Miloš Zeman: Důchody musíme zvyšovat i při hospodářském poklesu

Už nejsme chudí příbuzní západního světa a situace důchodců se v Česku zlepšuje, přesto je nutné i nadále zvyšovat důchody. „A to i za situace, kdy bychom čelili hospodářskému poklesu,“ říká v rozhovoru pro České důchody prezident Miloš Zeman. Jako prognostik také nastínil scénáře vývoje důchodového systému a vyjádřil obavy, že kvůli stárnutí populace mohou chybět peníze na důchody. Dodal, že je zastáncem i mírného zvyšování důchodového věku.

První a osobnější část rozhovoru s prezidentem Zemanem o stárnutí, důchodu a zdraví si můžete přečíst zde.

Pane prezidente, nedávno jste podepsal takzvané rouškovné, příspěvek 5000 korun pro důchodce. Předpokládám tedy, že to hodnotíte jako správný krok. Vnímáte situaci seniorů v současné době jako vážnou?

Podpořil jsem jednorázový příspěvek našim seniorům, který si bezesporu zaslouží. Současná situace je ale pro staré lidi velmi těžká hlavně z jiného důvodu než finančního. Pandemie je často uvrhá do samoty, nemožnosti potkat se s blízkými. A to je nesmírně zarmucující. Oceňuji proto, když například domovy seniorů přichází s nápady, jak setkání s rodinou umožnit.

Jak hodnotíte současnou výši důchodů, a to i v kontextu výrazné valorizace v posledních letech? Částky sice rostou pěkně, ale fakticky se stále rozevírají nůžky mezi důchody a platy. Navíc jsou tady desítky tisíc seniorů na hranici chudoby.

Měli bychom ocenit, že vláda na důchodce nezapomíná a snaží se zlepšovat jejich životní úroveň. A tak by tomu mělo být i v budoucnu, i za situace, kdy bychom čelili hospodářskému poklesu. V každém případě je prvořadé se soustředit právě na problém seniorů pohybujících se na hranici chudoby. Tam je nutná součinnost s kraji, městy a obcemi.

Je vůbec možné, abychom někdy v důchodech dohnali Německo a další západní země?

Naše hospodářská úroveň se bezesporu za posledních třicet let zvedla a již nejsme v situaci zcela chudého příbuzného. Nepatřím k příznivcům hesla „dohnat a předehnat“. Hesly totiž ničeho nedosáhneme.

Abychom se dostali na úroveň západních zemí, musíme volit ekonomické nástroje, které posilují Českou republiku jako celek. Jsou to velké investice, podpora domácího průmyslu a domácího podnikání. Vybudovat Baťovskou republiku. Slovy se dál neposuneme, prací svých rukou ano.

Jak jako prognostik pohlížíte na budoucnost důchodů? Jaká bude situace za 10 nebo 20 let?

Mohou být, zjednodušeně, dva scénáře, u situace za 20 let. Pokud bude dále stagnovat natalita (porodnost, pozn. red.), budeme čelit stárnutí populace. Což samozřejmě bude klást důraz na finanční zabezpečení seniorů a na mezigenerační solidaritu. Nebezpečí představuje již se objevující antagonismus vůči stáří u části mladé generace.

Druhý scénář počítá s vyšší porodností, to ale vyžaduje například razantnější podporu rodiny i ze strany vlády. Mnoho se na to v současnosti zapomíná, a je to chyba. Oba scénáře ale je nutno konfrontovat s ekonomickým vývojem.

Bojíte se, že až začnou do důchodu hromadně odcházet takzvané Husákovy děti, čeká Česko důchodový problém? Jak vnímáte varování řady ekonomů, že bude nutné zvýšit důchodový věk nebo snížit důchody?

Skutečně může nastat strukturální problém, kdy, zjednodušeně řečeno, nebude na důchody dostatečné množství prostředků. Proto znovu opakuji, musíme více podporovat rodiny. Maminka, tatínek, děti. Protože jen děti se pak mohou opravdu láskyplně postarat o své rodiče. To nemůžou nahradit peníze ani sebelepší sociální systém.

Neustále mudrujeme nad důchodovou reformou, ale zapomínáme na reformu myšlení ve prospěch rodiny. Ona je opravdu základ státu!

Měl by se zvyšovat důchodový věk? A co v případě pracovníků náročných profesí?

Dovedu si představit v budoucnu mírné navýšení. Nesmí jít ale o extrém, kdy by lidé, omlouvám se za ta slova, z práce zamířili rovnou na hřbitov. Na náročné profese je skutečně nutno nahlížet diferencovaně, ale nesmí jít o nekonečné rozšiřování seznamu.

Aktuální zpráva OECD k českému důchodovému systému upozorňuje, že podmínka 35 odpracovaných let pro nárok na důchod je velmi přísná a hrozí, že poroste počet nových seniorů bez důchodu. Obavy vyjádřil také ombudsman Stanislav Křeček. Jaký je váš pohled?

Jde o otázku, která neumožňuje jednoduchou odpověď. Systém je přísnější, ale funkční. Rozvolnění může přinést další finanční náklady. Na druhou stranu hrozí nespravedlnosti, jak upozorňuje OECD. Nechci být v této věci soudcem, protože definitivní odpověď závisí na pečlivě propočítaných ekonomických, ale i sociálních dopadech.

Jak vnímáte potřebu důchodové reformy a současné kroky důchodové komise vedené rektorkou Danuší Nerudovou?

Důchodová reforma je letitý evergreen. Čas od času se objeví vlna zájmu, pokusy, a pak vše načas utichne. Základní problém je v neschopnosti politické scény se shodnout na věci, která přesahuje čtyřleté funkční období.

Mojí základní zásadou je, aby důchodový systém byl konstruován ve prospěch seniorů, nikoliv žraločích finančních skupin. Ony ty miliardy korun bankéře nesmírně lákají. Tedy jsem pro parametrické změny.

A žádná důchodová reforma nebude nic platná, pokud mladí nebudou mít úctu ke starým, pokud mladí nebudou čerpat ze zkušeností starých a staří nebudou naslouchat mladým.

Myslíte si, že se reforma do voleb stihne prosadit?

Zde si dovolím pouze konstatovat, že pravděpodobně ne.

Co vy sám byste na důchodovém systému rád změnit či upravil?

Jsem spíše příznivcem parametrických změn, nikoli překopání celého systému.

Děkuji moc za rozhovor.