Antibiotika na nachlazení vůbec nefungují a dokonce mohou i uškodit. Přesto je Češi u lékařů stále vyžadují
Když někoho trápí rýma, kašel nebo bolest v krku, chce se co nejdřív cítit lépe. Někteří lidé stále věří, že s antibiotiky překonají nemoc rychleji. Příznaky nachlazení ale mohou účinněji zmírnit jiné léky. Zbytečné užívání antibiotik navíc může vést k nežádoucím účinkům a podporovat šíření odolných bakterií.
Člověk, který řeší rýmu, škrábání v krku, kašel a únavu, potřebuje zvládnout běžné povinnosti a co nejrychleji se těchto nepříjemných příznaků zbavit. Část pacientů věří, že jim s návratem do běžného života rychle pomohou antibiotika. Léčba se však volí podle příčiny onemocnění. Nachlazení způsobují viry, ale antibiotika se používají na léčení bakteriálních infekcí.
Nachlazení je virová infekce
Při nachlazení virus napadne horní dýchací cesty. Virů, které nachlazení zapříčiní, je mnoho. Podle Národního zdravotnického informačního portálu (NZIP) antibiotika na tyto viry neúčinkují, a proto se při nachlazení užívají zbytečně. Nachlazení obvykle trvá přibližně 9 dnů, kašel může někdy přetrvávat až 3 týdny.
Část pacientů od antibiotik čeká rychlejší uzdravení
Agentury Engage Hill a Remmark uskutečnily v roce 2021 průzkum, kterého se zúčastnilo 2 tisíce lidí ve věku 16 až 65 let. Z těchto lidí si 37 procent myslelo, že antibiotika urychlí léčbu nachlazení. Téměř 40 procent z nich o antibiotika lékaře žádalo. V roce 2023 se pak výzkumníci lidí ptali znovu.
Domněnku, že antibiotika rychleji vyléčí nachlazení, vyslovilo 30,6 procenta dotázaných. O předepsání antibiotik žádalo 34,4 procenta. Výsledky se tedy zlepšily, ale stále si někteří myslí, že díky antibiotikům rychleji vyřeší nachlazení.
Předepsání antibiotik závisí na vyšetření
Lékař musí zjistit, jaké má pacient příznaky, jak dlouho trvají a jak se vyvíjejí. K nachlazení se někdy může připojit bakteriální infekce. V tom případě pak lékař může antibiotika předepsat. Pokud si není jistý, může provést CRP test, který mu napoví, zda jde o bakteriální nebo virovou infekci.

Nadužívání antibiotik může vést k rezistenci
Užívání antibiotik může mít následky. Tato léčba může narušit bakteriální osídlení a způsobit třeba průjem. Při virové infekci se tak pacient může vystavit nežádoucím účinkům zcela zbytečně.
Některé bakterie mohou navíc účinku antibiotika odolat. Právě nesprávné a časté používání antibiotik vede k rezistenci, tedy odolnosti. Léčba pak může být obtížnější a zdlouhavější.
Při nachlazení je třeba tlumit příznaky
Když je člověk nachlazený, potřebuje především ulevit od konkrétních obtíží. Měl by dbát na odpočinek, přiměřený příjem tekutin a omezit námahu. S výběrem vhodného léčivého přípravku mu může poradit lékař nebo lékárník. Používat zbylá antibiotika nebo lék předepsaný někomu jinému se nedoporučuje.
Jestliže se při nachlazení objeví potíže s dýcháním, bolest na hrudi, vysoká horečka nebo jiné zhoršující se příznaky, je lepší dojít si hned k lékaři. NZIP uvádí, že větší pravděpodobnost ke vzniku komplikací během nachlazení mohou mít lidé s cukrovkou, astmatem, CHOPN nebo kardiovaskulárním onemocněním. Volba antibiotik by měla vycházet z vyšetření a zjištěné příčiny onemocnění.
Sledovat v Google Zprávách