Zuzana Bubílková do důchodu nepospíchá. Pro případ konce kariéry má bizarní plán: „Budu dělat rakve“
Ve svých čtyřiasedmdesáti letech je ve skvělé kondici, pravidelně sportuje a zajímá se o módu. Kromě toho Zuzana Bubílková stále pravidelně pracuje a účastní se společenského života. Nejednoho fanouška proto možná napadne, zda za tím není nějaké kouzlo. Sympatická moderátorka a publicistka ale tvrdí, že za vším je pouze pravidelný režim. Co dalšího na sebe v rozhovoru prozradila?
Sledovat v Google Zprávách
Ve věku, kdy si řada lidí už užívá klid a zasloužený odpočinek, Zuzana Bubílková je stále doslova na roztrhání. Rozhovor pro České důchody absolvovala na dálku, a to z Františkových Lázní, kde ji toho večera zrovna čekalo vystoupení. Času nazbyt ale rozhodně příliš neměla. Těšila se totiž, že využije příležitost k návštěvě místní posilovny. Po dlouhé cestě vlakem se totiž cítila ztuhlá a usoudila, že trocha pohybu by jí přišla více než vhod.
Bez pravidelného pohybu si svůj život ostatně už desítky let neumí představit. Ke své práci má velmi podobný vztah a navzdory zralému věku se jí rozhodně nemíní vzdávat. I přesto, že jde o dámu v letech, je Zuzana Bubílková stále neuvěřitelně svěží a nechá se nadchnout pro věci, které by si většina seniorek nejspíš už neuměla představit – například předvádění pro módní značky. Zatímco o tom všem vypráví, neopouští ji navíc její pověstný smysl pro humor, který ani na minutu neváhá namířit dokonce sama proti sobě.
Rozhovor se Zuzanou Bubílkovou:
Pokaždé, když s vámi mluvím, vyprávíte mi o nějakém sportu. Ve vašem věku mi to připadá téměř neuvěřitelné. Máte na to nějaký fígl, díky kterému jste pořád takhle fit?
Na sportování máte jeden fígl, prostě nesmíte přestat (smích). Já se tím jinak nějak zvlášť nezabývám, ale je fakt, že denně cvičím. Teď jsem ve Františkových Lázních a ještě si půjdu zacvičit do posilovny. Večer máme vystoupení.
Takže si zajdete zacvičit ještě před vystoupením? Nebude toho na vás příliš?
Ne, vždyť jsem celý den seděla, protože jsem jela vlakem. Včera jsme byli na Vysočině, takže jsem sem musela přijet až dnes. Vystoupení je v sedm, tím pádem mám ještě dost času. Na hodinku si do posilovny zajdu. Tady v léčebném domě je pěkné fitko.
Máte tam na cvičení klid, nebo vás neustále zastavují lidé, kteří vás poznávají?
Obvykle jsem tam úplně sama. Ale když jsem tu byla asi před rokem, najednou koukám a všichni v bazénu pod fitkem stáli a dívali se na mě. Takže jsem tam vlastně dělala představení.
Co kromě posilovny patří k vašim pravidelným sportovním aktivitám?
Každý den se snažím něco dělat. Chodím s hůlkami a pravidelně nachodím osm až deset kilometrů denně. Počítám si to.
Vzpomínám si, že jste mi před časem vyprávěla o tom, jak chodíte běhat. Děláte to ještě, nebo už jste běh pověsila na hřebík?
Běhávala jsem a občas ještě běhám, ale v tomhle věku už jsou pro mě na klouby lepší hůlky. Dělám nordic walking, ale takový rychlý. Občas hůlky zvednu a chvíli klušu. Doktoři mi říkali, že si s hůlkami procvičím i ruce. Je to podobné jako na orbitreku v posilovně a velká výhoda je, že u toho zapojujete také záda.
Na bolavá záda si stěžuje i řada mnohem mladších lidí, kteří celý den sedí u počítače. Vás se to díky sportu netýká?
Já vůbec nevím, co jsou bolavá záda, opravdu ne. Přitom mi doktoři tvrdí, že moje bederní páteř není zrovna v nejlepším stavu. Ale tím, že posiluji svaly kolem, to zřejmě drží. Říkali mi, že je potřeba ty svaly posilovat. A teď to musím zaklepat, ale záda mě zatím nebolí vůbec.
Tím pádem pravidelnou součástí vaší snídaně nejspíš nebudou léky na bolest, že?
To už opravdu musí něco být. Občas se to stane, když dlouho stojím v botách na podpatcích, potom mě někdy bolí hlava. To je případ, kdy si ten prášek vezmu. Jinak musím říct, že opravdu ne.
K dobré kondici patří kromě pohybu také zdravý jídelníček. Je to něco, co si hlídáte, nebo si zkrátka dopřejete, na co máte chuť?
Ano, určitě si to hlídám. Například masa jím velice málo. Tučné bych vůbec nesnědla, vepřové také nejím. Řízek jenom když je nejhůř, třeba když jsme na zájezdu a dostaneme ho. Nedávno jsme vystupovali na oslavě Dne seniorů a já jsem celý den neměla čas se pořádně najíst. Seniorům dávali řízky, dostali jsme je i my a ten jsem večer snědla. Ale to je výjimka (smích).
Jak tedy vypadá váš běžný jídelníček?
Většinou si dávám tvaroh a jogurty, k tomu ovoce nebo zeleninu. Taky krabí prsty a hodně vajíček kvůli bílkovinám. Člověk už musí v tomhle věku přitvrdit, nemůže si pořád všechno omlouvat.
Vypadá to, že máte úplně příkladný sportovní jídelníček. Navíc se pravidelně hýbete, takže jste vzorná. Máte vůbec nějakou neřest?
Ani nekouřím, ani nepiju. Takže jsem strašně nudný člověk. Pro bulvár úplně nepoužitelná. A víte, že jsem ráda? (smích)
Na druhou stranu, takhle vzorných lidí je docela málo. Takže jste tím vlastně z opačné strany spektra zajímavá a můžete třeba někoho inspirovat.
Tak teď jste mi řekla, že vlastně vím, proč to dělám. Abych byla zajímavá tím, že nemám neřesti (smích). To už tak má opravdu asi málokdo.
Myslíte, že váš zdravý životní styl má vliv také na to, jak vypadáte?
Myslím, že určitě. Rozhodně se to odrazí například na pleti. Už dvacet let mám stejnou váhu, takže nepotřebuju žádný ozempic. Nevyužívám ani botox nebo nějaké hloubkové liftingy. Myslím si, že i to je výsledek toho, že se o sebe staráte zevnitř.
Hodně lidí ale tvrdí, že s tou péčí sama o sebe je potřeba začít včas, aby to mělo patřičný efekt. Kdy jste se tím začala zabývat vy?
Tak v šestatřiceti, sedmatřiceti letech. A k pravidelnému sportu mě dostal Miloslav Šimek, protože sám cvičil a sportoval. Nesnášel lidi, kteří se opíjejí a potřeboval parťáka, který se neopíjí a bude s ním chodit trénovat. Takže jsme brávali psa a kola. Opravdu jsme sportovali dennodenně, dokonce i na zájezdech, a to mi potom zůstalo.
Zvládala jste pravidelný pohyb i v době, kdy jste měla malého syna?
Syn hrál závodně tenis. Když jsem s ním byla na kurtu a měli tam fitko, šla jsem si mezitím zacvičit. Nebo jsem alespoň běhala kolem kurtů a sbírala míčky (úsměv).
Pocítíte na sobě, když pár dní trénink z různých důvodů musíte vynechat?
Když třeba dva dny nemůžu, protože mám celý den plný a ve dvanáct v noci už opravdu ven nepůjdu, vyloženě mě to tíží. Cítím, že ráno potřebuju vypadnout ven. Už je to návyk, řekla bych taková droga. Vidíte, vlastně droguju. Jsem závislačka (smích).
Patříte k lidem, pro které je pohyb důležitý také z hlediska duševní pohody?
Řekla bych, že ano. Já to všechno vyvětrám z hlavy. A taky se mi potom dobře spí. Když si večer vyjdu třeba na půlhodinu nebo na hodinu ven, dobře se mi pak usíná.
Dokážete si vlastně představit, že byste jednoho dne definitivně přestala pracovat a šla do důchodu?
Zatím si to představit neumím. Je ale fakt, že to zatím vůbec neřeším. Mám práci, chtějí mě a nezabývám se tím, co bude pak. A jestli to přijde, určitě si zase najdu něco jiného.
Máte představu, co by to mohlo být?
Třeba začnu studovat tesařinu a budu dělat rakve. Těch je málo (smích).
Zatím vám ale nabídky přicházejí a v poslední době některé z nich souvisí s módou. Co po vás pořadatelé vlastně chtějí?
Teď mám docela hodně nabídek, abych dělala talk show na módních přehlídkách a vždycky se ještě v něčem prošla po molu. Taky šiju šperky, takzvaný šitý šperk, a dostala jsem nabídku udělat výstavu svých náhrdelníků.
Oslovují vás někdy také obchody s oblečením?
Už se mi několikrát stalo, že mě oslovily butiky, abych jim předvedla módu. Říkají, že se jim pak oblečení lépe prodává, než kdyby ho ukazovali na modelkách. Ženy padesát plus nebo šedesát plus ho totiž vidí na někom, kdo má normální postavu, a dokážou si ho tak na sobě lépe představit.
A přicházejí si pak pro konkrétní kousky?
Ano. Když se fotka dá na Facebook, přijdou a řeknou, že chtějí to, co jsem měla na sobě já, a jestli to mají v jejich velikosti. Opravdu si to kupují. Z butiků mi hlásí, že se jim skutečně zvýšil prodej.
