Senior sedí u televize a zapomene pít. V horku může slabost přijít velmi rychle
V horkých letních dnech je velmi důležité dbát na dostatečný příjem tekutin. Když teploty výrazně stoupají, více se potíme a ztrácíme větší množství tělesných tekutin než v chladnějších dnech. Správnému pitnému režimu je třeba věnovat pozornost především u seniorů, protože s vyšším věkem se pocit žízně snižuje.
Pitný režim nelze podceňovat v žádném věku, u seniorů však obzvlášť. U této věkové skupiny totiž hrozí zvýšené riziko dehydratace v důsledku některých tělesných změn, které souvisejí s věkem.
Se stoupajícím věkem se snižuje citlivost organismu na pocit žízně, takže senioři často nepociťují potřebu pít včas nebo dostatečně. Mozek reaguje na nedostatek tekutin méně výrazně než u mladších lidí, a signál žízně se objevuje později nebo je slabší. Zároveň se mění i schopnost těla hospodařit s vodou – ledviny hůře regulují hospodaření s tekutinami a celková vodní rovnováha je méně stabilní. Svou roli mohou hrát také běžně užívané léky, například diuretika, a u některých seniorů i zhoršená paměť nebo soustředění, kvůli kterým jednoduše zapomínají pít.
Nedostatečný příjem tekutin u osob ve vyšším věku je způsoben nejen nižší potřebou pít, ale někdy také proto, že senioři záměrně pijí méně, než by měli. Někteří totiž mají obavu z nechtěného úniku moči nebo častých návštěv toalety. Pokud jsou navíc starší osoby méně pohyblivé a na toaletu potřebují doprovod, může je to od dostatečného pití odrazovat.
Dalším problémem může být i prosté zapomínání na pití v průběhu dne. Třeba během zaujatého sledování televize. O to více, když daná osoba trpí například demencí.
Závažné důsledky
Nízký přísun tekutin může způsobit zahuštění krve a zhoršení funkce krevního oběhu a ledvin. Narušena může být také rovnováha minerálních látek v těle.
Mezi příznaky dehydratace patří:
- žízeň,
- suchá kůže a sliznice,
- únava, poruchy koncentrace a zapomnětlivost,
- bolesti hlavy a závratě,
- zmatenost, apatie,
- svalové křeče,
- zácpa,
- náchylnost k infekcím močových cest.
Na dehydrataci u seniora upozorní také množství a barvy moči. Optimální barva moči je světle žlutá. Pokud je moč tmavá, může to značit nedostatek tekutin.
Ideální je alespoň litr a půl tekutin
Potřeba tekutin se může u jednotlivců výrazně lišit – závisí na pohybové aktivitě seniora, přítomnosti některých příznaků (horečka, průjem či zvracení), užívání některých léků (diuretika, projímadla) nebo teplotě vzduchu.
Doporučený denní příjem tekutin je 1,3 až 1,5 litru. V létě je vhodné příjem tekutin zvýšit alespoň na 2 litry denně. Při průjmu, zvracení a vyšší fyzické aktivitě je také nezbytné více pít.
Senioři trpící potížemi s ledvinami nebo srdcem by se měli o ideálním denním množství tekutin poradit se svým ošetřujícím lékařem.

Co pít a co nepít?
Nejlepší je pít čistou vodu a ředěné neslazené ovocné či zeleninové šťávy. U těchto nápojů je však třeba hlídat jejich příjem, protože jejich nadměrná konzumace může způsobovat průjmy.
Pro běžnou každodenní hydrataci jsou také prospěšné slabé nebo středně mineralizované vody, které pomáhají doplňovat důležité minerální látky.
Místo kávy, která pro někoho může být nevhodná, lze přejít na kávovinový nápoj z praženého obilí (typu melta), na který jsou někteří senioři zvyklí z dětství.
Nejen starší osoby by se měly vyhýbat slazenému pití, protože je obecně nezdravé. Nadbytek cukru je spojován se zvýšeným rizikem některých zdravotních problémů, včetně kognitivního úpadku.
Počítají se i polévky či ovoce
Do příjmu tekutin lze započítat i polévky nebo neslazený ovocný a zelený čaj. Zvýšit příjem tekutin pomáhá také zelenina a ovoce s vysokým obsahem vody, jako jsou rajčata, okurka, meloun či pomeranče.
Nedostatek tekutin může u starších osob často zůstat bez povšimnutí a poměrně rychle se stát život ohrožujícím. Měly by proto mít nápoje neustále po ruce – na nočním stolku, na stolku u křesla nebo třeba při sledování televize.
Sledovat v Google Zprávách