Senioři dostanou přidáno, účet za štědrost politiků ale bude astronomický. Šéf Národní rozpočtové rady bije na poplach

Důchodci si od ledna polepší v průměru o 304 korun měsíčně, vláda jim navíc slibuje jednorázově dva tisíce. Podle šéfa Národní rozpočtové rady Mojmíra Hampla však další přidávání při nízké inflaci nedává smysl a zbytečně zatěžuje státní rozpočet.

Mojmír Hampl.
i
Foto: Profimedia
Mojmír Hampl.

Hampl o důchodech mluvil v říjnovém pořadu Hráči na Blesk.cz. „Proč bychom měli v situaci, kdy je inflace nízká, dělat valorizace, které jsou vyšší, než je zákonný mechanismus?“ ptal se.

Podle něj politici často argumentují tím, že si senioři vyšší penze zaslouží. Jenže pokud stát přidává nad rámec zákona i při nízké inflaci, může stejný tlak přijít také v době rychlejšího zdražování. A na další zvyšování důchodů pak bude muset najít peníze.

Seniorka si přepočítává peníze z důchodu.
i
Foto: Shutterstock

Kolik přibude na důchodovém účtu

Od ledna 2027 vzroste základní výměra každého důchodu o 270 korun na 5 170 korun. Tu dostávají všichni stejně. Vláda k tomu schválila zvýšení procentní části penze o 0,2 procenta. U průměrného starobního důchodu jde o dalších 34 korun. Celkově tak má průměrná penze dosáhnout 22 196 korun.

Konkrétní zvýšení záleží na výši důchodu. Kdo dnes pobírá kupříkladu 16 tisíc korun, dostane od ledna přibližně o 292 korun více. U penze 24 tisíc korun půjde zhruba o 308 korun. Rozdíl je daný procentní částí důchodu, kterou vláda zvýšila nad zákonné minimum. Podle ministerstva práce to státní rozpočet vyjde na dalších 1,1 miliardy korun ročně. Vyšší částky přitom seniorům zůstanou i v dalších letech.

Vedle pravidelného zvýšení se mluví o dvoutisícovém příspěvku. Pro seniora, který po zaplacení bydlení a potravin pečlivě počítá každou stokorunu, by to byla znatelná pomoc.

Mohl by za ni pořídit namátkou zimní boty, doplatit dražší léky nebo uhradit část energií. Na druhou stranu platí, že jde o jednorázové peníze. V dalších měsících se k penzi nepřičtou a nezvýší ani základ pro její příští valorizace.

Vyplacení mimořádných dvou tisíc korun navíc zatím není jisté. Příslušná novela prošla 4. listopadu druhým čtením ve Sněmovně a čeká na další schvalování. Lednová valorizace už je naopak schválená, takže s pravidelným zvýšením penzí mohou senioři počítat. Na mimořádný příspěvek si ještě musí počkat.

Ministr Aleš Juchelka si hraje s dětmi.
i
Foto: Oficiální Facebook ministra Aleše Juchelky

Spor o peníze, které stát nemá

Ministr práce Aleš Juchelka mimořádné přidání hájí. Poukazuje na to, že průměrná penze bude příští rok odpovídat asi 40,2 procenta průměrné hrubé mzdy. Letos je tento poměr vyšší. Jednorázová pomoc má podle něj lidem usnadnit život, aniž by stát musel stejnou částku vyplácet každý další měsíc.

Hampl upozorňuje především na dopady na státní rozpočet. Ten má příští rok skončit ve schodku 386 miliard korun. Podle Národní rozpočtové rady mají plánované změny důchodů zvýšit výdaje o 17,8 miliardy korun, vláda však v rozpočtu počítá s 23,2 miliardy.

Rozdíl rada označuje za skrytou rezervu. Do výpočtu zahrnuje mimo jiné pravidelnou valorizaci, přidání nejstarším seniorům a jednorázový příspěvek dva tisíce korun. Jen jeho vyplacení má stát přibližně 4,8 miliardy korun.

Hampl proto připomíná, že při rozhodování o důchodech je potřeba myslet i na mladší generace, které do penze odejdou až za desítky let. Je přesvědčený, že stát bude důchody vyplácet i v budoucnu, otázkou však zůstává jejich výše a to, co si za ně lidé skutečně pořídí.

author avatar
Jiří Lacina
Ekonom a novinář, vystudoval Vysokou školu ekonomickou v Praze, působil mimo jiné v redakci iDNES.cz. Zaměřuje se především na důchodovou problematiku, osobní finance a sociální politiku. Ve svých článcích sleduje legislativní změny, důchodové reformy i ekonomické souvislosti stárnutí populace. Věnuje se výpočtům penzí, pravidlům důchodového pojištění a dopadům státních rozhodnutí na život seniorů. S využitím statistik, odborných analýz a konkrétních příkladů přibližuje čtenářům fungování důchodového systému i širší ekonomické souvislosti. Zajímá ho ale i aktuální společenské dění a praktické otázky každodenního života ve vyšším věku.

Více k tématu