V českém důchodovém systému bude v nejbližších letech peněz na rozdávání. Pak ale přijde tvrdý náraz
Český důchodový systém čeká několik let, které budou na první pohled vypadat podstatně lépe než dlouhodobý výhled. Podle nové zprávy Národní rozpočtové rady se má jeho hospodaření v nejbližším období zlepšovat a následně přejít do přebytků.
Sledovat v Google Zprávách
Příznivá fáze ale opravdu nebude znamenat, že je financování penzí vyřešené. Po roce 2040 se má saldo znovu překlopit do minusu a kolem roku 2061 dosáhnout schodku přibližně 1,5 procenta HDP ročně. Rozdíl mezi oběma obdobími bude během několika desetiletí výrazný a současný trend se zcela otočí.
Jde o projekci při zachování nynějšího nastavení systému, nikoli o předpověď, že se jednotlivá čísla přesně naplní.
Národní rozpočtové rada (NRR) do základního scénáře zahrnuje platnou důchodovou legislativu a změny, které už byly v době zpracování zprávy dostatečně konkrétní. Další zásahy mohou trajektorii změnit. Směr vývoje je ale dobře čitelný. Nejdříve pomůže růst příjmů a pomalejší růst části výdajů, později začne převládat demografie.
Několik příznivých let
Krátkodobému zlepšení pomáhá několik okolností současně. Počet starobních důchodců má být zhruba do konce desetiletí poměrně stabilní. Zároveň rostou mzdy, a s nimi i odvody na důchodové pojištění. Ministerstvo financí ve své srpnové makroekonomické predikci počítá s pokračujícím růstem reálných výdělků v letech 2026 a 2027.
Důležitý je také valorizační mechanismus. Reálné mzdy se po propadu v letech 2022 a 2023 teprve vracejí na dřívější úroveň. NRR proto počítá s tím, že jejich růst začne znovu ovlivňovat valorizaci důchodů až od ledna 2029. Současná pravidla zároveň započítávají třetinu růstu reálné mzdy.
Od roku 2026 se také postupně mění výpočet nově přiznávaných penzí. Do roku 2035 se snižuje zápočet příjmů do první redukční hranice (hranice příjmu, od nebo do kterých se započítává z příjmu pouze určité procento. Vyjadřuje solidární srovnání výše důchodu, dávek a nemocenského pro různé příjmové skupiny, pozn. red.) a mírně klesá procentní sazba za každý rok pojištění.
Nově přiznávané důchody proto mají ve vztahu k průměrné mzdě růst pomaleji. Výdaje na starobní důchody mají podle NRR v roce 2036 odpovídat 6,8 procenta HDP, tedy méně než současných zhruba sedm procent.
Silné ročníky účet otočí
Situace se začne měnit po roce 2030, kdy budou do penze postupně vstupovat početné generace narozené v sedmdesátých letech. Ani zvyšování důchodového věku podle současných pravidel jejich vliv nevymaže.
NRR odhaduje, že kolem roku 2061 bude v Česku přibližně tři miliony starobních důchodců, zhruba o 26,5 procenta více než nyní. Také Český statistický úřad letos upozornil, že podíl lidí ve věku 65 let a více má do poloviny století vzrůst ze současných necelých 21 na 29 procent.
Právě rostoucí počet příjemců penzí má být hlavní příčinou pozdějšího zhoršení. Výdaje na starobní důchody mají kolem roku 2060 dosáhnout přibližně 9,2 procenta HDP. Celkové výdaje důchodového systému pak NRR pro rok 2066 odhaduje na 10,4 procenta HDP, zatímco příjmy na 9,2 procenta. Rozdíl tedy činí zhruba 1,2 procenta HDP.
Ještě horší výsledek přitom vychází kolem roku 2061, kdy má schodek podle projekce vrcholit poblíž 1,5 procenta HDP. Poté se saldo začne mírně zlepšovat, protože počet starobních důchodců začne klesat. Ani na konci padesátiletého horizontu se ale systém podle základního scénáře nevrátí do rovnováhy. V roce 2076 NRR počítá se schodkem kolem 1,2 procenta HDP.
Do výsledku navíc mohou zasáhnout další politická rozhodnutí. Vláda v roce 2026 připravuje mimo jiné návrat důchodového věku nejvýše na 65 let a změnu valorizace. O přípravě těchto úprav vláda informovala už v červenci a část změn důchodového systému se nyní projednává ve Sněmovně.
Aktuální stav důchodové novely ve Sněmovně NRR ve svém alternativním scénáři spočítala tak, že pokud by se uskutečnily uvažované změny včetně zastropování věku a štědřejší valorizace, mohly by kolem roku 2060 zhoršit saldo důchodového systému dohromady asi o 1,8 procenta HDP.
