miliard.

Na důchody dnes míří celá jedna třetina výdajů státu (přes 500 miliard korun) a do budoucna to bude ještě víc. Otázka výrazného zatížení důchodového systému do dalších let je tedy stále aktuální a debaty mezi politiky a ekonomy by neměly ustávat.