Mladým lidem hrozí o 20 % nižší důchody. Čím déle studují, tím hůře

Nenápadné změny v důchodovém systému způsobí, že dnešní mladí lidé budou mít výrazně nižší důchody než jejich rodiče. Od roku 2010 se totiž nijak nezohledňuje délka studia, což pro některé může znamenat, že pro účely výpočtu důchodu přijdou o šest let. Částečně se změny týkají těch, kteří studovali po roce 1996.

V letech 1996 a 2010 začaly v rámci důchodů platit dvě zásadní změny, které ovlivňují výši důchodu lidí, kteří studovali. V současné době se totiž důchody počítají nejen z výše výdělků, ale také z počtu odpracovaných let, do kterých se dříve započítávalo i studium. To už ale neplatí a zvláště vysokoškoláci, kteří půjdou do důchodu hned po dosažení důchodového věku, na tom budou finančně hodně tratit.

Co se změnilo?

Do roku 1996 se veškeré studium po dokončení základní školní docházky započítává do důchodového pojištění, a to do 18 let ze 100 %, od 18 let potom z 80 %. To znamená, že za každých 100 odstudovaných dnů lidé získají 80 dnů jako náhradní dobu pojištění. Celkem takto mohou získat až šest let.

Jenže to už pro současné studenty neplatí. Od roku 1996 se přestalo počítat studium od ukončení základní školy do 18 let, a od roku 2010 pak veškeré studium. Jakékoliv studium po roce 2010 se tedy nijak nepromítá do důchodu. Reálně to znamená, že doba pojištění se jim začíná počítat až od chvíle, kdy začnou pracovat.

Pokud tedy někdo studuje vysokou školu do 26 let, může mít až o 11 let kratší dobu pojištění oproti lidem, kteří studovali na začátku 90. let, a až o 6 let kratší dobu oproti svým rodičům nebo jen o pár let starším sourozencům.

Co to znamená v praxi?

Každý odpracovaný rok nebo rok náhradního pojištění se počítá a znamená vyšší důchod. Každý důchod se skládá ze základní výměry (nyní je 3490 korun) a procentní výměry, kterou ovlivňuje výše výdělků. Za každý rok pojištění pak lidé získají 1,5 % z takzvaného výpočtového základu, což je jakýsi balík výdělků za celý život. Lidé, kteří 6 let studují, tak přicházejí reálně o 9 % z této výměry.

Pro srovnání si uveďme příklad:

Pan Marcel dokončil základní školu na začátku 90. let a potom studoval vysokou školu. Pokud bude pracovat až do důchodu do 65 let, může získat až 50 let pojištění (3 roky na střední škole, potom až 4,8 let za vysokou školu a zbytek práce). Naproti tomu jeho syn Tomáš, který studuje do 26 let vysokou školu a poté bude až do 65 let pracovat, získá jen 39 let pojištění. Pokud budou mít oba přibližně stejně placenou práci, bude mít pan Marcel důchod o 22 % vyšší, aniž by udělal cokoliv navíc.

V průměru tak dnešní studenti vysoké školy budou mít s průměrnými výdělky až o pětinu nižší důchody. Při přepočtu je tak každý rok studia bude „stát“ 300 až 400 korun na důchodu. Čím vyšší výdělky, tím je to samozřejmě více.