Vyloučená doba jednoduše: Jak ovlivňuje výdělky a výpočet důchodu

Při výpočtu důchodu hraje důležitou roli vyloučená doba. Toto období vzniká třeba při nemoci, starosti o dítě nebo v době vojny. Smyslem vyloučené doby je, aby nedocházelo ke znehodnocování výdělků a snižování důchodů.

Vyloučené doby jsou jednou z nejméně srozumitelných věcí, které se vyskytují v důchodové evidenci. Část lidí si chybně myslí, že vyloučená doba se do důchodu nepočítá, což je s ohledem na název pochopitelné. Ve skutečnosti je to ale přesně naopak a její vliv na výši důchodu je pozitivní.

Abyste vyloučené době porozuměli, je nutné nejprve stručně vysvětlit princip výpočtu důchodu. Jeho výši ovlivňují dva parametry – celkový počet dob důchodového pojištění a výdělky od roku 1986 do konce roku, který předchází roku žádosti o důchodu. Období pro započítání výdělků se nazývá rozhodné období.

Zjednodušeně platí, že čím vyšší jste v tomto období měli výdělky, tím vyšší bude i váš budoucí důchod. Není to přímá úměra, protože podle zákona jsou aplikovány redukční hranice, které omezují míru započítávání vyšších výdělků.

Průměrný výdělek pro důchod

Podstatné je, že všechny vaše výdělky z rozhodného období se přepočítávají do osobního vyměřovacího základu. V podstatě se sečtou všechny vaše výdělky a vydělí počtem měsíců v rozhodném období. Jinými slovy se vypočítá váš celoživotní průměrný měsíční výdělek, který následně vstupuje do výpočtu důchodu.

Pokud bychom ale udělali prostý průměr všech výdělků, bylo by to velmi zkreslující. Nelze totiž stavět vedle sebe současné výdělky a například výdělky z 90. let, které byly podstatně nižší. Tento problém řeší takzvané důchodové koeficienty, pomocí nichž se všechny starší výdělky přepočítávají na současnou hodnotu. Jinými slovy, pokud jste měli průměrnou mzdu v roce 1990, přepočítá se tak, aby odpovídala průměrné mzdě v současnosti. (Pokud vás důchodové koeficienty zajímají, popisuje je samostatný článek.)

Druhý problém spočívá v tom, že v některých životních obdobích žádné výdělky nemáme, přestože se toto období počítá do důchodu. Příkladem je vojna, pracovní neschopnost nebo péče o dítě. Pokud byl muž rok nebo dva na vojně, pochopitelně nic nevydělával, a kdyby tato „nula“ vstoupila do průměrného celoživotního výdělku, logicky by výdělek i důchod klesl.

Vyloučené doby nevstupují do výpočtu

Proto existují vyloučené doby, které tento problém řeší. Dny, měsíce nebo roky, kdy jste z objektivních důvodů žádné výdělky mít nemohli, se nepočítají do celkového počtu dnů, kterými se dělí celkový součet výdělků. Výdělky zůstávají, ale počet dnů je nižší, takže se průměrný výdělek nesnižuje.

Ukažme si to na praktickém příkladu, který řeší nemoc:

Pan Ctirad je zaměstnanec a každý měsíc má hrubý výdělek 40 000 Kč, který se mu počítá do důchodu. Za rok tedy jeho výdělek (vyměřovací základ) činí 480 000 Kč. V loňském roce měl vážnou nemoc a byl 3 měsíce v pracovní neschopnosti. Nemocenská se do důchodu počítá jako doba pojištění, ale v té době neměl žádné výdělky. Celkem si tedy za loňský rok vydělal 360 000 Kč.

Pokud bychom tento roční výdělek zprůměrovali všemi 12 měsíci (360 000 děleno 12), činil by jeho průměrný měsíční výdělek pouze 30 000 Kč, což by mu snížilo celoživotní průměrný výdělek a tím i budoucí důchod. Období pracovní neschopnosti je ale označeno jako vyloučená doba a tyto dny do výpočtu průměru nevstupují, jinými slovy se vyloučí. Výdělek 360 000 Kč se nebude dělit 12 měsíci, ale pouze 9 měsíci, kdy opravdu pracoval. Zůstane mu tedy jeho průměr 40 000 Kč a zároveň platí, že dny pracovní neschopnosti se započítají jako doba důchodového pojištění.

Uvedený příklad je zjednodušený, ale vysvětluje princip fungování vyloučených dob. Dny, které jsou označeny jako vyloučená doba, nevstupují do výpočtu celoživotního výdělku. Tyto dny se odečítají z celkového počtu dnů rozhodného období a neznehodnocují předchozí běžné výdělky.

Za vyloučené doby jsou považovány například tyto situace:

• Nemoc nebo úraz v práci (neschopenka)
• Karanténa
• Péče o děti do 4 let (mateřská či rodičovská dovolená) nebo péče o starší nemocné děti a nemohoucí osoby
• Otcovská dovolená
• Ošetřování člena rodiny při nemoci (ošetřovné nebo takzvaný paragraf na dítě)
• Pobírání invalidního důchodu třetího stupně
• Studium
• Vojenská a civilní služba
• Evidence na úřadu práce
• Teoretická a praktická příprava na práci u lidí s postižením
• Pobírání předdůchodu

Vyloučená doby v důchodové evidenci

Vyloučené doby si můžete zkontrolovat ve vaší evidenci důchodového pojištění. Počty jsou uvedeny ve sloupci VYL. DOBA, případně ve výpisu aplikace IDA je sloupec pojmenován Vyloučené dny.

Takto vypadá například nemoc, ošetřovné nebo jiné kratší „výpadky“ v práci:

Důležité je, že vyloučené doby se týkají jen období od roku 1986. Výdělky před rokem 1986 se při výpočtu důchodu nijak nezohledňují a počítají se jen doby pojištění. Vyloučené doby před rokem 1986 tedy ve výpisu nehledejte. Pokud jste například byli na vojně v roce 1984, měla by být v evidenci uvedena jen doba pojištění.

Vyloučené doby mohou hrát významnou roli v případě, že jste si přivydělávali v době mateřské nebo rodičovské dovolené. Péče o dítě je totiž vyloučená doba, zároveň ale můžete mít evidované výdělky, které se standardně upřednostňují, což nemusí být výhodné. Můžete si ale zažádat o upřednostnění vyloučených dob, podrobný postup najdete v tomto článku.

Chcete mít jistotu, že přípravu na důchod nepodceníte? Autor článku a šéfredaktor portálu České důchody David Budai napsal příručku Do důchodu bez nemilých překvapení, ve které krok za krokem radí, jak vše zkontrolovat a naplánovat. Příručka je dostupná také ve výhodném balíčku s návodem o předčasném důchodu.