Mladí se bojí, že na důchody nezbudou peníze. Nový výpočet ale ukazuje překvapivý opak
Debata o českých důchodech se často vede v jednoduchém duchu. Mladí právě dnes odvádějí peníze na penze svých rodičů a prarodičů, zatímco sami mají mít ve stáří horší podmínky. Nová analýza Národní rozpočtové rady (NRR) ale přidává jiný a poměrně zajímavý pohled.
Sledovat v Google Zprávách
Z analýzy NRR vyplývá, že při zachování dnešních pravidel mají lidé narození mezi lety 1980 a 2050 z důchodového systému za celý život získat více, než do něj zaplatí.
Podstatné je, že český důchodový systém je průběžný. Pojistné, které stát vybere od ekonomicky aktivních lidí, se nepřipisuje na jejich osobní účty. Používá se především na výplatu současných penzí. Národní rozpočtová rada proto zkusila spočítat, kolik jednotlivé generace za život odvedou a kolik později získají na starobních, invalidních a pozůstalostních důchodech.
Mladší mají podle propočtu získat více
Výpočet sleduje období od roku 2000 až do roku 2150. Peníze jsou převedené do cen roku 2025 a budoucí částky NRR přepočítává pomocí jednoprocentní reálné úrokové míry. Celý pracovní i důchodový život lze v modelu zachytit u generací narozených od roku 1980 do roku 2050.
U všech vychází kladné čisté inkaso. Jinými slovy, na důchodech mají dostat více, než během aktivního života zaplatí na důchodovém pojištění. U mladších ročníků je rozdíl dokonce vyšší. NRR to vysvětluje hlavně delším očekávaným dožitím a současným nastavením důchodového věku, který v základním scénáři postupně roste nejvýše na 67 let.
Ještě výraznější čísla vycházejí při započtení dalších částí veřejných rozpočtů. Vedle penzí jde například o zdravotnictví, školství, daně a vybrané sociální dávky. Člověk narozený v letech 2000 až 2004 má podle modelu za celý život získat v průměru o 9,4 milionu korun více, než státu odvede.
U generace narozené o padesát let později má rozdíl činit 8,5 milionu korun. V současnosti je přitom čistým plátcem do veřejných rozpočtů v průměru člověk mezi 22 a 61 lety.
Pozor na háček
Výpočet má důležitý háček. Vyšší celoživotní čerpání neznamená, že je systém v dobré kondici. Právě naopak. Pokud jednotlivé generace dostávají více, než odvedou, musí se chybějící peníze získat jinde. Stát může zvýšit odvody, snížit budoucí penze, použít jiné daňové příjmy nebo rozdíl financovat dluhem.
Důchodový účet se má podle NRR v příštích letech nejprve zlepšovat. Kolem roku 2032 může skončit v přebytku až 0,65 procenta HDP. Po roce 2040 se ale kvůli stárnutí obyvatel situace obrátí. Největší schodek má přijít kolem roku 2061 a dosáhnout přibližně 1,5 procenta HDP za rok.
ČSÚ současně počítá s tím, že podíl lidí starších 65 let vzroste do poloviny století ze současných necelých 21 procent na 29 procent.
NRR propočítala i možnosti, jak důchodový účet vyrovnat. Pokud by se každý rok měnila sazba pojistného tak, aby příjmy přesně pokryly výdaje, klesla by nejprve ze současných 28 procent na 25,2 procenta v roce 2031. Potom by začala růst a v roce 2061 by dosáhla 32,5 procenta. Pokud by sazba zůstala na 28 procentech, musely by se naopak relativně snížit důchody. Jejich poměr k průměrné mzdě by podle modelu spadl z přibližně 43,3 procenta na 32,8 procenta v roce 2062.
Právě tady se obava mladších lidí vrací. NRR upozorňuje, že čím později se změny udělají, tím větší část nákladů ponesou mladší ročníky. Samotný propočet tedy neříká, že mají budoucí důchodci vyhráno. Říká jen, že při dnešních pravidlech mají ze systému za život získat více, než do něj vloží. Otázkou zůstává, zda stejná pravidla vydrží ještě několik desítek let.
