Senioři necítí žízeň včas. Dehydratace tak hrozí častěji
U starších lidí bývá pocit žízně oslabený, a proto u nich hrozí dehydratace častěji než u mladších ročníků. Nedostatek tekutin může narušit běžné fungování organismu, přispívat k únavě, zmatenosti i dalším zdravotním potížím a zvyšovat riziko pádů i komplikací.
Dehydratace u seniorů je jednou z řady problematik, jimž se věnují lékaři v geriatrii. Nedostatečný příjem tekutin u nich nevzniká pouze vlivem jejich zapomínání, ale na vině jsou fyziologické i sociální změny, jimiž procházejí.
Víte, že žízeň není časnou známkou toho, že se potřebujete napít? Objevuje se totiž až tehdy, kdy ztráta vody v těle dosáhne 1 až 2 % tělesné hmotnosti.
S věkem klesá citlivost receptorů v mozku, jež jsou zodpovědné za pocity žízně. Starší člověk může trpět nedostatkem tekutin, ale jeho mozek to tak nevidí a nevyšle správný signál, který by seniora přinutil se napít.
Ubývá svalová hmota
S věkem ubývá svalové hmoty, a tím i celkového množství vody v organismu. Starší lidé jsou proto vůči dehydrataci zranitelnější. Někteří však pití záměrně omezují, protože je trápí inkontinence neboli nechtěný únik moči. Myslí si, že když nebudou pít, jejich zdravotní problém zmizí. Svým způsobem ano, nemusejí tak často chodit v noci na toaletu, ale jejich tělo je ve skutečnosti dehydrované.
Ve vyšším věku je celkem pravidlem, že lidé užívají léky na vysoký krevní tlak. K nim patří i diuretika (léky na odvodnění), jež zvyšují ztráty tekutin. U starších osob se zhoršuje schopnost ledvin vstřebávat zpětně vodu, což oslabuje pocit žízně.
Rizikové následky dehydratace
Nedostatek tekutin v seniorském věku může způsobovat únavu až náhlou dezorientaci, kterou lze mylně považovat za senilitu. V důsledku dehydratace dochází k poklesu krevního tlaku a nižší tlak bývá často příčinou pádů a s nimi spojených zlomenin.
Když chybí tělu tekutiny, tak se může objevit zácpa a chronické trávicí potíže, případně infekce močových cest a vznik ledvinových kamenů. Voda je prostě důležitá i pro správnou funkci ledvin.
To, že seniorovi chybí tekutiny, je možné poznat ze sucha v ústech, z oschlých rtů a jazyka. Takový člověk vylučuje malé množství tmavé moči a mívá tendence k zácpě. Po jídle mívá škytavku a v okolí žaludku tlak. Může ho trápit pálení žáhy i suchá pokožka.
Jak dbát na to, aby senior pravidelně doplňoval tekutiny
Platí pravidlo, že pro organismus a zejména pro ledviny je lepší, pokud člověk pije po menších douškách po celý den, než když naráz vypije půl litru vody. Do jídelníčku seniora je možné zařadit potraviny na vodu bohaté, jako jsou jogurty, polévky, melouny nebo okurky.
Pro lepší pamatování toho, že důchodce má pravidelně pít, je dobré mít na viditelném místě láhev s vodou. Pokojová teplota tekutiny je pro něho příjemnější než ledový nápoj.
Základem pitného režimu by měla být voda, klidně kohoutková. Je bez bublinek, takže pro seniory je rozhodně vhodnější. Doplňovat ji mohou vodou ředěné ovocné a zeleninové šťávy, neslazené čaje, melta, případně slabý odvar bylinných čajů. Ideální je tekutiny střídat. Silně mineralizované vody příliš vhodné k pravidelnému pití nejsou. Je třeba je spíše brát jako podpůrné léčivo a dopřát si je jen občas.
Co je to otrava vodou
Dehydratace není pro tělo dobrá, ale škodí mu i náhlý nadbytek vody. Pokud se totiž člověk naráz napije velkého množství tekutin, dochází k přetěžování ledvin a srdce a k oslabování jejich funkcí.
Nebezpečné je i několik hodin po sobě vypít více než 1 litr vody. Tento stav se nazývá otrava vodou, jejíž podstatou je nízký obsah sodíku v krvi. Projevuje se zvracením, ochablostí, bolestí hlavy, křečemi, kómatem a může končit i smrtí.
Zdroje: Státní zdravotní ústav, National Library of Medicine
