Miroslav Kalousek: Za mě se důchodci měli lépe

Důchody sice rostou, ale rozevírají se nůžky mezi příjmy seniorů a pracujících. „Když si spočtete, co si za tehdejší ceny mohl tehdejší důchodce koupit, byl na tom lépe,“ říká v rozhovoru pro České důchody poslanec Miroslav Kalousek (TOP09). Podle něj by se také každý důchodce měl zajímat o to, aby byl důchodový systém udržitelný a důchody bylo možné vyplácet i v budoucnu. „Čeká nás problém bez ohledu na koronavirus,“ varuje.

Miroslav Kalousek odmítá kritiků seniorů k valorizaci důchodů.

Hodně seniorů vám má za zlé, že „za Kalouska“ se zvyšovaly důchody jen o 40 korun. Jsou naštvaní oprávněně?

Za Kalouska se důchody zvyšovaly přesně podle zákona. A za Kalouska také náhradový poměr, tedy poměr průměrné mzdy k průměrnému důchodu, byl 42 %, dneska je to 38 %. Když si spočtete, co si na tehdejší ceny mohl tehdejší důchodce koupit, byl na tom lépe.

Lidé ale vidí ty částky, 800 nebo 900 korun navíc, a mají radost…

Já z toho mám také radost, ale důchody rostou nominálně, neroste kupní síla důchodců a stále klesá náhradový poměr. Životní úroveň seniorů se za sedm let od naší vlády zhoršila.

Jsem přesvědčený, že má být valorizační vzorec, který je uzákoněný a platí, a důchody se nemají zvyšovat na základě politického rozhodnutí. Nemělo by to být o tom, že se vždycky vláda pohádá, jestli zvýší víc, nebo míň.

A každého, nejen důchodce, by také mělo zajímat, jestli je systém udržitelný, aby bylo možné důchody dlouhodobě vyplácet alespoň v tom stávajícím poměru. A on udržitelný není. Jestli má někdo radost, že dostal o 900 korun více, když si za ně koupí mnohem méně než za mě, a současně si nemůže být jistý, že za 10 let vůbec nějaké důchody budou, je mi ho líto. Protože přemýšlí jen o dnešku a nepřemýšlí o tom, co bude za 10 let. Odpovědnost je v tom, že chceme, aby ti nejslabší a nejzranitelnější měli své důstojné příjmy pořád, a nejenom čtyři roky.

Přiblížil koronavirus dobu, kdy s důchody začnou problémy?

Koronavirus to ztížil. Nás čeká problém bez ohledu na koronavirus a bez ohledu na ekonomický cyklus. Po roce 2030 dojde k velkému demografickému zlomu a takzvané Husákovy děti, silné sedmdesátkové ročníky a mladší, začnou odcházet do penze. Dnes jsou na vrcholu sil a platí sociální a zdravotní jako mourovatí.

Oba systémy, penzijní a zdravotní, které teď „drží“ díky odvodům těchto ročníků, se po roce 2030 začnou řítit do obrovských deficitů, protože Husákovy děti najednou nebudou plátci, ale státní pojištěnci a důchodci. A mladší ročníky to odskáčou a nebudou mít šanci vše ufinancovat. Jestliže dneska je na jednoho důchodce zhruba 2,5 plátce, potom to bude 1,7.

Proto jsme chtěli důchodový systém zreformovat, aby to bylo udržitelné. (Vláda ve složení ODS, TOP09 a Věci veřejné prosadila reformu, jejíž součástí byl II. důchodový pilíř, platila od roku 2013, pozn. red.) Ale politici ČSSD a hnutí ANO všechny reformy zabili a sami nedokázali žádnou předložit, takže je jasné, že dnes už to žádná reforma nezachrání.

Kdybychom došli k tomu roku 2030 velmi málo zadluženi, protože je pravda, že jsme stále velmi málo zadluženi, měli bychom šanci tu demografickou krizi překlenout velkými půjčkami, než by se to zase srovnalo, což bude v okamžiku, kdy Husákovy děti začnou umírat. Ale jestli tam doklopýtáme vyčerpáni stamiliardovými deficity, tak je to past a další peníze si nebudeme moci půjčit.

Zdeněk Škromach: Na důchod by si měl každý pořídit bazének

Co se tedy stane?

Reformy nebudou, Husákovy děti půjdou do důchodu a jsou jen dvě možnosti: buď budou dramaticky menší důchody, nebo se dramaticky prodlouží délka odchodu do důchodu. Současná rozpočtová politika, tedy to, jak vláda řeší covid, do značné míry dala limity toho, jak se budou dát řešit důchody v budoucnu.

Například paní Danuše Nerudová, předsedkyně důchodové komise, říká, že na důchody bude vždy, jen se vezme jinde…

Tak samozřejmě, ale pak se ubere kde? Ubere se na dalším rozvoji země, na investicích, na modernizaci. Samozřejmě se může šetřit i na provozu státu, ale tam neušetříte ty potřebné stamiliardy, o kterých mluvíme.

Možností na reformu je celá řada, já netvrdím, že jsme byli nositelé jediné pravdy. Kdyby vláda zrušila naši verzi a předložila jinou, mohli jsme mluvit o ní. Ale žádná úspěšná verze nemůže být úplně populární. Politici typu Andreje Babiše chtějí lidem říct „budete platit míň, půjdete dříve do důchodu a budete brát větší důchody“. Ale takto svět neběhá. Alespoň jednu z těch tří věcí musíte říct tak, že se lidem nelíbí, jinak to nevybalancujete.

Paní Nerudová udělala obrovský kus práce na výdajové straně, komise zanalyzovala i poměry mezi jednotlivými typy důchodů. Ale neodpověděla na úplně základní otázku: jak to udělat udržitelné a kde na to vzít?

Miloš Zeman: Důchody musíme zvyšovat i při hospodářském poklesu

Proč se vlastně politici nekážou na reformě shodnout?

Reformy penzijního i zdravotního systému – aby byly dlouhodobě udržitelné – v sobě obsahují nepopulární sdělení veřejnosti. Můžete mít těch variant mnoho, ale každá musí obsahovat jednu politicky sebevražednou větu: „Jestli chcete mít důstojný život v důchodu a jestli chcete, aby to tak bylo pro všechny generace v následujícím období, tak do toho každý z nás musí vložit mnohem více osobní spoluúčasti a mnohem více osobní zodpovědnosti. Jestli si myslíte, že to budeme mít zadarmo, tak si to myslíte špatně.“

A politik, který tohle říká, páchá sebevraždu. Odpovědných politiků není mnoho a ti neodpovědní je vždycky přeřvou.

Ještě otázka na závěr: Jak vnímáte rouškovné 5000 korun pro důchodce?

To jsou vyhozené peníze. Já samozřejmě každému důchodci těch 5000 korun přeji, ať si je vezme. Ale není to nic, co řeší problém. Jestli si půjčujeme stamiliardy, měli bychom si je půjčovat na to, abychom řešili problémy, ne abychom rozdávali dárečky.

Děkuji za rozhovor.

Dále doporučujeme