O české důchodce nemá kdo pečovat: Na 100 seniorů připadají jen 2 až 3 pečovatelé a sestry, v zahraničí je jich přitom více než dvojnásobek
Česká republika má výrazné podstavy v oblasti péče o seniory, uvádí ve své zprávě OECD Health Statistics evropská pobočka Světové zdravotnické organizace (WHO). V roce 2024 měla naše země 2,5 pracovníka formální dlouhodobé péče na 100 lidí nad 65 let věku. Průměr ze zemí OECD, které nahlásily svoje statistiky, je 5,6 pracovníka.
Sledovat v Google Zprávách
Rozdíl je tak více než dvojnásobný. Kromě těchto alarmujících statistik WHO zjistila také to, že v roce 2024 bylo v evropském regionu, kam spadá i ČR, 23,9 procenta obyvatelstva nad 60 let. Toto číslo má do roku 2050 výrazně růst, přičemž počet osob nad 85 let má být oproti roku 2024 více než dvojnásobný.
Co čísla (ne)znamenají
Počty pracovníků formální péče o seniory jsou zde porovnávány s reálným počtem seniorů ve společnosti. Je to vcelku objektivní hodnocení, ale ne zcela vypovídající. Nehovoří se zde například o tom, kolik seniorů péči reálně potřebuje, a jaká je kvalita samotné péče. Množství lidí pro dané pozice totiž vyjadřuje jen kvantitativní údaj.
Nejde přitom jen o pracovníky domovů pro seniory, jak by se na první pohled mohlo zdát. Ukazatel OECD zahrnuje lidi, kteří pečují o seniory omezené v každodenních činnostech, bez ohledu na to, zda jde o péči v domácím prostředí nebo v pobytových zařízeních. Zahrnuje tedy i respitní, tedy odlehčovací péči a podobné služby.
Do statistik se nezapočítávají příbuzní a přátelé seniorů, kteří o ně pečují dobrovolně a bez nároku na odměnu. Naopak ti příbuzní a přátelé, kteří jsou za péči placení, jsou součástí statistik.
Proč by nás to mělo zajímat
Výše uvedené statistiky nejsou jen čísly, ale ukazateli pro budoucnost. Populace stárne a stát bude muset hledat další řešení při poskytování zdravotních i sociálních služeb, ale také podporu rodinám, které o svoje seniory pečují a budou pečovat doma.
V českém kontextu je v této souvislosti zajímavý ještě jeden výsledek studie Eurostatu, a sice fakt, že v roce 2024, z něhož data pocházejí, měl 65letý senior v ČR před sebou v průměru 8 let života bez zdravotních omezení, zatímco průměr zemí EU je 10,3 roku.
Strategie WHO pro zdravé stárnutí
WHO současně zveřejnila strategii „Ageing is Living“ pro léta 2026 až 2030. Jedná se o strategii pro zdravé stárnutí, která má čtyři politické pilíře – podporu zdraví a prevence, změny ve zdravotní a sociální péči, prostředí, které je přátelské ke stáří, a nakonec boj s diskriminací na základě věku, tedy ageismem.
Proměny péče v ČR
Je otázkou, zda je nedostatek pracovníků ve formální dlouhodobé péči o seniory způsobený spíše podprůměrným mzdovým ohodnocením v tomto sektoru nebo nedostatkem vzdělaných lidí. Člověk, který se hlásí na pozici sociálního pracovníka, musí mít příslušné vzdělání (minimálně vyšší odbornou školu s titulem diplomovaného specialisty). A takových je u nás málo.
Ne každý zaměstnanec domova seniorů nebo pracovník v péči však musí mít status sociálního pracovníka. Například pečovatelky a pečovatelé v domovech pro seniory mohou být kvalifikováni už s příslušným akreditovaným kvalifikačním kurzem pro pracovníky v sociálních službách. Stačí, když takový pracovník bude svéprávný a zdravotně způsobilý a bude mít čistý trestní rejstřík.
Na setkání WHO v Kodani se řešila kromě samotné strategie stárnutí také umělá inteligence a její používání v oblasti zdravotnictví. Tak, aby bylo etické a současně reagovalo na aktuální potřeby. Oba dokumenty nejsou pro členské země právně závazné a mají spíše status doporučení.
