Silné ročníky zamíří do důchodu a mladých v práci stále ubývá. Na důchody brzy nebude mít kdo vydělávat
Český důchodový systém stojí hlavně na průběžném financování. Pojistné, které dnes odvádějí ekonomicky aktivní lidé, se používá na výplatu současných penzí. Proto není důležité jen to, kolik lidí bude v dalších desetiletích pobírat důchod, ale také kolik jich zůstane ve věku, kdy mohou pracovat. Zářijová Zpráva o dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí ukazuje, že právě tento poměr čeká výrazná změna.
Sledovat v Google Zprávách
Národní rozpočtová rada (NRR) sleduje poměr obyvatel ve věku 21 až 64 let k lidem starším 65 let. V roce 2025 připadalo na jednoho seniora přibližně 2,7 člověka v této věkové skupině. Nejde tedy doslova o 2,7 pracujícího na jednoho důchodce.
Část lidí v produktivním věku nepracuje a naopak někteří senioři zůstávají ekonomicky aktivní. Ukazatel ale dobře zachycuje, jak rychle se bude zmenšovat populační základna, z níž se průběžný systém financuje.
Zlom přijde po polovině třicátých let
Ještě v první polovině příštího desetiletí bude pokles relativně pozvolný. Kolem roku 2035 má na jednoho člověka staršího 65 let připadat zhruba 2,4 člověka ve věku 21 až 64 let. Potom se křivka začne lámat výrazněji. Přibližně v polovině čtyřicátých let se poměr dostane ke dvěma a kolem poloviny padesátých let už k 1,7.
Důvodem je především věková struktura obyvatel. Po roce 2030 začnou do penze postupně odcházet početně silné ročníky narozené v sedmdesátých letech minulého století. Proti nim budou na pracovní trh vstupovat slabší generace. NRR proto očekává, že počet starobních důchodců začne po roce 2030 soustavně růst a kolem roku 2061 se přiblíží třem milionům. To je asi o 26,5 procenta více než dnes.
Dalším varováním je porodnost. Český statistický úřad letos v květnu upozornil, že se v roce 2025 narodilo jen 77,6 tisíce dětí, nejméně v historii celoplošného statistického zjišťování od roku 1785.
Úhrnná plodnost zároveň klesla na 1,28 dítěte na jednu ženu. Rozpočtová rada ve své střední variantě počítá s tím, že se během deseti let postupně vrátí k hodnotě 1,5. Ani to ale rychlému stárnutí populace nezabrání.
Část tlaku může zmírnit migrace. Vyšší čistá migrace v prvních zhruba patnácti letech poměr lidí v produktivním věku k seniorům zlepšuje. Na delším horizontu se však tento efekt téměř vytrácí. Při dlouhodobě nízké plodnosti by byl naopak poměr ještě méně příznivý.
Největší tlak přijde kolem roku 2060
Právě kolem roku 2060 se má demografická nerovnováha projevit nejsilněji. Na jednoho člověka staršího 65 let bude připadat jen přibližně 1,6 až 1,7 člověka ve věku 21 až 64 let. Skutečný počet zaměstnanců a podnikatelů připadajících na jednoho penzistu bude nižší, protože část lidí v této věkové skupině nepracuje. Směr změny je ale z projekce zřetelný.
Na důchodovém účtu se problém neprojeví okamžitě. Podle NRR se má jeho hospodaření v nejbližších letech naopak zlepšovat a kolem roku 2032 může přebytek dosáhnout až 0,65 procenta HDP.
Po roce 2040 se však situace začne obracet. Rostoucí počet penzistů posune systém do deficitu, který má kolem roku 2061 dosahovat přibližně 1,5 procenta HDP ročně.
Výdaje na starobní důchody mají ve stejné době vystoupat přibližně na 9,2 procenta HDP. Současná pravidla přitom počítají s postupným zvyšováním důchodového věku až na 67 let. To růst počtu penzistů tlumí, ale nezastaví. Po vrcholu kolem roku 2060 se jejich počet začne postupně snižovat.
