Časté nejasnosti lidí, kteří začínají řešit odchod do důchodu

Nepochopení pojmů, nepřesné představy i chybné úvahy o důchodových pravidlech. Když pomáhám lidem s důchody, často se setkávám s některými základními nejasnostmi a musím je vysvětlovat. Sepsal jsem ty nejčastější.

Pokud už jste si problematiku důchodů studovali a víte, co a jak funguje, zřejmě pro vás tento článek nebude příliš užitečný. Považoval jsem nicméně za důležité ho sepsat, aby měli všichni budoucí důchodci přehled o základních pravidlech a o tom, co ovlivňuje výši starobního důchodu.

Toto jsou velmi časté dotazy, s nimiž se při své práci, výpočtech a při konzultacích setkávám:

Mám skončit v práci až 31. prosince, aby se mi započítal další celý rok důchodového pojištění?

To je špatná otázka, protože takto celé roky nefungují. Ano, do důchodu se vždy počítají jen celé roky důchodového pojištění, ale nejde o kalendářní roky. Celé roky pojištění se spočítají následovně: sečte se celkový počet dnů vašeho získaného pojištění až do dne, který předchází datu přiznání důchodu. Následně se celkový počet dnů vydělí číslem 365, tím se získá celý rok pojištění. Může se tak klidně stát, že dokončíte celý kalendářní rok, ale bude vám chybět pár dnů do dalšího celého roku pojištění.

Ve své důchodové evidenci (v listu IOLDP) mám 44 let a 350 dnů důchodového pojištění. Kdy mám skončit v práci, abych získal celých 45 let?

Je nutné si uvědomit, že to, co máte v evidenci uvedeno, je pouze doba, kterou ČSSZ eviduje, a zpravidla to neodpovídá přesně tomu, co se nakonec bude opravdu počítat. Některé doby se krátí nebo vůbec nezohledňují. Například doby, které se překrývají, se počítají jen jednou, dále se většina náhradních dob krátí na 80 %, studium po 18. roce se počítá jen v délce 6 let. Vše se detailně počítá až po podání žádosti o důchod a obvykle je finální celková doba pojištění nižší než v evidenci. Je dobré na to myslet.

Mám v důchodové evidenci mezeru 5 dnů. Mám to řešit?

Ve většině případů nemá cenu se takto krátkými mezerami zabývat. Často jde třeba o mezery, které vznikly při změně práce, třeba když byl zrovna víkend a v práci vás začali evidovat až od 3. dne v měsíci, a tyto mezery ani nelze nijak řešit. Obvykle není nutné řešit ani relativně krátké mezery v řádu jednotek týdnů, málokdy se stane, že by to mělo významnější dopad. Ovšem pokud byste třeba díky 15 dnům mohli získat další celý rok pojištění, už je dobré se tím zabývat. Důležité je vědět, že doby důchodového pojištění můžete doložit i po přiznání starobního důchodu a pak se vám důchod přepočítá.

Mám poslední rok před důchodem velmi nízké výdělky. Sníží to můj důchod?

Ano sníží, ale dopad bude zanedbatelný, spíše v řádu nižších desítek korun. Výdělky se totiž průměrují za prakticky celý život (od roku 1986 do roku, který předchází žádosti o důchod) a jeden málo výdělečný rok nehraje příliš roli. Stejně tak platí, že když poslední rok před důchodem získáte vysokou prémii, tak i kdyby byla ve výši třeba 300 tisíc korun, váš důchod to ovlivní jen velmi málo.

Chybí mi v důchodové evidenci výdělky a vyměřovací základy před rokem 1986, i když jsem pracoval(a). Co s tím?

Je to v pořádku, výdělky pro potřeby důchodu se zohledňují až od roku 1986. Dřívější výdělky se neberou v potaz. Je to pravidlo dané zákonem a platí pro všechny.

Mám v důchodové evidenci vyloučenou dobu. Co to znamená? Bude se tato doba počítat do důchodu?

Výši důchodu ovlivňuje výše výdělků, takže platí, že když máte nízké nebo dokonce žádné výdělky, snižuje to váš důchod. Jsou ale období, která se vám do důchodu počítají jako doba pojištění, ale z nějakých objektivních důvodů v té době nemáte žádné výdělky a obvykle pobíráte nějakou podporu. Nejčastěji jde o nemoc, starost o nemocné dítě (ošetřovné nebo též lidově paragraf na dítě), nezaměstnanost, péči o dítě (mateřská a rodičovská dovolená) nebo v případě mužů také o vojnu. Standardně by vám tato období kvůli nulovým výdělkům snižovala důchod, ale tomu se předchází tím, že jsou označená jako vyloučené doby. Znamená to, že jako pojištění se počítají, ale při hodnocení výdělků se takzvaně vyloučí z výpočtu. Nemají tedy negativní dopad na výši důchodu a rozhodně nejde o doby, které by se do důchodu nepočítaly.

Chci pracovat i po dosažení důchodového věku. Vyplatí se mi přesluhování, nebo si mám požádat o důchod a pracovat při něm?

Když nepobíráte starobní důchod a máte výdělečnou činnost zakládající účast na sociálním pojištění, tak za každých 90 dnů práce navíc se vám důchod zvýší stejně, jako byste získali další jeden rok důchodového pojištění. Podle výše vašich celoživotních výdělků tak můžete za jeden cyklus přesluhování navýšit důchod přibližně o 300 až 600 Kč. Zároveň tím ale přicházíte o vyplacené důchody a od roku 2025 také o slevu na sociálním pojištění ve výši 6,5 %. Vyplatí se proto spočítat a posoudit, jestli je výhodnější přesluhovat, nebo pobírat důchod a využít slevu. Obvykle je finanční návratnost přesluhování více než 10 let, tak dlouho tedy musíte pobírat navýšený důchod, abyste získali zpět to, co jste ponechávali státu tím, že jste si nevypláceli důchod.

Kdy mám požádat o důchod, aby to bylo co nejvýhodnější?

Na to je tak rozsáhlá odpověď a má tolik různých okolností, že jsem o tom sepsal celý článek.