Celé odpracované roky pro důchod: Jak funguje zaokrouhlování a proč kalendářní rok nehraje roli

Část budoucích důchodců nesprávně rozumí problematice dob pojištění a jejich zaokrouhlování na celé roky. Někdy dochází k záměně s kalendářními roky. Článek vysvětluje, jak se s dobami důchodového pojištění pracuje.

Často se setkávám s tím, že lidé špatně chápou způsob započítávání dob pojištění do důchodu. Dostávám například dotazy typu: Mám skončit v práci až 31. prosince, aby se mi započítal další celý rok důchodového pojištění?

Tato otázka je špatně položená a ve své podstatě nesmyslná, protože takto celé roky nefungují. Kalendářní roky totiž v případě dob důchodového pojištění nehrají roli.

Co doby pojištění ovlivňují u důchodu

Pro začátek stručné shrnutí. Abyste získali nárok na starobní důchod, musíte dosáhnout požadovaného věku a také získat alespoň 35 let důchodového pojištění (případně 40 let u předčasného důchodu). Existuje také snížená podmínka v rámci odloženého důchodu, pak stačí získat 20 let pojištění.

Získané doby pojištění, někdy jsou označované také jako odpracované roky, ovlivňují výši důchodu. Čím více roků pojištění získáte, tím více se vám budou při výpočtu důchodu zohledňovat výdělky a tím vyšší váš důchod bude. Za každý jeden rok pojištění se započítá 1,5 % výpočtového základu. Od roku 2026 se začne tento zápočet postupně snižovat o 0,01 % ročně až na úroveň 1,4 %.

Jak se počítají celé roky pojištění

Při výpočtu důchodu hrají roli celé roky pojištění, tedy celé odpracované roky spolu s náhradními dobami. Nejde ale o kalendářní roky. Celé roky pojištění se spočítají jinak.

Nejprve se sečte celkový počet dnů vašeho získaného pojištění. Dny se počítají od skončení povinné základní školní docházky až do dne, který předchází datu přiznání důchodu. Následně se celkový počet dnů vydělí číslem 365, a tím se získá počet celých roků pojištění. Zbytek, tedy zbývající dny, se při výpočtu důchodu nezohlední. Ukazuje to i následující příklad:

Pan Jiří získal celkem 16 710 dnů důchodového pojištění. Součet se dělí 365, to znamená 45 celých roků a dalších 285 dnů. Do důchodu se bude počítat pouze 45 let. Zbývajících 285 dnů, které netvoří další celý rok, pak propadne.

Co z toho vyplývá? Může se klidně stát, že dokončíte celý kalendářní rok, ale stále vám bude chybět pár dnů do dalšího celého roku pojištění. Načasování důchodu byste si proto neměli plánovat podle kalendářního roku, ale spíše podle toho, jak vám vycházejí doby pojištění nebo podle jiných parametrů. Více se načasováním důchodu zabývám zde.

Časté otázky k dobám pojištění a výdělkům

Mám v důchodové evidenci mezeru 5 dnů. Mám to řešit?

Ve většině případů nemá cenu se takto krátkými mezerami zabývat. Často jde třeba o mezery, které vznikly při změně práce, třeba když byl zrovna víkend a v práci vás začali evidovat až od 3. dne v měsíci, a tyto mezery ani nelze nijak řešit. Obvykle není nutné řešit ani relativně krátké mezery v řádu jednotek týdnů, málokdy se stane, že by to mělo významnější dopad.

Ovšem pokud byste třeba díky 5 dnům mohli získat další celý rok pojištění, už je dobré se tím zabývat. Důležité je vědět, že doby důchodového pojištění můžete doložit i po přiznání starobního důchodu a pak se vám důchod přepočítá. Dokládání dob pojištění detailně popisuje tento článek.

Přišlo mi rozhodnutí o přiznání důchodu, celkem mám 46 let a 363 dnů, takže mi 363 dnů propadlo. Můžu s tím něco dělat?

Ano, stačí datum přiznání důchodu posunout a potřebnou dobu „počkat“ na úřadu práce nebo dobu získat jiným způsobem. O pár dnů odložený důchod se díky tomu může navýšit klidně o několik stovek korun. Důležité je, že žádost o změnu data přiznání důchodu musíte učinit do 30 dnů od data doručení rozhodnutí. Tuto lhůtu si hlídejte, protože pokud ji propásnete, neexistuje náprava.

A jak požádat? Můžete tak učinit osobně na pobočce ČSSZ, kde žádost o změnu sepíšete s úředníkem. Případně můžete na ČSSZ poslat písemnou žádost, a to buď poštou, nebo přes datovou schránku. Případně můžete využít podatelnu na pobočce. (Přehled poboček, adresy a kontakty najdete zde.)

Vždy je nutné uvádět číslo jednací vašeho rozhodnutí, aby mohli úředníci dohledat vaši žádost a spis. Formální podoba žádosti není určena, občas ale na pobočkách mají k tomuto účelu vlastní formuláře.

Vaše žádost může vypadat třeba následovně:

Dne 15. 5. 2025 jsem na okresní pobočce v Olomouci požádal o starobní důchod a požadoval jsem datum přiznání důchodu od 1. 6. 2025. Žádám o změnu data přiznání důchodu na datum 6. 6. 2025. Změnu uplatňuji ve stanovené lhůtě po obdržení rozhodnutí č. j. XXX.

Když skončím v práci během roku, nedokončím kalendářní rok a požádám si o důchod, propadnou mi výdělky?

Ano, výdělky získané v roce, kdy žádáte o důchod, se nepočítají. Vždy se zohledňují pouze výdělky získané do konce předchozího roku. Pokud si například zvolíte datum přiznání důchodu 31. prosince 2025, budou se vám počítat výdělky získané do konce roku 2024. V případě data přiznání 1. ledna 2026 se započítají i všechny výdělky za rok 2025.

Budou se mi do důchodu počítat výdělky i v roce, kdy byla odpracována jen část roku?

Ano, klidně můžete pracovat jen jeden měsíc v roce a výdělky se vám budou počítat. Není nutné mít odpracovaný celý kalendářní rok. Podmínkou ale je, že to musí být nejpozději v roce, který předchází žádosti o důchod.

Chcete se lépe připravit na důchod a zkontrolovat si důchodovou evidenci? Může se vám hodit užitečná příručka Do důchodu bez nemilých překvapení, kterou jsem napsal. Dostupná je také ve výhodném balíčku pro budoucí důchodce.