Důchodci na cestách opakují stejné chyby: Dovolená je pak stojí síly i nervy
Mnoho lidí chce i po šedesátce na dovolené stihnout všechno, jenže tělo už na vedro, dlouhé chození a únavu reaguje jinak. Přetížený program může rychle skončit vyčerpáním, pádem nebo kolapsem. Stačí přitom několik jednoduchých opatření, aby byla cesta bezpečnější a klidnější.
Cestování po sedmdesátce dokáže výrazně zlepšit psychiku i celkovou kondici. Mnoho seniorů ale během dovolené opakuje stejnou chybu. Snaží se zvládnout stejný program jako před dvaceti lety, přestože tělo už na zátěž reaguje jinak. Výsledkem pak bývá vyčerpání, bolest nohou, dehydratace nebo kolaps.
Dovolená není doménou mladých lidí. Do zahraničí dnes běžně vyrážejí i lidé ve vyšším věku. Právě u nich ale může být riziková kombinace horka, dlouhého přesunu a náročného programu. „Starší lidé hůře zvládají vysoké teploty a dlouhodobou fyzickou zátěž. Organismus reaguje pomaleji a rychleji dochází k přehřátí nebo dehydrataci,“ upozorňuje Státní zdravotní ústav.
Právě kombinace vedra, dlouhodobého chození a nedostatku odpočinku bývá podle zdravotníků nejčastějším problémem během letních cest.
Problém bývá snaha stihnout úplně všechno
Mnoho seniorů plánuje dovolenou s nereálnou představou. Během několika dnů chtějí projít historická centra, absolvovat výlety i dlouhé přesuny. S vyšším věkem se ale tělo regeneruje pomaleji a několik hodin chůze denně může způsobit výrazné vyčerpání.
Zdravotnická záchranná služba Moravskoslezského kraje upozorňuje, že varovné příznaky přetížení bývají často nenápadné. Patří mezi ně především:
- Motání hlavy
- Nejistá chůze
- Silná únava
- Bolest hlavy
- Slabost nohou
- Zmatenost
Řada lidí přitom první náznaky ignoruje a pokračuje dál v programu. Právě tehdy dochází ke kolapsům. Proto je potřeba během dne plánovat dostatečně dlouhé přestávky a náročnější aktivity přesouvat na čas, kdy slunce nemá takovou sílu.
Pozor na zhoršující se vedra
Starší organismus ztrácí schopnost efektivně regulovat tělesnou teplotu. Právě proto bývají letní vedra pro seniory nebezpečnější než pro mladší generaci. Ministerstvo zdravotnictví ČR dlouhodobě doporučuje během horkých dnů:
- Dodržovat pitný režim
- Nevycházet v poledních hodinách
- Vyhledávat stín
- Nosit pokrývku hlavy
- Omezit fyzickou námahu
„Senioři mají snížený pocit žízně, a proto mohou být ohroženi dehydratací mnohem dříve, než si uvědomí první potíže,“ uvádí Státní zdravotní ústav. Právě nedostatek tekutin zhoršuje stabilitu, únavu i schopnost soustředění.
Chyby začínají už při výběru obuvi
Podle rehabilitačních pracovníků bývá častým problémem i nevhodná obuv. Turisté obecně si na dovolenou berou spíše sandály, žabky a boty bez opory. Různé pády a nehody se stávají i v:
- Pantoflích
- Botách s hladkou podrážkou
- Měkkých sandálech
- Obuvi bez pevné paty
Po sedmdesátce se zhoršuje stabilita i citlivost chodidel. Riziko zakopnutí proto výrazně roste.
Problém bývá i únava po návratu domů
Mnoho starších lidí zvládne dovolenou bez větších problémů. Potíže ale přijdou až po návratu. Organismus potřebuje více času na regeneraci a několik náročných dnů může způsobit bolesti zad, kloubů nebo dlouhodobou únavu.
Proto byste měli několik dní po návratu dodržet několikadenní odpočinkový režim a fyzicky se nezatěžovat. A pamatujte i na to, že není důležitý počet navštívených míst, ale hlavně bezpečný a klidný průběh celé cesty.
Riziko představuje první den dovolené
První den dovolené se musí zvládnout poměrně hodně aktivit. Právě tehdy bývá organismus po dlouhé cestě nejvíce unavený. Riziková kombinace bývá hlavně:
- Několik hodin v autobuse nebo letadle
- Minimum pití během přesunu
- Okamžitý odchod na výlet
- Dlouhé stání ve frontách
- Změna klimatu a vyšší teploty
Podle České průmyslové zdravotní pojišťovny mohou potíže přijít rychle hlavně u lidí s vysokým tlakem nebo srdečními problémy. Z tohoto důvodu nejlépe uděláte, když po příjezdu zpomalíte a dopřejete si odpočinek.
Mnoho starších lidí spoléhá na modrou kartičku pojištěnce
Právě cestovní pojištění bývá také jednou z nejčastěji podceňovaných věcí. Řada seniorů si myslí, že jim v zahraničí stačí evropský průkaz zdravotního pojištění. Ten ale nepokrývá všechno. Problém nastává hlavně při převozu zpět do Česka, při asistenci nebo při spoluúčasti na ošetření. Právě tyto náklady mohou v některých zemích vystoupat velmi vysoko.
I běžný pád nebo krátká hospitalizace může bez komerční pojistky znamenat výdaje v řádu statisíců korun. Při sjednávání pojistky byste si měli hlídat:
- Vyšší krytí léčebných výloh
- Možnost převozu zpět do Česka
- Pojištění chronických onemocnění
- Asistenční službu v češtině
- Krytí nákladů při ztrátě léků nebo zavazadel
Zdroje: Státní zdravotní ústav (1), Státní zdravotní ústav (2), asenior.cz
