Úředníci ČSSZ popsali práce a další životní situace, které se nepočítají do důchodu
Zdaleka ne všechny práce a výdělky se počítají do důchodu. Je také nutné si dávat pozor na situace, kdy není placeno důchodové pojištění, což se týká například nižších stupňů invalidity. Česká správa sociálního zabezpečení proto připravila srozumitelný přehled toho, se při výpočtu důchodu nezohledňuje.
Abyste měli jistotu, že získáte nárok na starobní důchod, musíte kromě důchodového věku splňovat také podmínku minimálního počtu let důchodového pojištění. Momentálně je nutné mít alespoň 35 let pojištění, případně 30 let bez započítání náhradních dob. Vláda Petra Fialy sice plánuje tuto hranici snížit, ale prozatím tuto změnu odložila a zřejmě bude součástí až rozsáhlé důchodové reformy, která se nyní připravuje.
Zatím je tedy nutné počítat s vyšší hranicí. Už dlouho přitom platí, že zdaleka ne všechna životní období se do důchodu počítají. Některá se nepočítají vůbec, jiná pouze omezeně. Platí to také o práci, která u většiny lidí tvoří většinu z celkové doby pojištění. Práce se totiž v některých případech nepočítá, i když z ní odvádíte daně.
Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) upozornila, že většina lidí nechává kontrolu dob důchodového pojištění až na poslední chvíli, což pak může zkomplikovat jejich dohledávání a doplňování. A část lidí dokonce vůbec nárok na starobní důchod nezíská, protože jim minimální doba chybí. „Stává se to aktuálně v 7 až 8 % případů všech žádostí,“ uvedla ČSSZ v listopadovém informačním zpravodaji s tím, že v roce 2021 bylo podáno 92 510 žádostí a 7 454 bylo zamítnuto.
Co se nepočítá do důchodu
Úřad proto nyní připravil přehled životních situací a období, které se do důchodu nepočítají, případně se počítají jen v omezené míře.
1. Studium od roku 2010
O začátku roku 2010 se do důchodu jako náhradní doba vůbec nepočítá studium, a to ani na střední či vysoké škole. Fakticky se to týká hlavně mladších generací, protože dnešním padesátníkům a šedesátníkům se ještě počítat bude. I v případě studia ale platí některá omezení a dochází také ke krácení na 80 %. Detailně jsme se počítání studia do důchodu věnovali v tomto článku.
2. Brigády a přivýdělky
Část lidí si přivydělává prostřednictvím menších úvazků, případně tyto úvazky různě kombinují a nemají práci na plný úvazek. „Při dohodách o provedení práce (DPP) s výdělkem nižším než 10 001 korun nebo u dohod o pracovní činnosti (DPČ) s výdělkem pod 3 500 korun není založena účast na pojištění ani povinnost odvádět pojistné. Období pracovní činnosti formou DPP nebo DPČ se tudíž často z tohoto důvodu nepočítají do potřebné doby důchodového pojištění,“ upozornila ČSSZ.
3. Peníze na ruku (práce „načerno“)
Úřad dlouhodobě upozorňuje, že jakékoliv práce, kdy lidé dostávají peníze „na ruku“ a obchází tím systém důchodového pojištění, není možné započítat do důchodu. Pokud taková práce trvá déle, mohou vzniknout dlouhé mezery, které není možné zpětně doplnit.
4. Podnikání bez pojistného
Ne vždy je při samostatné výdělečné činnosti odváděno pojistné. „Příznačným příkladem jsou příjmy z takzvané vedlejší samostatné výdělečné činnosti, které nedosahují rozhodné částky, a tudíž nezakládají účast na důchodovém pojištění. Samozřejmě může být taková osoba přihlášena k pojištění a platit pojistné dobrovolně, pokud tak však neučinila, není daný rok započítán do důchodového pojištění,“ konstatovala ČSSZ.
5. Druhá práce
Pokud má někdo více pracovních úvazků, ze kterých je odváděno pojistné, do důchodu se mu bude jako odpracovaná doba počítat pouze jedna z činností. Za jeden rok tedy není možné získat více než 365 nebo 366 dnů. Výdělky se ale počítají do důchodu všechny od roku 1986 a za více úvazků se sčítají.
6. Období v domácnosti
Vysoký příjem jednoho z partnerů může zajistit, že se jeden z rodičů, který kvůli péči o dítě nepracuje, bude starat o dítě i po dosažení 4 let jeho věku a zůstane takzvaně v domácnosti. Takové období nelze do důchodu započítat. Výjimkou je situace, kdy se tato osoba stará o dítě závislé na péči.
7. Dlouhodobá nezaměstnanost
Evidence na úřadu práce, tedy období nezaměstnanosti, se standardně do důchodu počítá jako náhradní doba, ale pouze v omezené míře. „Při nezaměstnanosti bez nároku na podporu se započítávají maximálně 3 roky, a to zpětně od žádosti o důchod, přitom v období před 55. rokem věku lze hodnotit z doby bez podpory nejvýše 1 rok. Pokud v evidenci na Úřadu práce ČR evidováni vůbec nejste, tak samozřejmě tato doba započítána není,“ vysvětlil úřad ve svém zpravodaji. V případě nezaměstnanosti také dochází ke krácení na 80 %, detailně jsme o tom psali v tomto článku.
8. Pasivní příjmy
Veškeré příjmy, které nezakládají účast na sociálním pojištění, není možné započítat do důchodu, ať jsou jakkoliv vysoké. Jde například o příjmy z pronájmu nebo jiné kapitálové příjmy.
9. Nižší stupně invalidity
Do důchodu se jako náhradní doba počítá pouze pobírání invalidního důchodu při invaliditě III. stupně (či v minulosti pobírání plného invalidního důchodu). Tyto doby se ovšem krátí na 80 %. Invalidita nižšího stupně (I. nebo II. stupeň, případně v minulosti částečný invalidní důchod) se do důchodu vůbec nezapočítává.
10. Předdůchod
Pokud se při pobírání předdůchodu nepracuje a neplatí pojistné, počítá se toto období jen omezeně. „Jedná se pouze o vyloučenou dobu (aby se nesnížily průměrné příjmy, z nichž se bude starobní důchod počítat), ale není možné takové období započítat do důchodu jako „odpracovanou“ dobu pojištění,“ vysvětlila ČSSZ.
11. Výkon trestu
Pokud je odsouzený člověk při výkonu trestu zařazen do práce, počítá se tato doba do důchodu. V případě, že práce ve vězení neprobíhá, není vězeň důchodově pojištěn.
Co dělat, když chybí doba pojištění?
Pokud vám chybí minimální doba důchodového pojištění (nebo víte, že vám bude chybět) máte několik možností:
- Můžete si začít platit dobrovolné důchodové pojištění. Částečně lze doplatit zpětně, podrobně o tom píšeme v tomto článku.
- Pokud máte mezery v důchodovém pojištění a víte, že by se vám některé období mělo počítat, zkuste dohledat příslušné dokumenty či doklady a doložit je na pobočku ČSSZ.
- Můžete jít do důchodu o 5 let později po dosažení důchodového věku (v tomto případě se vždy počítá důchodový věk muže, snížení věku za děti u žen se nezohledňuje). Pak se minimální doba pojištění snižuje na 20 let, případně na 15 let bez náhradních dob.
TIP: O tom, jak si hlídat důchodové pojištění a jak případně doložit mezery, jsme se v rozhovoru bavili s ředitelem České správy sociálního zabezpečení Františkem Boháčkem. Řešili jsme také přípravu na důchod. Rozhovor si můžete přečíst tady.
Foto: Adobe Stock